Cena krve, Tanya Huffová
 |
Fanoušci příběhů, v nichž hrají hlavní úlohu nemrtví trpící neodolatelnou touhou po lidské krvi, mají v poslední době stále více důvodů k radosti. Pomalu, ale jistě se totiž i u nás začíná projevovat boom upírských příběhů, který v anglicky či německy mluvících zemích zažívají už několik let. Bohužel pro nás muže je však většina takovýchto příběhů převážně v režii žen spisovatelek, takže v knihách pobíhá mnohem více uhrančivých, bledolících upírů než fešných sexy vampýřic. Nejinak je tomu i u románu Cena krve, kterým se v Česku díky nakladatelství Brokilon představuje cyklus Krevní pouta známé kanadské autorky Tanyi Huffové.
I když výše uvedené postesknutí není v tomto případě zas tak úplně pravdivé, protože hlavní hrdinkou příběhu je tu fešná… soukromá vyšetřovatelka Vicki Nelsonová. Ta byla ještě před několika lety jedním z nejlepších policejních detektivů na oddělení vražd v Torontu, ovšem problémy s očima ji nakonec přiměly k odchodu do civilu, s čímž se ale stále ještě nedokázala plně vyrovnat. A tak se nyní živí drobnými, banálními případy, jako je třeba pátrání po ztracených dědicích. Jednoho pozdního večera však cestou domů zaslechne z metra výkřik a vzápětí nalezne ještě teplou mrtvolu muže s rozervaným hrdlem.
Následné policejní procedury, kterých se jako svědek zločinu musí účastnit, jí bolestně připomenou, čeho všeho se musela vzdát. To je také jeden z důvodů, proč se rozhodne pátrat na vlastní pěst. A zjišťuje spoustu podivných skutečností. Zdá se totiž, že nalezené tělo je jen jednou z řady obětí brutálního sériového vraha. A co je nejpodivnější, každá mrtvola je nalezena bez kapky krve v žilách. Jako by je někdo vysál do sucha! Policie si s tím neví rady, ovšem bulvární tisk přichází se senzačním vysvětlením – vraždy má na svědomí upír! Tahle zpráva ovšem docela naštve Henryho Fitzroye, který si do té doby poklidně žil ve svém bytě v jednom torontském věžáku. Henry je totiž opravdový upír! A až najde toho, kdo svými vražednými choutkami ohrozil jeho bezpečí, provede mu něco hodně nepříjemného. A trvalého.
Tihle dva, tvrdohlavá mladá žena a blonďatý upír, na sebe jedné noci shodou náhod narazí. A přestože jejich první setkání neproběhne zrovna v přátelské rovině, nakonec se rozhodnou spojit síly, aby dostali šíleného zabijáka. Jejich protivník je ovšem nesmírně mocný, a tak se mohou z lovců lehce stát lovnou zvěří. Jenže někdo to udělat musí, protože tady je v sázce mnohem víc než jen pár vycucnutých lidí…
Huffová spojuje detektivní motiv s tématem upírů do jednoho kompaktního celku, přičemž velmi dovedně využívá hororových prvků, aby zvýšila napětí příběhu i zdůraznila jeho temnou atmosféru. Velmi zdařile přitom kombinuje realistické pojetí děje s nadpřirozenem zastupovaným zde nejen upíry, ale i dalšími entitami, což dodává jejímu textu na barvitosti. Na jedné straně je tu klasicky vedené detektivní pátrání založené na vědeckých metodách a exaktních důkazech, a v kontrastu proti němu stojí něco, co se vymyká propagovanému materialistickému vidění světa, kde vše funguje podle přírodních zákonů. A právě tento pikantní protiklad posiluje čtenářskou přitažlivost Ceny krve. Je to totiž, jako by se ukázalo, že všechny ty strachy a noční můry, jež lidstvo po logickém vysvětlení odložilo do říší fantazie, jsou naprosto skutečné a možná ještě děsivější než nejtemnější představy.
Příběh samotný staví do značné míry na výkonech hlavních hrdinů, Vicki Nelsonové a upíra Fitzroye. Zejména v první části děje má ovšem Vicki scénu téměř celou jen sama pro sebe, což autorka využívá, aby s ní čtenáře seznámila co nejdůkladněji a učinila ji tak co nejvěrohodnější. Vicki Nelsonová se tak prezentuje jako inteligentní, samostatná žena, která je dostatečně tvrdohlavá, aby se nebála riskovat vlastní život, ale která má i své vnitřní démony. Jejím hlavním problémem je to, že se stále nevyrovnala s odchodem od policie. A tak se po hlavě vrhá po případu, jen aby si dokázala, že na to stále ještě má, a zároveň se nějak pokusila srovnat sama se sebou.
To Henry Fitzroy je poněkud odlišný případ. Na první pohled docela spokojený muž – upír, jenž si zařídil pohodlnou existenci v moderním světě, ačkoliv se jeho stáří počítá na stovky let. Působí kultivovaně a civilizovaně, a navíc se dokáže skvěle ovládat. Dokonce i v případě, že jeho neživot může být ohrožen všeobecnou hysterií, popustí svému vzteku uzdu jen na malou chvíli. Následně se zklidní a raději se pokouší najít východisko. Právě jeho realistický přístup a sebeovládání, jež se tak odlišuje od obecné představy o upírech jako děsivých zrůdách, udělá na Vicki velký dojem a je základem, na němž se rodí budoucí spolupráce. O tom, že mezi oběma hrdiny začne probíhat jisté erotické jiskření, které si samozřejmě nehodlají přiznat, se snad nemusím zmiňovat.
Děj románu se odvíjí ve svižném tempu, které se s tím, jak se blíží finální rozuzlení, ještě zvyšuje. Akční scény se střídají s poněkud volnějšími pasážemi, v nichž se hrdinové dostávají stále blíže ke svému cíli a posunují děj žádoucím směrem. Ke gradaci napětí přispívají i epizodní vstupy, kdy autorka sleduje budoucí oběti zabijáka, a zajímavost děje zvyšují rovněž Fitzroyovy vzpomínky na vlastní minulost. Zapomenout nesmím ani na přihrávače hlavních postav, z nichž zejména policisté a detektivové odvádějí velký kus solidní práce. To vše spolu s vypravěčským uměním Tanyi Huffové dělá z Ceny krve velmi příjemné čtení, které potěší a pobaví nejen fanoušky dlouhozubých pijáků krve. Už se těším na další případ Vicki Nelsonové, který by se podle nepodložených informací mohl objevit už velmi brzy.
- Tanya Huffová: Cena krve
- vydal: Brokilon, Praha 2009
- přeložil: Pavel Musiol
- obálka: Lukáš Tuma
- 304 stran / 238 Kč
