Poloviční upírka Cat Crawfieldová je nyní zvláštní agentkou pracující pro vládu s cílem zbavit svět nebezpečných nemrtvých. Stále využívá vše, co ji Bones, její přitažlivý a nebezpečný bývalý přítel, naučil. Když se ale Cat stane cílem nájemného vraha, jediný, kdo jí dokáže pomoci, je upír, jehož opustila. Jeho blízkost v ní probouzí všechny dřívější pocity, od adrenalinu z boje bok po boku proti upírům, až po spalující vášeň. Avšak odměna vypsaná na její hlavu – hledaná: mrtvá či nemrtvá – znamená jediné. Její přežití závisí na spolupráci s Bonesem. A jakkoli se Cat snaží udržet jejich vztah na profesionální úrovni, pomalu jí dochází, že touha přetrvává. A že ji Bones tentokrát už odejít nenechá.

„Danny?“ nevěřícně jsem vydechla. „Danny Milton? To ty jsi důvod, proč jsem se táhla takovou dálku až z Virginie?“

Danny taky nevypadal nijak nadšeně, že mě vidí. „Zničilas mi život!“ zakvílel. „Nejdřív mi to monstrum, co ho máš za chlapa, zničilo ruku, teď ani nejsi mrtvá a tyhle stvůry mě unesly! Proklínám den, když jsem tě potkal!“

Odfrkla jsem si. „Nápodobně, kreténe!“

Lazarus mě pozoroval s podezřením v očích. „Řekl, že jsi do něj byla zamilovaná. Jen předstíráš, že ti na něm nezáleží, abych ho nezabil.“

„Chceš ho zabít?“ Možná jsem trochu šílela z vědomí, že zbývá méně než patnáct minut, nebo jsem toho už měla jednoduše plné zuby. „Do toho! Na, pomůžu ti!“

Přečtěte si i RECENZI na první díl série Noční lovci – NA PŮL CESTY DO HROBU

Vytáhla jsem zpoza opasku kalhot pistoli a bez míření Dannyho střelila. Lazarus i ostatní upíři při tomto vývoji událostí úplně zkoprněli a já toho využila. Další salva rozstřílela Lazarovi tvářičku na kaši. Ani jsem se nenamáhala mířit mu na srdce, protože jsem ho chtěla naživu. Pokud tohle přežiju, bude pro mě mít pár informací, a zatímco jsem po jeho kumpánech hodila pět nožů, jeden pro každého z nich, vystřílela jsem do Lazara zásobník.

Přečtěte si EXKLUZIVNÍ UKÁZKU z knihy Na půl cesty do hrobu

Obstoupili mě. Zabořili do mě tesáky, a než jsem je ze sebe stihla setřást, odtrhli mi několik kusů masa. Byl to tuhý boj. Převalovali jsme se po špičatých kamenech, mlátila a sekala jsem do jakéhokoli kusu těla, který se mi dostal na dosah. Děsila jsem se každé další vteřiny, která uběhla, zatímco jsem se snažila udržet nůž v ruce a jejich tesáky dál od svého hrdla. Přece jen, jedna věc je zemřít pro Bonese, ať už zešílel, nebo ne. Úplně něco jiného je zemřít kvůli tomu ufňukanému zmetkovi Dannymu Miltonovi. Můžete si být jistí, že vůči němu jsem cítila jen nenávist.

Poslední upír padl poté, co jsem i jemu udělala do srdce díru, a mé hodinky ukazovaly třicet vteřin. Lazarus i s obličejem plným stříbrných kulek pořád nechtěl umřít a snažil se připlazit k Dannymu. Ten, stále naživu, bezmocně sténal a pokoušel se couvat co nejdál od té hrůzy. Nezbýval čas, abych Lazara zmáčkla kvůli informacím, natož ho zabila, a stihla zachránit Dannyho. Stěží zbýval čas jen na jedno z toho.

Aniž bych zapřemýšlela, popadla jsem Dannyho, hodila si ho na ramena a plnou rychlostí utíkala ke vchodu do jeskyně. Celou cestu křičel a mezi nádechy mě proklínal. Odpočet dosáhl nuly ve chvíli, kdy jsem před sebou spatřila sluncem zalitý vchod jeskyně. Za sebou jsem slyšela, jak Lazarus také běží, ale je příliš daleko. Nikdy to nezvládne. Ale to ani já. Čas vypršel.

