Magie útočí (EXKLUZIVNÍ UKÁZKA), Kate Daniels 3
 |
Od chvíle, kdy začala Kate Danielsová pracovat pro Řád rytířů milosrdné pomoci, má tahle žoldačka práce s paranormálními problémy až nad hlavu. A v Atlantě, kde magie přichází a odchází ve vlnách jak se jí zlíbí, to už o něčem vypovídá. Když je její vlkodlačí kamarád Derek nalezen polomrtvý, Kate zjišťuje, že stojí proti dosud největší výzvě své kariéry. Její vyšetřování ji totiž zavede k Půlnočním hrám. Ultimátnímu turnaji nadpřirozených bytostí jen pro zvané, kde neplatí téměř žádná omezení ani pravidla. Jí a Curranovi, Pánovi šelem, se podaří odhalit temné plány, jež by mohly navždy změnit osudy všech atlantských kožoměnců…
Svět byl náhle užší. Auto drtil tlak, mačkal mi tělo, jako by to byla houba. Na okamžik jsem měla pocit, že se každý atom mého těla natlačil na ostatní těsněji, než to zákony fyziky dovolovaly, a pak nás siločára konečně vyplivla. Auto ještě chvíli setrvačností jelo kupředu, aby se pozvolna zastavilo za tmavovlasou ženou držící za uzdu dva oře temné jako noc. Vystoupila jsem. Fríští koně. Metr šedesát v kohoutku, obrovští, černí se splývavými vlnitými hřívami, kolem spěnek měli dlouhou hustou srst, která připomínala teplé, černé, saténové ponožky. Koně rytířů. Mohutní, krásní a zatraceně působiví. Díky, Jime.
„Ti jsou pro nás?“
Žena si mě změřila pohledem s otevřenou nedůvěrou. „Jméno?“
„Kate Danielsová.“
„Pak jsou pro vás. Tohle je Marcus a tady tahle se jmenuje Batšeba.“
„Vezmu si klisnu,“ odtušil Rafael.
„Buďte na má děťátka opatrní.“
„Pojedeme na nich jen tři kilometry ke škole a pak se hned vrátíme,“ slíbila jsem jí. „Do hodiny je budete mít zpátky.“
„V celku.“
„V perfektním stavu.“
Série Kate Daniels:
- Magic Bites (2007, č. Magie mrtvých, Fantom Print, 2011) – ukázka z knihy, recenze (Renata Heitelová), recenze (Bohdan Volejníček)
- Magic Burns (2008, č. Magie spaluje, Fantom Print, 2011) – ukázka z knihy, exkluzivní ukázka, recenze (Renata Heitelová), recenze (Michaela Křivánková)
- Magic Strikes (2009, č. Magie útočí, Fantom Print, 2011)
- Magic Bleeds (2010)
- Magic Slays (2011)
Nasedli jsme. Žena si mne prohlédla a pak přejela pohledem po Rafaelovi a odfrkla si: „Měla jsem si s sebou vzít fotoaparát. Z toho by byla zatraceně dobrá reklama.“
Až na to, že by během vlny magie nefungoval, ale byla jsem příliš slušná, abych jí něco takového připomínala.
Klusali jsme dolů po stezce. Marcus se projevil jako směšně lehce ovladatelný kůň, reagoval na sebemenší pobídnutí, jako by je předvídal. Kdybych se někdy zbláznila a pořídila si koně, odteď už přesně vím, jakého si seženu.
Během několika minut jsme před sebou viděli školu. Z koňského hřbetu připomínala pevnost, osmiúhelník obkroužený dva a půl metru vysokou zdí, jež se honosila klenutou vstupní bránou, dokonce i s padací mříží. Na zdi hlídkovalo několik stráží a nerozpakovalo se na nás zamířit samostříly. Strážný u vchodu kontroloval mou ID kartu dobrých dvacet vteřin. Jet na černých koních v černém oblečení a mít s sebou načerněné zbraně mělo své nevýhody. Konečně přikývl. „Čekáme vás. Děvče je na opačném konci pozemku nalevo.“ A pustil nás dovnitř.
Pobídla jsem Marcuse a ten poslechl, přešel do hromového cvalu. Majestátně jsme objeli hlavní budovu, plášť za mnou dramaticky vlál. Skupina asi dvaceti dětí stála v úctyhodné vzdálenosti od pruhovaných disků cvičných terčů, postavených blízko zdi. Čtyři z nich napínaly luky a zaměřovaly na cíle, zatímco zbytek čekal víceméně ukázněně kolem obrovského jilmu, kde na ně dohlížel mohutný muž v kroužkové zbroji a malá, tmavá žena. Poradkyně Citlalli. Dokonalé.
Děti nás zahlédly a okamžitě ztuhly. Přeletěla jsem skupinu pohledem a uviděla plavovlasé děvče, stále příliš malé a hubené na to, aby jí bylo třináct. Tam byla moje holčička. Stála osamoceně kdesi vzadu.
