Ne každý voják má to štěstí, že se dožije statutu legendy. Většinou se jim dřív podaří přijít o život v nějaké sebevražedné misi, nebo prostě jen vlivem náhody. Válka je koneckonců krutá a se ztrátami se musí počítat. Kapitán Conrad Harris má v tomto ohledu štěstí. Krk, který v bojovém nasazení riskuje, není tak úplně jeho. I proto se ještě nestalo, že by se někdo z jeho týmu nevrátil z mise živý. A přesně tahle schopnost se jim teď bude hodit.

A tuhle znáte? Lidstvo se konečně vymanilo ze sevření pozemské gravitace a s velkou slávou zamířilo ke hvězdám. Tam na ně ale čekala agresivní rasa mimozemšťanů, přesvědčená o tom, že vesmír není pro oba druhy dost velký. Nezbývá tedy nic jiného než bojovat o holé přežití lidské civilizace.

Klíčem k vítězství by bylo přenést konflikt přímo k domovským světům nepřátel. Žel, emzáci bydlí v těžko přístupné mlhovině, kterou se ještě nikomu nepovedlo úspěšně zmapovat. Naštěstí lidé objeví záhadnou planetu, jenom kousek za bojovou linií, kde se nachází tajemný artefakt, který zde zanechala neznámá civilizace. Krom toho, že artefakt emzáky podivně fascinuje, mohl by skrývat informace, s jejichž pomocí by lidé dokázali zvrátit průběh války.

Nejvyšší vojenské velitelství proto rozhodne na této planetě postavit tajnou vědeckou stanici. Všechno jde dobře, začínají přicházet první důkazy, že jde o opravdu úžasný objev. Po několika měsících se stanice odmlčí. Hádejte, koho armáda pošle jako velitele záchranné mise?

Jamie Sawyer v pěti bodech

1. Narodil se roku 1979 v Newbury, Berkshire.
2. Vystudoval právo na University of East Anglia v Norwichi.
3. Pracuje jako advokát se zaměřením na trestní právo.
4. Jeho oblíbenými sci-fi autory jsou Robert Heinlein a Joe Haldeman.
5. Při psaní série Lazarova válka se nechal inspirovat současným využitím bojových dronů v ozbrojených konfliktech.

Všechno je to samozřejmě o něco složitější. Tak v prvé řadě, kapitán Harris není žádný nadčlověk, on jenom velí jednotce elitních operátorů, kteří na dálku ovládají své biologicky modifikované klony. Ti už jako nadlidé vypadají. Jsou mnohem větší, silnější a odolnější než jejich piloti. Ale také postradatelnější. Nevýhodou je, že čím déle se voják nachází myslí mimo své vlastní tělo, tím míň se mu chce vracet. Až to nakonec neustojí a buď z jednotky odejde, nebo je odejit. Ne tak Conrad Harris. Ten přežil už tolik misí, že se mu říká Lazar. Otázkou je, jak úspěšný by byl, kdyby se jeho klonům něco stalo a on se musel spolehnout sám na sebe.

Druhý, v této knize poněkud druhořadý, problém spočívá ve skutečnosti, že emzáci neválčí se sjednoceným lidstvem. Nečekejte žádné Spojené národy Mléčné dráhy nebo něco takového. Země je rozdělená na dvě mocenské entity, které se mají asi tak rády, jako USA a SSSR v padesátých letech. Možná ještě o něco míň, vzhledem k relativně nedávným atomovým útokům na některá města ve Státech. Dá se jedině předpokládat, že tato rozpolcenost lidské civilizace bude mít ještě nějakou důležitou roli v příběhu.

Jak už ze samotného popisu děje vyplývá, Artefakt nepatří k nejoriginálnějším plodům sci-fi literatury. A to ani není třeba zmiňovat, že hlavní hrdina zoufale pátrá po své milované, která se mu ztratila během mírové mise. O další důvod víc, proč nemít se zákeřnými mimozemšťany žádné slitování. Jamie Sawyer se při psaní soustřeďuje jenom na to, co má nějaký vztah k ději. Takže žádné popisové orgie nebo výlety do minulosti, i když Harris si nějakou tu vzpomínku ke sdílení přichystal. Všechno je podřízeno povaze děje.

Protože jde o ryze akční sci-fi ve stylu military, je jasné, co lze od příběhu očekávat. A Artefakt tyto předpoklady beze zbytku naplňuje. Jednoduchou zápletku s možná lehce očekávatelným rozuzlením doplňuje tolik akce a napětí, že než padne poslední hmyzí nepřítel, budou čtenáři už netrpělivě vyhlížet české vydání druhého dílu.

• Jamie Sawyer: Artefakt (Lazarova válka 1)
• Fantom Print, 2016
• Obálka: Markus Vogt
• Překlad: Tomáš Slavík
• 314 stran, 289 Kč (v e-shopu Fantasye již za 202 Kč)