Zaujal vás svět Cate a Bonese? Pak nepřehlédněte příběhy jejich přátel – recenze: PRVNÍ RUDÁ KAPKA

Čekala jsem explozi, ale místo toho jsem uslyšela hlasy. Přímo před jeskyní jsem spatřila pohyb. Dovnitř vešly dvě postavy ve chvíli, kdy jsem byla téměř u nich. Byli to Tate a Dave. Zakřičela jsem, protože jsem věděla, že mě ve tmě nemůžou vidět.

„Nestřílejte!“

„Nestřílet, to je Cat!“ zahulákal Tate.

To, co následovalo, se stalo během zlomku vteřiny, ale do konce života si to budu pamatovat jako zpomalený film.

„Nepřítel je rychlý, miřte vysoko!“ zaječela jsem a padla k zemi, abych jim nestála v cestě. Tate, který byl celou dobu v pohotovosti, naslepo vypálil do temnoty za mnou. Dave zbraň sklonil, když se mě snažil v neprostupné tmě najít, a jeho hrdlo se střetlo s Lazarovými tesáky.

Zvuk, který vydala tesákem roztržená tepna, byl nechutný. Zakřičela jsem, shodila Dannyho a vyrazila k Daveovi. Lazarus ho po mně plnou silou hodil a pod tou vahou jsem padla k zemi. Po tváři se mi rozprskla krev. Ruce jsem tiskla k jeho krku, abych zastavila nekonečný proud krve. Uprostřed toho Tate stále střílel, Lazarus ho ale odhodil na stěnu jeskyně a utekl. Zvenku k nám dolehla ozvěna palby, jak kolem jeskyně rozmístění vojáci stříleli po prchajícím upírovi.

Jeaniene Frost v pěti bodech:

1. Ve dvanácti letech začala psát poezie, krátce nato se jí však dostala do rukou její první romance a byla to láska na první přečtení
2. Žije v Severní Karolíně s manželem, který si již dávno zvykl, že Jeaniene příliš často nevaří a o víkendu si ráda přispí.
3. Kromě psaní ráda čte, sleduje filmy a prozkoumává hřbitovy.
4. Děsí ji letadla, děti a knihy o vaření.
5. Když se rozhodovala, o čem její romance budou, urban fantasy a upíři byli jasnou volbou. Již jako pětiletá koneckonců v nedělní škole na otázku: „Víš, co znamená ten velký kříž na zdi?“ odpověděla „Jistě, je tu proto, aby odpuzoval upíry.“

„Muž zasažen, muž zasažen!“

Do jeskyně vběhl Juan, v ruce baterku a v těsném závěsu Coopera a tři další. Roztrhla jsem si košili a látku přitiskla Daveovi na ránu.

Dave sotva dokázal promluvit, ale snažil se. „Ne… n-nech… mě… umř… řít…“

Zbývala jediná šance. Možná ani ta ne.

„Drž ho,“ štěkla jsem po Juanovi. Pak jsem se rozběhla zpět do hloubi jeskyně tak rychle, jako jsem ji před několika málo vteřinami opouštěla. První tělo, na které jsem narazila, jsem si přehodila přes rameno a rozběhla se zpět.

„Co to děláš?“ křičel Cooper.

Ignorovala jsem ho, vzala nůž a zabořila ho do krku mrtvého upíra. Objevila se krev, ale nebylo jí dost. Hlavu jsem tedy utrhla celou, chytila upíra za nohy a obrátila ho. Davea pokropil proud karmínové tekutiny.

„Otevři mu pusu. Ať to polkne,“ rozkázala jsem. Bože, ať není příliš pozdě. Prosím, ať není pozdě…!

Juan se slzami koulejícími se mu po tvářích otevřel Daveovi ústa. Modlil se, nahlas a španělsky. Zuřivě jsem do mrtvoly kopla ve snaze dostat z ní ještě pár kapek a Juan přinutil Davea polknout.

Pokožka na Daveově krku na nemrtvou krev zareagovala, ale ne dost rychle. Proud krve z hrdelní žíly se zpomalil, jak se rána začala uzavírat. Pak se růst tkáně zastavil. Dave zemřel.

Vypálila jsem z jeskyně, všechno ve mně pěnilo žalem. Muži pročesávali oblast kolem jeskyně a já popadla prvního, co mi přišel pod ruku.

„Kam šel? Viděl jsi, jakým směrem se vydal?“

Voják při pohledu na všechnu zasychající krev, která mě pokrývala od hlavy k patě, zbledl. „Nevíme. Někdo vykřikl ‚upír‘, ale já viděl jen stromy. Hledáme. Nemůže být daleko.“

„To teda sakra nemůže,“ zavrčela jsem. Upíří Mistr v plné rychlosti, i když zraněný, dokáže za hodinu uběhnout až sto kilometrů. Lazarus se tak daleko nedostane. Na to může zapomenout.

