S Aliancí to vypadá špatně. Xenofobní Krellové úspěšně zabírají další a další území a ani Asijský Direktoriát se svou expanzivní politikou nezahálí. Jejich spící agenti jsou zbraní, proti které se jen obtížně bojuje. A tak to vypadá, že Alianci před definitivní porážkou zachrání pouze zázrak. Anebo nějaká šikovná mimozemská technologie. Planeta, na kterou se Konrad Harris chystá, by přitom mohla skrývat obojí.

Zatímco Alianční síly ustupují, nebo v tom horším případě mizí pod palbou nepřátel, soustředí se Lazarova legie na pátrání a záchranu Harrisovy Eleny. Ne, že by na to snad najednou měla Aliance dost času nebo prostředků. Spíš to vypadá, jako kdyby původní Elenina mise neměla s mírovou úmluvou mezi lidstvem a Krelly nic společného. Pokud by se totiž namísto míru pokoušela nalézt nějaký mocný artefakt, dalo by se mezi záchranu Eleny a Aliance dát rovnítko. A najednou by ta výprava do samotného středu Krellské soustavy nevypadala tak šíleně.

Beztak začíná Aliance svým stavem připomínat tonoucího, co se rád natáhne pro každou šanci udržet se ještě chvíli nad vodou. Všechny pokusy o odvrácení nevyhnutelného vypadají spíš jako zoufalá snaha prodloužit agonii umírajícího. Ale jestli má se smrtí a následnými návraty někdo opravdu bohaté zkušenosti, je to právě Konrad Harris.

Jamie Sawyer v pěti bodech

1. Narodil se roku 1979 v Newbury, Berkshire.
2. Vystudoval právo na University of East Anglia v Norwichi.
3. Pracuje jako advokát se zaměřením na trestní právo.
4. Jeho oblíbenými sci-fi autory jsou Robert Heinlein a Joe Haldeman.
5. Při psaní série Lazarova válka se nechal inspirovat současným využitím bojových dronů v ozbrojených konfliktech.

Zatímco Artefakt se zabýval zejména skutečností, že vesmír má svá tajemství v podobě dávno zaniklé civilizace, Legie vylíčila největší hrozby, jimž musí Aliance čelit. Počátek pak odsouvá všechny globální katastrofy stranou. Už nejde o to, jestli se lidstvu podaří přežít nebo ne. Jde jenom o jednotlivce a jejich motivy.

Harris touží zachránit Elenu. Šílená kapitánka legendárního bitevníku Direktoriátu je rozhodnutá za každou cenu získat mocný artefakt, čímž by očistila svou pověst za debakl při předchozím střetu s Aliancí. Pokud by díky tomu dokázala zničit i Harrise, tím líp, neboť on byl hlavním strůjcem její porážky. A konečně jsou tady Krellové, kteří nechtějí nic. Těm jde prostě jen o to dohrát svou roli komparzu, který je čas od času třeba, chcete-li, aby váš hrdina dovedl kosit nepřátele po stovkách. Pochopitelně musí dojít i na záchranu lidstva, světa a tak vůbec. Což znamená řádně epickou bitvu na závěr. Ale to předbíháme.

Počátek je zejména o konci. Netřeba zdůrazňovat, že pro některé postavy to bude konec definitivní. Autor se zde postupně vypořádává se všemi volnými nitkami a vlákny, kterými v předchozích dílech nechal dráždit čtenářovu fantazii. Teď se všechno uzavírá. A děje se tak s odhodláním, jež zaručuje, že v úplném závěru nezbude, o čem psát. Všechny otázky budou zodpovězeny. Krom těch, na nichž nezná odpověď ani sám Jamie Sawyer. Například co se stalo s jednotlivými stranami konfliktu. Anebo jaká je vůbec současná situace Aliance. Co dělají Krellové, když nemají po ruce Lazarovu legii, díky níž mají jednotlivci šanci efektně umírat?

Autor stvořil poměrně jednoduchý příběh, v němž hrají prim akční scény založené na speciální technologii přenosu mysli do vylepšených klonů. Přidejte těžkosti, které lze překonat jen za cenu naprosto fenomenálního odhodlání a výsledkem je Počátek. Lazarova válka plní roli zábavné a napínavé sci-fi trilogie, u níž si čtenáři nezavaří mozek (výhoda zejména v letních měsících) a přitom se dobře pobaví. Tempo vyprávění spolu s velmi povedeným řemeslným zpracováním nenechají nikomu dost času na přemýšlení o detailech. I proto lze tuto trilogii doporučit všem, kteří nehledají filozofické rozjímání o životě a stačí jim, že hlavní hrdina dokáže přemoci i smrt.

• Jamie Sawyer: Počátek (Lazarova válka 3)
• Fantom Print, 2018
• Překlad: Tomáš Slavík
• Obálka: Markus Vogh
• 320 stran, 299 Kč (v eshopu Fantasye již za 209 Kč)