Telefonické objednávky pondělí – pátek, 9 – 17 hod. tel. 734 751 677
Vážení zákazníci, v nejbližších dnech bude ve výdejních místech tato provozní doba:
Arrakis Brno: 29.9. zavřeno
Matrix Ostrava: 29.9. zavřeno
Fantasya Praha: 29.9. zavřeno
Děkujeme za pochopení a těšíme se na vaši návštěvu.

ZOMBIE ATAKUJÍ ČESKO!, PŘIPRAVTE SI BROKOVNICE A MAČETY!

Fabian Dušan D.: Živého mě nedostanou!

Trvalo sice dost dlouho, než se zombíci dobelhali až k nám, do českých luhů a hájů, ale konečně jsou tady. Jednu věc totiž těmto zrůdám nemůže nikdo upřít. Dokáží být po čertech vytrvalé, když jde o to objevit nějakou tu živou lidskou flákotu k zakousnutí. A jak se zdá, právě přišly na chuť českým čtenářům. Nebo je to právě naopak? Že by čeští čtenáři přišli na chuť zombiím? Zní to sice poněkud perverzně a nechutně, ale co na tom, když to oběma zúčastněným stranám vyhovuje?

Ať už je to tak či onak, loňský rok byl na zombijácké knihy neobyčejně úrodný. Na pultech knihkupectví se jich objevilo hned několik, přičemž se občas jednalo i o díla zásadní. To ovšem neznamená, že by se zombie u nás nevyskytovaly už dříve. Jen se s nimi čtenáři setkávali mnohem sporadičtěji. Ale o to víc si ona setkání vždy dokázali užít.

Globální hrozba v globalizovaném světě

King Stephen: Puls
Pro většinu lidí jsou zombie jen těmi chodícími mrtvolami, jak je představují hororové filmy. V literatuře však nacházejí nemrtví mnohem širší škálu uplatnění: od obligátních monster, přes neživé zbraně a bezprávné otroky, až po skutečné sympaťáky. Ano, i takové zombie se najdou! My se však nejprve budeme zabývat klasickými nemrtvými ve stylu Noci oživlých mrtvol. Tento kultovní biják totiž ovlivnil i mnohé spisovatele včetně samotného krále hororu Stephena Kinga, který mu složil hold románem Puls (2006, recenze). V tom se mobilními telefony šíří podivný jev, který mění lidi v zombijácká monstra napadající vše živé. Drsný příběh plný brutality zaujme svou bezprostředností a propracovanými postavami.

Na autenticitu vsadil i zombiolog Max Brooks v románu Světová válka Z (2010, recenze). Atak zombií pojal jako pandemii či jakousi morovou ránu, jejíž důsledky a traumata jsou stále ještě živé. Text je veden dokumentaristickým způsobem, přičemž hlavní část tvoří rozhovory s lidmi, jimž zombie zasáhly do života. Z jejich výpovědí si čtenář skládá celkový obraz průběhu nemilosrdné války o přežití lidstva. Brooks čtenářům ovšem nabízí nejen tento román, ale také originální manuál Zombie – Příručka pro přežití (2010), v níž shrnuje hlavní poznatky potřebné k přežití invaze nemrtvých. A protože to dělá na vědecké bázi, stane se jeho příručka jistě neocenitelným rádcem v případě, že by zombie skutečně zaútočily.

Poněkud odlišně pojal toto téma Jonathan Maberry v hororovém thrilleru Pacient Nula (2010). Agent Joe Ledger tu v čele speciálního týmu čelí muslimským extrémistům, kterým se podařilo v tajných laboratořích vytvořit zombie, a nyní se je snaží propašovat do Spojených států. Každý z nemrtvých přitom může spustit nekontrolované šíření nákazy po celé zemi.

Nemrtví otroci a jejich páni

Hamiltonová Laurell K.: Rozesmátá mrtvola
Ne vždy však mají zombie „volnou ruku“. Někteří autoři si základní koncept nemrtvých přizpůsobili tak, aby je bylo možné zotročit či alespoň ovládat. Například Anita Blakeová ve stejnojmenném cyklu Laurell K. Hamiltonové pracuje jako oživovatelka, čili za úplatu vyvolává mrtvé z hrobů. Povolání je to sice lukrativní, ale také poněkud nebezpečné, což se ukazuje třeba v Rozesmáté mrtvole (2006, recenze), kdy je zoufalá Anita nucena využít zombie, aby si zachránila život.

