Pohledný mladík Basil Karlo měl celou svou hereckou kariéru před sebou, pak však v jediný okamžik přišel o všechno. Jeho následná tvrdohlavá snaha vrátit se za každou cenu na scénu jej nakonec stála mnohem víc, než si vůbec byl schopen představit – jeho vlastní tělo. Z Basila se stal beztvarý zločinec Clayface, muž z hlíny. Šestý díl komiksové řady Batman Detective Comics čtenáři prozrazuje, jak k Basilově proměně došlo, a současně poodhaluje napětí v Batmanově týmu.

Škarohlíd by řekl, že scenárista James Tynion IV. buď neoplývá zrovna bezbřehou fantazií, nebo trpí nepotlačitelným nutkáním narvat slovo „stín“ do názvu většiny svých komiksů. V rámci řady Batman Detective Comics vydávané coby součást relaunche Znovuzrození hrdinů DC se na českém trhu dosud objevila šestice svazků a hned polovina z nich nese v názvu zmíněné slovíčko: Ve stínu netopýrů (#1), Liga stínů (#3) a konečně nejnovější svazek Stín nad netopýry (#6). Přestože je slovo „stín“ bezesporu maketingově vděčnou a navýsost líbivou metaforou, jeho nadužívání působí minimálně nešťastně, obzvláště pak s ohledem na podobnost názvu úvodního booku a šestky, která může zmást čtenáře i méně pozorné knihkupce.

Krátká rešerše nicméně prozradí, že na vině není James Tynion. Jde totiž o volbu českého vydavatele, jež nemá v názvech anglických originálů oporu. Jen u trojky byl zachován doslovný překlad z anglického League of Shadows. První svazek v angličtině vyšel pod názvem Rise of the Batmen, vydavateli se tak nabízel český ekvivalent Vzestup netopýrů či Vzestup Batmanů, šestý svazek pak vychází z originálu nazvaného Fall of the Batmen, tedy analogicky Pád netopýrů. Jak už si pozorný čtenář povšiml, jde o jazykově vzájemně se doplňující dvojici – o vzestup a pád. To je význam, který se v českém převodu zčásti ztrácí, neboť komplementárnost či přesněji protichůdnost obou názvů rozhodně nebije do očí tak jako v originále. Přitom jde o významné pokývnutí směrem ke čtenáři, náznak, čeho se v šestém svazku dočká. Nad netopýry, jak lze souhrně označit tým maskovaných hrdinů kolem Batmana, se totiž nestahuje pouhý stín, nýbrž příslovečná mračna.

Mračna nad Gothamem

Ti, co čtou mezi řádky, už jistě leccos tuší: Jestliže je zmíněný úvodní komiks příběhem mapujícím vznik či vzestup nového týmu ochránců Gothamu, anglický název šestého booku prozrazuje, že nyní přichází jejich pád. Katalyzátorem neshod mezi členy týmu je kontroverzní angažmá náladového bývalého herce Basila Karla alias hliněného Clayface. Pohnutý osud přivedl měňavce Clayface, který na sebe umí vzít nejrůznější podoby, na cestu zločince. Batman se nedávno rozhodl podat Basilovi pomocnou ruku a využít jeho schopnosti v boji se zločinem. Jenže stačí Batmanova pobídka sama o sobě k tomu, aby se z Basila stal lepší člověk?

Clayface je nejen hádanka, s jejímž rozlousknutím si někteří členové Batmanova týmu lámou hlavu, ale také slabina, pověstná Achillova pata, na kterou se v příběhu rozhodnou zacílit netopýrovi protivníci, konkrétně První oběť se svým Syndikátem obětí a blonďáček Lonnie alias Anarchy. Jdou na to ale takříkajíc od lesa, neboť místo přímého útoku na Batmana se pokusí zničit jeho image ochránce Gothamu. A jak toho lépe docílit než poukázáním na fakt, že se teď Batman bratříčkuje s nebezpečným zločincem?

