První rudá kapka (Svět nočních lovců 1), Jeaniene Frost
 |
Krev není voda a genetika je zákeřná potvora. Někdo zdědí po rodičích velký nos, jiný cholerickou povahu a sklon k tloustnutí. Denise zdědila dluh. Démonský dluh. Přesněji řečeno, její prapředek si zahrál na Fausta, upsal se ďáblu, ale až příliš pozdě si uvědomil, že ono „propadnutí duše démonovi“ není taková sranda, jak to dřív vypadalo. A tak po anglicku zmizel a nechal démona lovit naslepo mezi svými příbuznými.
Denisině rodině se příliš nedaří. Za poslední měsíc dvě úmrtí nejsou zrovna požehnáním, ale Denise se přesto nechce věřit, že by za infarkty její tety a sestřenice bylo něco víc, jak se jí snaží namluvit poněkud paranoidně blábolící bratranec. Nicméně když i on se připojí ke své matce a sestře, navíc před očima samotné Denise, mladá žena zjistí, že náhoda nemá ve světě upírů, démonů a dalších pofiderních existencí na vrcholu potravního řetězce co dělat.
Nad Denisinou rodinou visí poměrně tmavý mrak v podobě démona, jenž nutně shání jejího uprchlého prapředka. Aby příbuzného našla, potřebuje Denise vstupenku do světa privilegovaných a zubatých, a jediný, kdo ji pro ni může získat, je Spade, temný zabiják, pro něhož by Denise za běžných okolností byla pouhou potravou.
Romantická linka První rudé kapky je lineárně stavěná – ONA se užírá výčitkami svědomí kvůli manželově smrti, ON se užírá touhou po NÍ od chvíle, kdy ji poprvé uviděl. Jediná překážka jejich vztahu tedy tkví v tom, kdy se ona rozhodne začít si románek s nadpřirozenou bytostí, i když právě nadpřirozeno způsobilo smrt jejího prvního muže – člověka. Žádný trojúhelník nebo mnohoúhelník (jak také není neobvyklé), žádný telenovelový háček v podobě potenciálního incestu způsobeného sňatky v rodině, pouze čistá, přímočará romance o překonávání vlastního strachu a předsudků.
Problém však spočívá v něčem jiném. Pseudozápletku jakéhosi pátrání po ztraceném příbuzném nechme stranou úplně, už z anotace je jasné, že nemá mít jinou než ozdobnou hodnotu a ničeho víc se od ní nedočkáme. Hlavní neduh knihy stojí na postavách.
 |
 |
Redakce Fantasye doporučuje podobné série:
- Laurell K. Hamilton (série Anita Blake) – Provinilé slasti, Rozesmátá mrtvola (recenze), Cirkus prokletých (recenze), Kavárna šílenců (ukázka, recenze), Krvavé koleno (ukázka, recenze), Smrtící tanec (ukázka, recenze), Zápalné oběti (ukázka, recenze), Modrý měsíc (recenze), Obsidiánový motýl (ukázka, recenze)
- J. R. Ward (série Bratrstvo černé dýky) – Milenec z temnot, Milenec z věčnosti, Probuzený milenec (recenze), Nalezený milenec (recenze), Nespoutaný milenec, Vyvolený milenec (recenze), Pomstěný milenec (recenze), Milenec jen můj, Milenka pout zbavená, Bratrstvo černé dýky – Průvodce
Od počátku je zřejmé, že ústřední pár původně vznikl jako vedlejší dvojice z jiné série. A jak se často stává, když se autoři pouštějí do příběhů, které se odehrály, když hlavní hrdinové byli na dovolené, vedlejší postavy to neutáhnou. Původně totiž vznikly za účelem křoví hlavním hrdinům, a není tedy divu, že nejsou tolik barvité jako ústřední charaktery. Obzvlášť když do toho autor nevloží duši. Před-quely, po-quely a mezi-quely můžou fungovat jedině v případě, kdy příběh samotný vytvoří z postavy původně vedlejší postavu hlavní. To však není případ První rudé kapky.
Místo toho, aby Jeaniene Frostová vytvořila příběh, jímž by hrdiny zplastičtila, vzala je a kolem nich navršila tunu vaty, která se zápletce, ději nebo nápadu nepodobá ani zdaleka. A tak čtenář čte a čte a čeká, kdy konečně hrdiny pochopí, kdy se s nimi ztotožní, kdy se sžije s jejich dramaty. Jenže to se nestane. I na konci vlastní knihy jsou Denise a Spade stále jen vedlejší postavy, které někdo vyhnal na přehlídkové molo, a ony se na něm tři sta stran bezradně motaly, než s úlevným výdechem zase zapadly do zákulisí.
Jeaniene Frost v pěti bodech:
- Ve dvanácti letech začala psát poezie, krátce nato se jí však dostala do rukou její první romance a byla to láska na první přečtení
- Žije v Severní Karolíně s manželem, který si již dávno zvykl, že Jeaniene příliš často nevaří a o víkendu si ráda přispí.
- Kromě psaní ráda čte, sleduje filmy a prozkoumává hřbitovy.
- Děsí ji letadla, děti a knihy o vaření.
- Když se rozhodovala, o čem její romance budou, urban fantasy a upíři byli jasnou volbou. Již jako pětiletá koneckonců v nedělní škole na otázku: „Víš, co znamená ten velký kříž na zdi?“ odpověděla „Jistě, je tu proto, aby odpuzoval upíry.“
Příběh samotný má rovněž spoustu trhlin. Od těch menších, jako je mýdlo, které má udělat neskutečný hluk (to by muselo být sakra ztvrdlé mýdlo), až po hlavní záhadu, jak může být kterýkoli démon tak neschopný, že si ani nenajde toho, kdo mu dluží duši.
A jak už to u knih, a speciálně u paranormálních romancí bývá, pokud nefungují hrdinové, musí fungovat aspoň příběh. A pokud nefunguje ani jedno, co zabrání čtenáři (nebo spíše čtenářce) v nalistování jediného, příslušné lechtivé pasáže, jejíž umístění zkušené oko předem odhadne podle první kapitoly s tolerancí pěti stránek? V První rudé kapce nic.
- Jeaniene Frost: První rudá kapka (Svět nočních lovců 1)
- Baronet, 2011
- překlad: Zuzana Selementová
- obálka: Martina Kysucká
- 368 stran, 269 Kč (v e-shopu Fantasye již za 242 Kč)