Na opačné straně než Anita stojí zaměstnavatel zombií v románu Běsnění (2011, ukázka, recenze) Rob Thurmanové. Vzhledem k tomu, že je Rudá čapka personifikací krvavé legendy ze středověku, a pokládá lidské maso za delikatesu, nemá zábrany posílat své zombijske otroky proti lidem. Takže si hlavní hrdinové příběhu, Kal a Niko, pořádně máknou, než se jim podaří zombíky i jejich pána zpacifikovat. Inu, být detektivem ve světě vlkodlaků a upírů není žádný med. Když už jsme u těch upírů, právě oni rádi zombie zotročují. Důkaz najdeme i v knihách Davida Wellingtona Pensylvánský upír (2010) či Upír Nula (2010), kde krvesaj obvykle oživí pár mrtvol, aby mu sloužily. Naštěstí se tito otroci rychle rozkládají, takže nevydrží déle než pár týdnů. Existuje však i opačný případ, kdy se zombie snaží lidí přimět, aby se k nim přidali skoro dobrovolně. Důraz bych přitom položil na ono slovíčko SKORO. Na vlastní kůži to poznává dospívající Hannah v románu Briana Jamese Zombie blondýny (2010). Když už jsme u těch ženských hrdinek, které se musí vyrovnávat se zombí hrozbou, takřka komorním dramatem na toto téma je kniha Les rukou a zubů (2011, recenze) z pera Carrie Ryanové. Ta neváhá detailně rozpitvávat rozervané nitro protagonistky příběhu, zatímco kolem ní zuří boj na život a na smrt.

Zombie ve fantasy světech

Golden Christie: World of Warcraft - Arthas: Zrod krále lichů
Už samotná podstata staví zombie většinou na stranu zla. Je totiž dost těžké být kladným hrdinou, když vás sužuje neodolatelná touha po lidském mase, a nemáte dost inteligence ani vůle, abyste ji zkrotili. A tak nemrtvým obvykle připadá úloha co nejvíce oslabit klaďasy než nastoupí těžké váhy záporáků. To se jim daří zejména v temných světech jako je Diablo či WarCraft. Ve WarCraftu dokonce zombie sehrávají osudovou úlohu. Právě jejich hrozba totiž zavede v románu Christie Goldenové Arthas (2010) hlavního hrdinu na cestu, z níž se vrátí jako nepřítel celého Azerothu. V diablovském Království stínu (2003) Richarda A. Knaaka zase nemrtví skrývají svou pravou podobu, takže na skupinu dobrodruhů nejprve čeká v bájném městě Ureh vřelé přivítání, které se ovšem postupně mění v noční můru.
Long Nathan: Gotrek & Felix  12 - Zabíječ zombií
Zombiím se daří i v pochmurném světě Warhammeru. Jenže to chudáci netuší, že už si na ně brousí sekeru trpasličí trolobijce Gotrek Gurnisson. Ten je zatím lehce oťukal v závěru Zabíječe šamanů (2010), ovšem na skutečnou brutální „řezačku“ dochází až v Zabíječi zombií (2011). Gotrek ovšem není jediným hrdinou, jež se ve Warhammeru pasuje s nemrtvými. Za všechny zmiňme alespoň piráta Luka Silvara z Abnettova Smrtícího nákladu (2008), jež musí dostihnout a zničit Řeznickou loď plnou krvelačných zombií dříve, než ho potká stejný osud. A když už jsme u těch námořních dobrodružství, nesmíme vynechat Tima Powerse a jeho Plout na vlnách podivna (2007, ukázka, recenze), v němž se prolíná historická realita s pověrami a mýty Karibiku, kde rozhodně nemohou zombie chybět.

Ne vždy však nemrtví musí být záporáky. V cyklu Stevena Eriksona Malazská Kniha padlých existuje prastará rasa T'lan Imass, jejích příslušníci kdysi podstoupili nekromantický obřad Tellan. Stali se tak zombiemi, čímž získali větší šanci v boji s jaghutskými tyrany. A nezapomenutelná je i Eriksonova novela Zdraví mrtví (2006), v níž se autor věnuje zombijské tématice s ironickým nadhledem a černým humorem.

Zombijské osobnosti a celebrity

Asher Neal: Stahovač
Přestože drtivá většina zombií postrádá jakoukoli osobnost i inteligenci, najde se tu i pár výjimek. Jednou je Sable Keech z románu Stahovač (2004) Neala Ashera, oživená mrtvola policisty, který se po staletích vrací, aby odhalil svého vraha. Sable coby zombie má jediný problém, musí vždy po pár dnech vyměnit tělesné tekutiny. No řekněte, neštvalo by vás to?

Hned několik nemrtvých celebrit žije na Noční straně Simona R. Greena. Asi nejsympatičtější z nich je Mrtvý chlapec. Když mu bylo sedmnáct, byl zavražděn. Pak ale uzavřel s kýmsi dohodu, která mu umožnila se pomstít. Nedomyslel však její důsledky, takže zůstal uvězněn v mrtvém těle. Proto se vrhá do těch nejbláznivějších dobrodružství, aby zažil trochu toho vzrušení. Trochu jiným typem zombie je další z obyvatel Noční strany, detektiv Larry Zapomnění. Ten se s nemrtvostí vyrovnává díky svému povolání. Je však ironií, že Larry zemřel, protože na něj společnice v agentuře ušila boudu.

