Měsíční píseň, Patricia Briggsová
 |
Mercedes Thompsonová žije ve světě, kde „pohádková stvoření“ fae odkryla svou existenci lidskému světu, ale další „monstra“ jako upíři či vlkodlaci jsou zatím skrytou součástí společnosti, i když i ta o svém odhalení už uvažují. Je to svět podobný tomu, který čtenáři mohou znát z jiné fantasy série o Anitě Blakeové.
Americká autorka Patricia Briggsová začala psát moderní městskou fantasy na popud svého nakladatele. Z jejích knih však čiší tak velká zaujatost tématem, že je zřejmé, že se životem vlků zabývá víc než ráda. Docela často nechává své vlkodlaky v jejich vlčí podobě, zaobírá se otázkou nadřízenosti a podřízenosti ve smečce, vysvětluje jejich chování a zvyky do podrobných detailů, takže čtenář ví, jaké reakce na různé podněty může u vlkodlaků čekat.
Svou hlavní hrdinku Mercedes však součástí vlkodlačí smečky neučinila, jinak by ji totiž nemohla nechat tak často bouřit se proti rozkazům. Mercy rozhodně není submisivní typ, naopak velmi ráda provokuje. Autorka pro ni tedy vybrala tvora druhově podobného, ale charakterově jiného, a to kojota, který je mnohem schopnější se adaptovat na své okolí. Mercy však není dlakem řízeným měsícem, ale měňavcem, potomkem indiánských mágů, což jí dodává některé zatím netušené schopnosti. Zároveň však autorka tomuto druhu připsala značnou ojedinělost, aby její hrdinka mohla být vychovávána mezi mnohem běžnějšími vlkodlaky a seznámila se tak zblízka s jejich životním stylem.
Mercy na začátku příběhu žije docela poklidným životem opravářky starších německých automobilů. Svou dílnu převzala po gremlinovi Zee, který jí občas vypomáhá. Její život se značně zkomplikuje, když ji požádá o práci mladý vlkodlak Mac. Za pár dnů ho nachází mrtvého u svých dveří po útoku na dům jejího souseda alfy vlkodlaka Adama. Protože neví, komu může důvěřovat, naloží Mercy těžce zraněného alfu do auta a uhání ke své staré smečce, vedené nejmocnějším vlkodlakem ve Státech, marokem Branem. Mercy se tak zaplétá do mocenského souboje nejen mezi vlkodlaky, ale podružně i mezi upíry. A jako by to nestačilo, vrací se jí do života i stará láska a s ní spojená bolest.
Přes pozvolný začátek nás autorka záhy strhne do nabitého děje, až se skoro nechce věřit, že se celý příběh odehrál během několika dnů. Překvapivé rozuzlení zápletky se dovídáme až v samotném závěru, jelikož jsme záměrně spolu s hlavní hrdinkou svedeni na falešnou stopu.
V tomto románu vdechla autorka život několika výrazným vedlejším postavám. Je zjevné, že jí bylo líto nevyužít potenciál Branovy smečky a stvořila další sérii, Alpha a Omega, jejímž hlavním hrdinou se stává Branův syn, vlkodlak Charles.
Měsíční píseň je velice slibný a návykový začátek série. Přestože je příběh ukončen, v Mercyině životě zůstávají nezodpovězené otázky. Čtenář chce znát odpovědi, takže doufejme, že český překlad dalších dílů zatím čtyřdílné série na sebe nenechá dlouho čekat.
Už jsem pár vlkodlačích moderních fantasy sérií přečetla, ale tak
dokonale jako u Briggsové nebyl život a chování právě těchto tvorů
popsán zatím v žádné z nich.
Výborný příběh je zabalen do velmi vydařené obálky v pevné vazbě. No
co by čtenář mohl chtít víc? Snad jen, aby jeho oblíbení autoři psali
víc takových knih.
- Paricia Briggsová: Měsíční píseň
- vydal: Fantom Print, Ostrava 2009
- přeložila: Kateřina Niklová
- obálka: Daniel Dos Santos
- 288 stran / 249 Kč
Autorka recenze je redaktorkou webu Děti noci.
