Kdo by neznal příběhy o malém kouzelníkovi Harrym, ze kterého se postupně stal pokořitel lorda Voldemorta? A určitě vám něco řekne jméno Oliver Twist, klučina z románu Charlese Dickense. A teď si tyto dva hrdiny spojte do jednoho, ale oblečte ho do dívčích šatů a udělejte z něj roztomilou malou dívenku a máte Rose.

Rose je malá dívka, která už od nepaměti žije v jednom zapadlém sirotčinci. Necítí se tu zle, naopak spíše si je tady jistá. Ví, co má dělat, jaké jsou její povinnosti a má tady přátele, ale přesto by si přála, aby se, tak jako i jiné děti, dostala do hodné rodiny, kde by pracovala jako služka. Toto přání se jí nakonec splní a ona se dostává do domu vznešeného pana Fountaina, mocného kouzelníka, a magie tu vystrkuje své růžky v každém pokoji. To by mohl být začátek krásného příběhu o tom, jak chudá, malá dívenka ke štěstí přišla, ale není tomu tak. Magie je nevyzpytatelná a zdá se, že si tentokráte políčila na Rose, i když ta s ní nechce mít nic společného… Do té doby, než se ztratí její kamarádka ze sirotčince a další děti z okolí a na scéně se objeví i neskutečně zlý kouzelník. Vypadá to, že Rose je na vše sama, ale nakonec najde spojence tam, kde by je vůbec nehledala…

Člověk nemůže autorce upřít špetku mazanosti, již projevila vytvořením takovéto postavy, která má jasný cíl zaujmout mladší publikum. Ne kvůli prospěchu svému, ale ku prospěchu svých malých čtenářů, kteří si tuto postavu velmi rychle oblíbí, protože ta malá nezbedná rošťanda připomíná malou sestru, sestřenku či jinou čiperku, kterou téměř každá rodina má.

Cílení na mladé publikum je zřejmé ať už v rozsahu, který malého čtenáře neodradí a oproti již zmiňovanému Harrymu je poloviční, tématu, jež se v poslední době veze na vlně popularity, protože, přiznejme si to, kdo by nechtěl být kouzelníkem, nebo alespoň magii vládnout, či v hlavní hrdince. Rose se však až podezřele dobře čte i starším ročníkům. Situace, v nichž s Rose zjišťujete, co nebo kdo stojí za únosy dětí nebo objevujete tajemství a systém magie v tomto pozoruhodném světě, který není úplně časově čí místně vymezen, se vám velmi rychle dostanou pod kůži.

Redakce Fantasye doporučuje:

• Olga Gromyko: Povolání – Zaklínačka
• Anthony Horowitz: Škola černé magie
• Rachel Hawkins: Čarodějnice z Hex Hall
• Adam Jay Epstein & Andrew Jacobson: Spřízněnci čarodějů

Dost, ale bylo superlativ. Výhodou, bohužel však současně i vadou této knihy je právě její zmíněné cílové publikum. Jelikož kniha je koncipovaná pro malé děti, starším či sečtělejším čtenářům nemusí být úplně po chuti. Hlavního záporáka poznáte hned, jak se objeví na scéně, i když nepadne ani jedna věta, o tom, že je to Ten zloduch. A celkově vás moc věcí nepřekvapí, jelikož si je z dřívějšího děje odvodíte. Jde o klasickou pohádku, jak chudá dívka ke štěstí přišla, ale v kouzelnickém kabátu. Snaha o nějakou vyzrálejší zápletku tady není na místě, i postavy jsou zatím jen nahozené a víceméně ploché, což možná stačí dětem, ale zbytku ne.

Holly Webbová v pěti bodech:

1. Narodila se a vyrůstala v jiho-východním Londýně, ale strávila hodně času na pobřeží Suffolku.
2. Jako dítě, měla dva psy a kočku.
3. Asi v deseti si zamilovala příběhy z dávných řeckých mýtů, které vedly ke jejímu studiu latiny a řečtiny, a nakonec ke čtení klasiky na vysoké škole.
4. Pracovala pět let jako editor beletrie pro děti, než se rozhodla, že psaní bude zábavnější a jednodušší dělat z pohovky v klidu domova. Knihy o Rose pramení z lásky k historických románům, a z přání, aby zvířata skutečně mohla mluvit.
5. Nyní žije v Readingu se svým manželem, má tři syny, jednu kočku a vede skautskou skupinu.

Tato kniha si na nějakou vyšší ligu nehraje a funguje sama o sobě a svému čtenáři přinese chvilky potěšení, protože toto všechno dohromady tvoří směs, která rozhodně stojí za přečtení. Za zmínku rozhodně stojí i to, že Rose je prvním dílem, k dostání je už i kniha s názvem Rose a ztracená princezna.

• Webbová, Holly: Rose
• Albatros Media – CooBoo, 2011
• překlad: Petra Nagyová
• obálka: Lisa Evans
• 264 stran, 249 Kč