Běsnění, Rob Thurmanová
 |
New York – semeniště zločinu, ale i všech možných a
nemožných mýtických stvoření. Při vší Kalově smůle to musí být
zrovna příšery, které kopou za tu správnou stranu. Ale není se čemu
divit. Vždyť i on sám v sobě nese geny jedné z takových stvůr, a ne
jen tak ledajaké.
Kal Leandros, jak už víme z předchozích dvou dílů, je napůl Ólfi,
potomek tvorů, kteří po matičce Zemi naháněli i tyranosaury.
S Tolkienovými elfy mají podobné jen jméno a špičaté uši. Naštěstí
je tu Kalův starší bratr Niko, aby Kalovi připomněl, že je taky napůl
člověk, a důrazně mu vysvětlil (nejlépe pohlavkem), aby na předky
z otcovy strany nemyslel. Vždyť se s nimi „V temnotě“ vypořádali, no
ne? Definitivně určitě ne, ale prozatím se zdá, že
dají pokoj.
Kal a Niko si otevřeli detektivní agenturu se specializací na nadpřirozeno a vzhledem k hustotě příšer na km? v New Yorku se dá těžko uvěřit, že mají hluboko do kapsy. Při vyšetřování případu unesené lamie narazí v parku na mrtvá těla visící na stromech jako vánoční ozdoby. Kal se poptává v baru Devátý kruh, kde pracuje, když zrovna nezachraňuje svět nebo své přátele, zda někdo o mrtvolách na stromech něco netuší, ale nemá štěstí. Když je však najme kurátorka Metropolitního muzea, aby jí pomohli vyšetřit záhadu zmizelých ostatků masového vraha, díly skládačky do sebe začnou zapadat. Jak mohl kanibal Sawney vstát z popela, sice zůstává záhadou, jeho běsnění po „jídlem“ dostatečně zásobeném Velkém jablku je však nutno učinit přítrž. Naštěstí je tu puk Robin Vtipálek a jeho informátoři. Co na tom, že jejich poslední informátor bratrů se je pokusil sežrat zaživa.
Opravdu, na nedostatek příšer si v New Yorku nemohou stěžovat, hemží se to tu vlkodlaky, upíry, nemrtvými, není problém potkat valkýru, Krysaře, mořského biskupa, vědmu, Černou Annisu (Babu Jagu), bažináče, nymfy, vodany, oživlé mumie, dokonce i Rudou čapku či našeho oblíbeného puka, encyklopedii mytických stvoření se tady opravdu hodí mít nastudovanou či alespoň po ruce. Ještě že tu máme wiki, ale o pucích (krom těch hokejových) v ní moc nenajdete, i když jako příklad tohoto „skřítka“ je tam Robin Vtipálek, ale to jsme se dostali akorát tam, kde jsme byli.
Vraťme se však k příběhu. Při pátrání po hladovém kanibalovi se Kal a Niko potulují od čerta k ďáblu (rozumějte od stvůry k příšeře), až se ztrácíte v tom, kde teď jsou a proč. A do stvůřího koktejlu ještě autorka přimíchala zákeřné útoky na Robina, kterého Kal zahrnul mezi své přátele, a tudíž má tendenci ho chránit. Konečně alespoň nějaká emoce, jinak mám pocit, že je tahle série dost postrádá. Vědmě George se autorka, a tedy i Kal vyhýbá až moc, ač jeho důvody jsou pochopitelné. Přece jenom si říkáte, že by se Kal zrovna v tomto případě mohl méně řídit rozumem a zapojit… no, když nic dalšího, tak aspoň srdce.
Co v knize nechybí, jsou potoky krve, zapříčiněné jednak Sawneym a jeho bandou nemrtvých přisluhovačů, jednak našimi hlavními hrdiny. Ti se projevují jako chladní zabijáci, soucit či lítost u nich těžko pohledat. Autorka příběh zahnala do vod béčkových akčních krvavých hororů, rozsekaných těl by se čtenář nedopočítal. Je to obaleno hodně velkou nadsázkou, díky níž se cítíte spíš jako nezúčastnění pozorovatelé, než čtenáři vtažení do příběhu.
Ač jsou Kal i Niko sympatičtí a Robin vtipný, pořád jako by jim chybělo něco, čím by si vás získali, abyste se o ně aspoň trochu báli. Vlastně nejvíce emocí se dočkáme, když Kal oplakává Robina, ale to je zoufale málo a čtenáře to k slzám dožene jen stěží. Upírka Dobromila je sice hrdinům neustále po boku, ale téměř ji neznáme, její figurka je plochá a nezařaditelná, působí jako křoví do počtu. Autorka značně promrhává potenciál svých postav.
Čteme svižný příběh plný humoru a nadsázky, ale pro mne víc chladný, než by se mi líbilo. Ale totéž bych prohlásila třeba o Kulhánkových knihách, a jaký je o ně zájem. A zase mi to nevadí tak moc, abych si nepřečetla další díl, protože při tomhle stylu vyprávění si neoddechnete, nemluvě o obřím cliffhangeru, který autorka čtenářům v závěru zanechala.
- Rob Thurman: Běsnění
- FantomPrint, Ostrava 2011
- překlad: Anna Janovská
- obal: Chris McGrath
- 256 stran / 249 Kč