Meaney John: Donal Riordan 01 - Píseň kostí
V řadách policejního sboru se realizuje další sympatická zombie – Laura Steelová, jedna z protagonistek příběhu Johna Meaneyho Píseň kostí (2011, ukázka, recenze). Působí jako velitelka zvláštní policejní jednotky, a je nejen výkonná a energická, ale také neobvykle krásná. Dokonce natolik, že poplete hlavu poručíku Riordanovi. A jak se ukazuje, sex se zombií může být přímo exalticky dokonalý a návykový. Ale toto milostné intermezzo je jen okrajový motiv románu, který autor rozvíjí do pochmurně akční detektivky.

Zombie na český a slovenský způsob

Pokud máme mluvit o domácích zombijáckých autorech, musíme začít u neúnavného propagátora splatter-punku Jiřího Kulhánka. Nemrtví poprvé sehráli výraznější roli v jeho dilogii Cesta krve (1996–1997), kdy se v rámci invaze mimozemšťanů stali z většiny lidí „mrtváci“, čili zombie sloužící agresorům. Naštěstí není příliš těžké je likvidovat, nebezpečí však tkví v jejich množství.

Zombie se očividně Kulhánkovi zalíbily, protože se prolínají i jeho další tvorbou. V tetralogii Divocí a zlí (1999–2000) se člen klanu pilotů Patejl potýká s nečekaným problémem. Protivníci, které už eliminoval (zabil), se mění v zombie a snaží se na oplátku zlikvidovat jeho. Patejlovi dá neskutečně práce, aby je poslal tam, kam patří.

Kulhánek Jiří: Stroncium
Ovšem nejvýrazněji se zombie zapsaly do románu Stroncium (2006, recenze). V této drsné story z mrazivé budoucnosti lidstva mají nemrtví coby otroci a levná pracovní síla rozsáhlé využití. Jednou z nejzajímavějších postav příběhu je slečna Hayesová, která je sice mrtvá, ale dokáže si to patřičně užít. Většinou na úkor hlavního hrdiny. Ačkoliv Stroncium nepatří ke Kulhánkovým nejlepším dílům, pro české zombiofily je neocenitelné.

Dalším z autorů, který se zapsal do zombijské literatury, je Slovák Dušan „Duke“ Fabian. Ten dokonce učinil ze zombíka hlavního protagonistu svých textů. Jeho Marvin je sice nucen vykonávat pro svého krále špinavou práci, neustále však spřádá plány na to, jak se osvobodit. Fabian tomuto hrdinovi dokonce věnoval román s příznačným názvem Živého mě nedostanou (2010, povídka Žij a nenech žít). Zombiemi nepohrdl ani další ze slovenských autorů, Juraj Červenák. V jeho slovanské fantasy Černokněžník: Vládce vlků (2003, recenze) se avarští Krvaví psi vrací po smrti na svět zpět jako zombie, aby dále mohli sloužit svému krvavému bohu.

Jedinečnou a dnes už takřka kultovní záležitostí je kniha Choking hazard: The Book (2004) Petra Macka, která rozhodně není jen pouhou novelizací filmu. Zombí myslivci zde dostávají další prostor ke svým eskapádám, které využívají se vší vervou a nadšením po živém lidském mase. Příběh plný černého humoru a ironie tak získává nový, nečekaný rozměr.

labyrint-renčín
Klasický motiv epidemie, jíž podlehne většina lidstva, aby následně povstala ve formě nemrtvých, zpracoval v knize Kronika konce světa (2009) Shigor Birdman. I přes zdánlivou bezvýchodnost se hlavní hrdina nevzdává, a snaží se najít východisko, které by mu umožnilo žít dál. Otomar Dvořák se své tvorbě využívá hororové motivy a nadpřirozené jevy programově. V jeho novele Vzpoura mrtvých (2009) odehrávající se v Zóně zamořené radioaktivitou povstávají mrtví ze svých hrobů, aby se živili na přeživších, takže je s trochou dobré vůle můžeme pokládat za nemrtvé. Těm neodolal ani Pavel Renčín, v jehož Labyrintu (2008/2010, recenze) se jedna z důležitých postav, bývalý trestanec Sedmtři, vrací po smrti zpět jako zombie. Renčín však ve svých textech naznačuje, že pod Olšanskými hřbitovy existuje velká Nekropole, kde se to zombiemi jen hemží. No, snad je poznáme v připravovaném závěru jeho Městských válek. A tato kniha nebude rozhodně jedinou, kde čtenář v budoucnu narazí na zombie. Takže, mějte oči na stopkách a prst na spoušti brokovnice…

Tento článek je rozšířenou verzí článku, který vyšel v časopisu Pevnost č. 04/2011.

11. září 2011, Martin Fajkus

Diskuze k článku

Přidat komentář

Název komentáře
Vaše jméno (povinné)
Váš e-mail
Potvrzení captcha Text, který vidíte na obrázku nalevo.

Tučné Kurzíva Podčiarknuté

Jiné HTML značky nejsou povoleny.
Citaci provedete předsazením > před každý řádek citovaného textu (např. z jiného příspěvku).