Sladká jak krev, Petra Neomillnerová
 |
První díl čtenářsky úspěšné upírské série z prostředí hlavního města Prahy vychází během několika let podruhé a nabízí tak neznalým čtenářům nové dveře za hlavní hrdinkou Tinou Salo.
Tina Salo se narodila kdysi v temných časech třicetileté války (sedmnácté století) a jako patnáctiletá byla kousnuta upírem, který z ní udělal to, čím je až dodnes – svéráznou holku, které je město Praha milovaným domovem a jež plní v místní komunitě funkci detektiva. Právě ona je nejčastěji v kontaktu s upírskou spojkou na policii stověžatého města a právě ona dostane za úkol vyšetřit, proč se v metropoli začali ztrácet lidé a někteří se po čase objevují mrtví se dvěma rankami na krku. Mafiánský boj o moc začíná.
V průběhu několika málo let se oddechová série české autorky Petry Neomillnerové o Tině Salo ukázala jako čtenářsky úspěšná, vždyť na konec roku se plánuje vydání šestého dílu a spisovatelka prý nedávno prodala i filmová práva. Důvodů k úspěchu je hned několik. V první řadě série vypráví o vděčném tématu kousavých pánů noci, které v současnosti snad nemůže selhat. Upíři v podání Neomillnerové mají všechny klasické atributy, jaké by se od nich daly čekat, a punc reality navíc. Spisovatelka totiž svým hrdinům přiznává, že v průběhu let se mohou jejich osobnosti měnit a případně i přizpůsobovat době. Příkladem za všechny budiž vůdce pražské komunity, který rád dívkám i chlapcům tetuje na holé zadky, co si jen zamanou.
Série Tina Salo:
- Sladká jak krev (2007, Triton, druhé vydání: 2011, Brokilon) – recenze
- Doušek věčnosti (2008, Triton, druhé vydání: přip. Brokilon) – recenze
- Past na medvěda (2008, Triton, druhé vydání: přip. Brokilon) – recenze
- Smrt u archanděla (2010, Brokilon)
- Vlci sudet (2010, Brokilon) – ukázka, recenze (Radim Červenka), recenze (Renata Heitelová)
- Tanec s carevnou (přip. Brokilon)
A jsme u toho. Pokud čtenář pomine smutný fakt, že všechny autorčiny postavy napříč jejími literárními světy jsou jako přes kopírák, všechny charaktery působí na člověka nově a originálně. Myšlenka upírů, kteří pití krve berou jako možnou sexuální praktiku a kteří si občas pro radost nechají vytřít půlky stříbrným análním kolíkem, chtě nechtě zaujme. Ne, Sladká jak krev naštěstí není žádné porno a česká spisovatelka, které není cizí S/M, se povětšinou vyhýbá přímému popisu milostných scén, avšak šuká se v knize i tak dost. Další z řady faktů, proč se autorka čtenářskému publiku trefila přímo do černého.
Petra Neomillnerová používá ve svých knihách zkratkovitý styl psaní, zaměřený především na krátké výstižné věty, se zdůrazněním pouze těch důležitých faktů a ne nějakých éterických filozofických myšlenek. Stejně jako je od rány i její hlavní hrdinka, je od rány i její styl psaní. Není tak divu, že největší důraz klade spisovatelka na přímou řeč a dynamické dialogy, pomocí nichž nejen nutí čtenáře otáčet stránky dál a dál, ale navozuje i scény, posouvá děj a rozvíjí charaktery postav. V kombinaci s drsnou atmosférou jejího upírského města to skvěle klape.
Redakce Fantasye doporučuje podobné série:
- Laurell K. Hamilton (série Anita Blake) – Provinilé slasti, Rozesmátá mrtvola (recenze), Cirkus prokletých (recenze), Kavárna šílenců (ukázka, recenze), Krvavé koleno (ukázka, recenze), Smrtící tanec (ukázka, recenze), Zápalné oběti (ukázka, recenze), Modrý měsíc (recenze)
- Tanya Huff (série Krevní pouta) – Cena krve (ukázka, recenze, Stopy krve (ukázka, recenze), Linie krve (recenze), Spojení krve (recenze), Dluh krve (recenze), Krevní banka (recenze)
- J. R. Wardová (série Bratrstvo černé dýky) – Milenec z temnot, Milenec z věčnosti, Probuzený milenec (recenze), Nalezený milenec (recenze), Nespoutaný milenec, Vyvolený milenec (recenze), Pomstěný milenec
Chtělo by se říct, že na oddechovce o dvou stech padesáti stranách, obzvlášť s tak silnou kombinací vytříbených autorských nástrojů by se nedalo nic zkazit, ale není tomu tak. Jako nejpalčivější se jeví fakt, že ačkoli se postavy jistým směrem vyvíjejí, proč se tak vyvíjejí, už zůstává místy otázkou, neboť některé obraty v chování hrdinů prostě nejsou vysvětleny a čtenář si tak přijde, jako kdyby ho někdo tahal za nos.
Neomillnerová se tím snažila vyřešit zpomalující sekvence v jinak celkem akčním a svižném příběhu, ovšem to se jí nepovedlo zrovna nejlépe – ve výsledku jsou škobrtnutí na škodu, protože jednotlivé zvraty v detektivní zápletce do sebe už tak úplně nezapadají. Nemluvě o faktu, že spisovatelka několikrát prohlásila, že epizody celé série na sebe nebudou navazovat, a přesto před čtenáře předkládá několik mnoho nevysvětlených otázek, jež se zcela jistě budou řešit příště.
I přes několik svých nedostatků však Sladká jak krev působí jako velmi dobré odpočinkové čtivo s prvky detektivky a fantasy, které spolehlivě dokáže zaujmout nejen klasické čtenáře příběhů o upírech a hrdinkách ve stylu Buffy, přemožitelka upírů, ale i normální publikum.
Hodnocení: 60%
- Neomillnerová, Petra: Sladká jak krev
- Brokilon 2011 (nové vydání)
- obálka: Koutmedia
- 248 stran, 238 Kč