Kolem Daveova těla stále postávali tři muži. Juan beze studu plakal a i Tateovy oči zvlhly slzami.

„Upír se dostal přes naše muže,“ začala jsem bez úvodu. „Jdu po něm. Tate, ty mě budeš navigovat vysílačkou a i s týmem půjdete za mnou. Říkám ti to na rovinu, seru na pravidla, právě je měním. Až ho dostanu, zůstanou se mnou jenom ti, kteří přesně udělají to, co říkám. Jestli do toho nejdeš, pak můžeš zůstat pozadu s ostatními. Dneska už nehodlám stát nad dalším mrtvým tělem, a je mi jedno, co si Don myslí o tom, co se smí a nesmí. Kdo chce být u toho, až ten upír dostane, co mu náleží, jde se mnou. Řekni ostatním, aby se drželi zpátky, až vyjdeme ven.“

Tate a Juan okamžitě vstali. Cooper zaváhal. Pozorovala jsem ho a ani jsem nemrkla.

„Máš v kaťatech, Coope?“

Střelil po mně pohledem. „Jsem napůl Sicilan a napůl Afričan. V obou národech věří v odplatu. V kaťatech mám leda tak to, co tam patří, komandérko.“

„Tak rozkaž ostatním mužům, aby tu zůstali, a vyrazíme. Uvidíme, co v tobě je.“

Trhl hlavou k místu, kde ležel Danny, stále se chvějící šokem. „Co s ním?“

„Ať se o něj postarají medici. Má střelnou ránu.“

„Upíři ho střelili?“ překvapeně se zeptal Tate. Upíři obvykle zbraně nepoužívali. Proč by měli, když jejich tesáky byly mocnější zbraní.

„Oni ne. To já. Jdeme, počítá se každá vteřina.“

Cooper si hodil Dannyho přes rameno a bez další poznámky zamířil ke světlu. Slyšela jsem, jak nařizuje vojákům, aby zůstali venku, zatímco my zkontrolujeme jeskyni kvůli přeživším. Cooper vydal poslední rozkaz a já zavřela Daveovi oči. Když se Cooper vrátil, baterkou jsem svítila před sebe, abychom viděli, kam jdeme.

„Tudy.“

Ve chvíli, kdy jsme se dostali na místo, kde jsem zabila ostatní upíry, oznámila jsem:

„Fajn, chlapi, tohle řeknu jenom jednou. Vezmete nůž, vezmete upíra, a je mi jedno, jestli jim budete muset vysát krev i z koulí, ale dostanete do sebe tolik jejich krve, kolik můžete. Lidé dokážou vypít půl litru, než se začne tělo samo bránit. Očekávám, že ten půllitr dáte každej, a to hned! Upír, který zabil Dannyho, byl Mistr a právě odtud zdrhá rychlostí kilák a půl za minutu. Nemáme čas na dohady o morálce. Tahle těla každou vteřinou seschnou. Buď jste v tom se mnou, nebo vypadněte.“

A aby bylo jasné, že nemluvím do větru, šla jsem příkladem, rozřízla nejbližší mrtvole krk a zabořila jí do rány pusu jako pitbul. Vteřinu se nikdo z nich nehýbal. Zvedla jsem hlavu a přeměřila si je očima zářícíma smaragdovou zelení.

„Couvl by Dave před šancí kohokoli z vás pomstít?“

• překlad: Zuzana Ľalíková

Redakce Fantasye doporučuje podobné série:

1. Ilona Andrews (série Kate Daniels)

• Magie mrtvých – ukázka z knihy, recenze
• Magie spaluje – ukázka z knihy, recenze
• Magie útočí – exkluzivní ukázka, recenze

CHTĚL JSEM BÝT NÁJEMNÝM ŽOLDNÉŘEM A ILONA ZASE SLAVNOU VĚDKYNÍ, rozhovor s Ilonou Andrews

2. Kim Harrison (série Rachel Morgan)

• Mrtvá čarodějka přichází – ukázka, recenze
• Hodný, zlý a nemrtvý – ukázka, recenze
• Nikdy nezemřít – ukázka, recenze
• Pro hrst amuletů – ukázka, exkluzivní ukázka

Přidat komentář

Název komentáře
Vaše jméno (povinné)
Váš e-mail
Potvrzení	Text, který vidíte na obrázku nalevo.
	Jiné HTML značky nejsou povoleny. Citaci provedete předsazením > před každý řádek citovaného textu (např. z jiného příspěvku).