Krevní banka, Tanya Huffová
 |
Soubor devíti povídek vydaných pod názvem Krevní banka lze podle autorčiných slov v předmluvě chápat jako její poslední slovo k sérii Krevní pouta. Toto rozloučení se s postavami, jejichž vzájemné vztahy, které nebyly sice jedinou, ale podstatnou náplní série, již vyřešila v Dluhu krve. A jaké tedy to poslední slovo je?
Dobře – poslední slovo v knize vystihuje i mé míněné o této sbírce. Není oslnivě výborná, ani špatná, některé povídky zaujmou a pobaví více, jiné méně. Co je však potřeba zdůraznit hned na začátku, je, že rozhodně není dobré pouštět se do čtení povídek (a ani do čtení této recenze), pokud jste ještě nečetli čtvrtý díl Spojení krve. Většina povídek je totiž časově zasazena až za něj, některé až za Dluh krve. Jedině snad výlety do Henryho minulosti si lze přečíst bez obav z prozrazení děje z předchozích dílů.
V povídce Tohle město není dost velké dává Vicki Nelsonová jasně najevo, že Toronto je „její“, že žádnou přespolní pijavici v něm nestrpí, ať je stará jak chce. Detektiv Mike Celluci se vyrovnáná s novou podstatou své přítelkyně, ale ví, že uvnitř je to tatáž Vicki toužící všem dokázat, že ona je ten nejlepší detektiv ve městě. Na rozjezd svižně napsaný detektivní příběh o „nové“ Vicki.
Chovat se jako člověk se snaží Henry Fitzroy na počátku 19. století v Anglii. Mezi londýnskou smetánkou hledá francouzského špeha, hraje karty a po nocích navštěvuje mladého básníka George Gordona Byrona. Z povídky na čtenáře dýchá dobová atmosféra.
Na karty dojde i v další povídce nazvané Karty také říkají, kde se mimo jiné dozvíme, jak Vicki přišla k té modré dodávce, kterou využila v Dluhu krve na cestu do Vancouveru. Vicki je varována cikánkou před mužem, který si ve své choré mysli pamatuje, že si ho jednou dala Vicki k večeři. A proto je odhodlán vymýtit zlo (chápejte Vicki) ze světa. Pomatenec se stříkací pistolkou naplněnou svěcenou vodou by mohl být k smíchu, to by si však nesměl vzít Mika jako rukojmího. Klasická hra na kočku a na myš bohužel postrádá humor i napětí.
Mstivý duch jezera Nepeakea je nepříliš objevnou variací na lochnesku, Vicki navíc zjišťuje, že její klient je pěkný prevít a staví se proti němu. Případ je vyřešen, záhada s duchem však zůstává a čtenář tak může být trochu rozčarován. Kdyby aspoň autorka okořenila příběh ve vztahové rovině a nezůstalo to celé nemastné, neslané.
Mít s kým sdílet noc by chtěl po nuceném rozloučení s Vicki znovu Henry. Inzerát v rubrice „Alternativní životní styl“ ho však dovede k nečekaným schůzkám naslepo a čtenář je tak seznámen s existencí dalších tvorů noci. Mohou se za Henryho teritoriálními pudy skrývat přemrštěné etické principy? Příjemně úsměvné, obzvlášť ten závěr.
Obří brouci sající krev si vytvořili Hnízdo v tunelech Toronta a dovolili si kousnout i do Mika. Ale to přece může jen Vicki! Humorná povídka na značně ohrané téma přerostlého útočícího hmyzu je ve sbírce jednou z nejlepších.
Povídka Sceleratus je Henryho odpovědí na Tonyho dotaz ohledně jeho pravidelných návštěv kostela. Zavádí čtenáře do doby, kdy upíra Henryho z touhy po pomstě za smrt milované Ginevry poháněl Hlad a teprve starý františkán mu byl schopen ukázat cestu, po které kráčí dodnes. Zajímavá sonda do temného koutu upírovy duše.
V povídce Kritická analýza řeší Vicki záhadné napadení vystrašeného spisovatele, který se stává obětí své fantazie a svých literárních postav. Asi nejpodivnější povídka této sbírky.
A na závěr Tak tu máme Vánoce, aneb jak přesvědčit cynickou Vicki, že Vánoce je třeba slavit v kruhu rodiny, s lidmi, které milujeme, protože příští Vánoce už tu třeba s námi nebudou. Na pomoc Mikovi přichází i Henry.
Povídky jsou příjemným zakončením celé série, nepřinášejí však nic objevného a nového, bez čeho by se čtenáři Krevních pout nemohli obejít. Jsou to především krátké detektivní zápletky, až na poslední povídku se tu neřeší vztahové emocionální problémy, jak jsme byli z pěti dílů zvyklí. Pokud však podobně jako já cítíte po Dluhu krve nostalgii a smutek, že tohle je fakt konec, neváhejte a sáhněte pro tenhle přídavek, zklamáni nebudete. Navíc se společně můžeme těšit alespoň na návrat Henryho a Tonyho v třídílném cyklu Kouř, který nakladatelství Brokilon chystá na příští rok.
- Huffová, Tanya: Krevní banka
- Brokilon; 2011
- Překlad: Pavel Musiol
- Obálka: Lukáš Tuma
- 248 stran / 228 Kč