Dostali jsme se až ke skupině. Marcus pode mnou lehce zatančil, nelíbilo se mu, že ho nenechám ještě se proběhnout. Snažila jsem se vypadat přiměřeně smrtelně nebezpečně. Rafael vedle mě se mračil. Přes oči se mu přelil hladový narudlý přísvit. Chlapci pobledli. A malé holky se statečně snažily neomdlít.
Julie se konečně probrala z omámení a protlačila se ke mně.
Zpražila jsem ji přísným pohledem. Cukla sebou.
„Nůž,“ nařídila jsem jí.
Sáhla si do šatů a vytáhla odtamtud jednu z mých vrhacích dýk. Krucinál. Ještě před nedávnem jsem je počítala a přísahala bych, že byly všechny. V duchu jsem se modlila, ať Marcus zůstane stát. Vzala jsem jí dýku z ruky, bleskově se otočila na druhou stranu a hodila jí. To všechno v jednom rychlém pohybu. Dýka se zabořila do kůry stromu, trčela ven jen asi z poloviny. Někdo zalapal po dechu.
„Dostaneš ho zpátky, až dostuduješ.“
Julie konečně pochopila. „Ano, madam.“
Řekla mi madam. Čekala jsem, kdy se rozestoupí nebesa a vyvrhnou na zem čtyři jezdce Apokalypsy, jelikož se musel blížit konec světa. Z nějakého záhadného důvodu se neobjevili.
„Dostalo se ke mně, že moc mluvíš.“
„Omlouvám se, madam.“
„Mám ti připomínat, že jsi s Řádem podepsala dohodu o mlčenlivosti?“
Juliina tvář byla učiněným zosobněním lítosti.
„Studovat tuhle školu byla tvoje volba. Pokud zjistím, že znovu rozšiřuješ tajné informace, odvedu tě odsud a donutím nastoupit do Akademie Řádu dřív, než stačíš mrknout. Je ti to jasné?“
„Ano, madam.“ Julie se postavila do pozoru.
„Odjíždíš se mnou.“
„Měla bych si zajít pro věci?“
„Ne, na to není čas. Smečka vyžaduje naši okamžitou pomoc.“ A hlavně Derek.
Teď byla řada na Rafaelovi, který seskočil ze sedla s dech beroucí elegancí. Přišel blíž k Julii a naklonil hlavu v gestu, které vypadalo spíše jako lehká úklona. „Julie. Pán šelem by rád věděl, jestli se ti dobře daří.“
Julie mu odpověděla velmi vychovanou úklonou. „Daří se mi dobře. Vyřiďte prosím Jeho Veličenstvu, že velmi děkuji za jeho zájem.“
„Můžeš mu poděkovat sama. Bude velmi potěšen, že tě může znovu vidět.“
Rafael se sklonil a nabídl jí dlaň. Julie nezaváhala ani na okamžik. Stoupla na ni a nechala se vysadit za mne na Marcuse. Kostnatýma ručkama mě pevně objala kolem pasu.
Hyenodlak se krátce rozběhl a pak bez pomoci rukou vyskočil do sedla. Obrátili jsme koně a odcválali pryč. Prohnali jsme se skrze bránu a s duněním kopyt po stezce až za zatáčku, kde jsme dostali z dohledu hradeb. Pak jsme zvolnili do rychlejšího kroku.
Redakce Fantasye doporučuje podobné série:
- Patricia Briggs (série Mercedes Thompson) – Měsíční píseň (ukázka, recenze), Krevní pouto (ukázka, recenze), Železný polibek (ukázka, recenze), Zkřížené hnáty (ukázka, recenze), Stříbrná relikvie (ukázka, recenze) (Renata Heitelová), recenze (Alžběta Lexová)
- Kim Harrison (série Rachel Morgan) – Mrtvá čarodějka přichází (ukázka, recenze), Hodný, zlý a nemrtvý (ukázka, recenze), Nikdy nezemřít (ukázka, recenze)
- Laurell K. Hamilton (série Anita Blake) – Provinilé slasti, Rozesmátá mrtvola (recenze), Cirkus prokletých (recenze), Kavárna šílenců (ukázka, recenze), Krvavé koleno (ukázka, recenze), Smrtící tanec (ukázka, recenze), Zápalné oběti (ukázka, recenze), Modrý měsíc (recenze), Obsidiánový motýl (ukázka z knihy)
„To byla ta nejúžasnější věc na světě,“ odtušila Julie se zatajeným dechem.
„Mělo by ti to vylepšit pozici. Ale od téhle chvíle jsi na to sama. Nemůžu se objevit a ohromovat tvé spolužáky pokaždé, když se někdo chová jako idiot. A teď… pokud se tě někdo zeptá, co se stalo, velmi vážně odpovíš, že o tom nemůžeš mluvit. Lidé nesnáší, když někdo ví víc než oni. Budou z toho šílet.“
Objala mě. „Díky.“
„Ale já opravdu potřebuji tvou pomoc.“
„Co se děje?“
„Derek má potíže.“
„Ne,“ zašeptala Julie a přitiskla se ke mně pevněji.
- překlad: Hana Šimečková
