Vlci Sudet, Petra Neomillnerová
Nejznámější česká upíří sága o jedné nezbedné upírce se dožila už pátého pokračování. Není to pokračování ledajaké. Hlavní hrdinou je MUŽ! Všichni překvapením valí bulvy. Vždyť jsme tolikrát viděli zaklínat se Petru Neomillnerovou, že knížku z pohledu chlapa: NIKDY!
Názorová obrátka není žádným velkým překvapením. Série o malé blonďaté poloupírce potřebovala trochu vzpruhu. Trochu začala usínat. Dvakrát nevstoupíš do téže řeky, říká moudré přísloví. Neomillnerová se z něho sice poučila až když měla namočeno dvakrát v obou botách, ale nápad svlažit se v nové strouze určitě nebyl špatný.
„…pamatuju si, že když jsem byl malý kluk nechal otec umrskat
podkoního, protože mu nevytřel koně, když se vrátil zvenčí. Díval jsem
se.“
„A podkoního ti líto nebylo.“
„A podkoního mi líto nebylo,“ zopakuju s úsměvem.
Otěže vyprávění převezme Tinin milovaný Kay. Jak je vidět zrovna servítky si nebere. Naopak. S chutí by všechny neurozené s bičem v ruce odkázal do patřičných mezí. Jenže je jiná doba a Kay musí zamáčknout slzu, vyvolanou vzpomínkou na sladký středověk, a nezbičovat každého, kdo před ním začne vzlykat neštěstím. Všechno začíná na Šumavě, kde někdo dekapitoval Kayovu oblíbenou bokovku. Všechno se ale musí vyřešit pěkně v tichosti. Jinak by mu Tina vyprášila kožich, anebo ještě něco horšího…
Jenomže Kay si po dlouhých večerech nečetl o Phillu Marlowovi, tudíž si s případem neví rady. Akorát se mu pod rukama vrší hromady místních puberťáků vypitých do sucha. Všichni znalci upírské problematiky vědí, že vypíjet do sucha je fuj! Tak se sjedou na Šumavu nadýchat čerstvého vzduchu téměř všichni staří známí. Konrád Bér, Orthuna, Gothel a samozřejmě i Tina Salo, aby opět svého fešného milého vytáhla z bryndy.
Pokus Petry Neomillnerové, velice „žensky“ orientované spisovatelky, napsat román v ich formě z pohledu mužského hrdiny hodnotím jako velice odvážný. Nedokážu určit zdali dobrý, či špatný, nicméně každopádně velice zajímavý. Co si myslí kluci? Pardon! To jsem se spletl. Co si myslí upíři? Tina může být v pohodě. Kay myslí jenom na ni. Tudíž se knižní série od její ústřední protagonistky neoprostí ani když se nachází v předalekém Londýně, zcela mimo aktuální dějovou linku.
Není divu, že se autorce nepodařilo úplně vystihnout mentalitu mužského hrdiny. S kolegou tomu říkáme syndrom „velikosti porce pasty na zubním kartáčku“. Trpí jím i spousta jiných autorek, používajících hrdiny opačného pohlaví. Pro čtenáře muže zabiják Kay, často dumající nad kvalitou Tinina make-upu, působit docela směšně. Na druhou stranu Neomillnerová uchopila hrdinu „chlapa zabijáka“ z jiného úhlu a uhodla, co si chlapci myslí, ale stydí se to přiznat. Například jasně přiznává, že mu vyhovuje, jaká je jeho milá panovačná bestie. Aneb všechny ty předchozí nudné, hodné, přitakávající manželky jsem umlátil.
Poslední dobrodružství Tiny Salo určitě zaryté fanoušky (a hlavně fanynky) dozajista nezklame. Najdeme zde všechno, na co jsme zvyklí. Detektivní zápletku, násilí, galony vypité krve, postelové prasečinky, špičaté zuby, vlkodlačí ocásky, rychlá auta a taky dojde na moje oblíbené, úžasně zábavné rodinné hádky mezi upírskými elitáři. Tentokráte všechno v krásné šumavské přírodě zavalené sněhem. Vše okořeněno novým, chlapáckým pohledem na věc. Ač revoluce se nekoná, svěží větřík do série přeci jenom lehce zavál.
- Petra Neomillnerová: Tina Salo 5 – Vlci Sudet
- Brokilon 2010
- Obálka: Koutmedia
- 344 stran / 339 Kč