James Tynion IV v pěti bodech

1. James Tynion IV je americký komiksový tvůrce, který prakticky celou svou dosavadní kariéru strávil ve službách DC. Kromě toho má na kontě i několik původních komiksů.
2. Během studií tvůrčího psaní se Tynion seznámil s oceňovaným scenáristou Scottem Snyderem, který dal v branži Tynionovi první šanci.
3. Do světa mainstreamového komiksu tak Tynion vtrhl coby pomocný scenárista píšící drobné příběhy doplňující hlavní dějovou linku bedlivě sledované batmanovské řady.
4. Postupně se začal prosazovat i coby hlavní scenárista, zodpovědnost na čas převzal třeba u sérií Red Hood and the Outlaws, Constantine: The Hellblazer či Batwoman. Především se ale s léty vypracoval v jednoho z hlavních tvůrců současných batmanovských komiksů.
5. Kromě čistokrevných komiksů o Batmanovi a jeho skvadře Tynionovi v češtině vyšly a netradiční crossovery Batmana s bláznivými želvami nindža.

Ale neházejme všechnu špínu jen na hliněného muže. Kromě Clayfaceovy rozkolísanosti přispívá k pnutí uvnitř Batmanovy party i maximalismus navrátilce Tima Drakea. Ten se v kostýmu Red Robina pokouší zdokonalit chod týmu a vzájemnou komunikaci a tak trochu zapomíná, že vše má i svou lidskou stránku. Nebere ohledy dokonce ani na svůj křehký vztah se Stephanie Brownovou alias Spoiler, což se mu bolestivě vymstí.

Batman v pozadí, parta v rozpadu

Je poněkud veřejným tajemstvím, že série Batman Detective Comics je řadou, v níž Batman rozhodně nehraje tak zásadní roli, na jakou jsou čtenáři z netopýřích komiksů zvyklí. Dalo by se dokonce říct, že stojí pouze v pozadí, což Jamesi Tynionovi dává prostor zaměřit se na další členy týmu a jejich případná vnitřní dramata. Kromě již zmíněného Clayface se větší pozornosti dostává zejména Red Robinovi, o čem přemýšlet má ale i Batwoman.

Výše naznačenou hlavní dějovou linku ve svazku doplňuje ještě samostatně stojící příběh o původu Clayface, tedy příběh zachycující přerod ambiciózního herce Basila Karla v beztvarou masu hlíny s vražednými sklony. Ten kráčí ve šlépějích obdobných „originů“ posledních let, které se pokoušejí poukázat na to, že žádný zlosyn z nebe nespadl a často jde jen o souhru nešťastných náhod, několika špatných rozhodnutí a špetku přílišné ctižádosti.

Kresba (Joe Bennett, Miguel Mendonça, Jesus Merino, Philippe Briones a Eddy Barrows) v celém booku nijak výrazně nevybočuje ze zavedených mainstreamových standardů. Jednotliví kreslíři – kterých se na méně než dvou stech stranách vystřídá neobvykle hodně, chtělo by se říct, až příliš – se na sebe nijak výrazně nesnaží poutat pozornost, neexperimentují a poslušně se podřizují příběhu. Ve výsledku tak vizuál zanechává jen vlažný dojem a čtenář si z něj po rozevření knihy rozhodně na zadek nesedá. Čestnou výjimku udělme alespoň několika Bennettovým celostránkovým ilustracím z prvních pár stran a také povedeným obálkám, jejichž kvalita je už dnes ale takřka samozřejmostí.

Když se to vezme kolem a kolem, je Stín nad netopýry slušným komiksem o vnitřních démonech a rozdílných náhledech na poslání superhrdiny. Na panelech se sice souběžně odehrává i akcí nabité střetnutí s padouchy zvnějšku, pikle pomstychtivé První oběti ale fungují především jako katalyzátor hlavního třesku uvnitř Batmanova týmu. K němu by dost možná došlo i bez cizího přičinění, neboť situace v netopýří partě se zdá dlouhodobě neudržitelná. Škoda, že se Tynion rozhodl zahrát vše na jistotu a vsadit na atraktivitu přímé akce, která lépe prodává. Příběh o „pádu netopýrů” by se totiž dobře vyjímal i jako ponurá psychologická studie s temně kolorovanými kresbami. Jenže po takové by zcela jistě sáhl jen úzký okruh čtenářů, zatímco Tynion – ať už z vlastní vůle či pod tlakem nakladatelstvých šéfů – cílí na širší čtenářské spektrum. Se vším, co k podobnému typu komiksů patří.

• Tynion, James: Batman Detective Comics 6 – Stín nad netopýry
• BB art, 2020
• překlad: Pavel Švanda
• 184 stran, 499 Kč (v e-shopu Fantasye již za 449 Kč)