Kapitán John „Black Jack“ Geary rozmrazený po stovce let v hibernačním spánku během dlouhé cesty domů provedl alianční flotilu přes území Syndikovaných světů a na každém kroku dokázal zmařit tahy svých protivníků, ať už Syndiků, nebo nepřátel z řad samotné flotily.
Ve sluneční soustavě Heradao se nachází pracovní tábor, ve kterém jsou drženi alianční váleční zajatci. A také se zde soustředila většina zbývajících syndických lodí. Black Jack Geary je odhodlaný neopustit žádného člena Aliance a tak přikáže své flotile, aby rychle a tvrdě udeřila a zachránila zajatce s minimálními ztrátami na životech.
Útok je úspěšný, ale flotila si své vítězství dlouho neužije. Geary zjistí, že se Syndikové chystají chytit jeho lodě do pasti pomocí své mocné rezervní flotily a zničit tak alianční lodě jednou provždy. Geary však neví, kde se nepřátelská rezervní flotila nachází. A zatímco Geary přikazuje flotile skákat z jedné sluneční soustavy do druhé a doufá, že snad nějak unikne nevyhnutelné konfrontaci, sabotéři ve flotile se chystají znovu udeřit…

Půl hodiny do kontaktu. Před dvanácti hodinami Geary schválně rozmístil alianční formaci do zrcadlového obrazu syndické flotily, do čtyř subformací obklopujících jednu centrální. Brzy bude muset táhnout, ale ne příliš brzo. Syndikové udržovali rychlost a kurz a stále mířili na čelní setkání s alianční flotilou, přestože určitě od Gearyho očekávali na poslední chvíli nějaké změny.

„Chcete oslovit flotilu?“ zeptala se ho Desjaniová způsobem, který naznačoval, že rozhodně chce.

„Dobrý nápad.“ Chvíli si dával dohromady myšlenky a pak aktivoval komunikační okruh pro celou flotilu: „Všem lodím alianční flotily, tahle syndická formace stojí mezi námi a cestou domů. Co nám chybí v zásobách, nahradíme zkušenostmi a bojovým duchem.“

Geary nevyznával víru lidí typu kapitána Falka, podle nichž „bojový duch“ magicky násobil schopnosti bojové jednotky. Záleželo na něm a hodně toho ovlivňoval, ale nesmělo se předpokládat, že poskytuje mystickou ochranu před nepřátelskými střelami.

Série Ztracená flotila na Fantasyi:

• Neochvějný – recenze
• Smělý – ukázka z knihy, recenze
• Odvážný – ukázka z knihy, exkluzivní ukázka
• Chrabrý – ukázka
• Neúprosný – ukázka

Na druhou stranu zkušenosti mohly znamenat neskutečně mnoho.

„Ti Syndikové nás nezastaví, protože dnes přidáme do análů alianční flotily další velké vítězství.“

Ukončil přenos. Používání podobných frází se mu moc nelíbilo, ale pak si všiml, jak se na něj pochvalně dívá Desjaniová.

„Před bojem máte vždycky dobré proslovy, pane. Jsou krátké, k věci a mají sílu.“

Opravdu?

„Děkuju vám, kapitánko Desjaniová. Myslel jsem to upřímně.“ Napadlo ho, že poslední věta zněla dost defenzivně.

Ji to ale překvapilo.

„No samozřejmě. To všichni víme. Už jste to prokázal. V každém případě máme spoustu zkušeností s posloucháním dlouhých proslovů. Vždycky, když jsem jim naslouchala, připadalo mi, že kdyby řečník opravdu věřil v to, co říká, mohl by použít méně slov.“

„To máte pravdu.“

„Má pravdu,“ nezvykle se vmísila do řeči Rionová velmi suchým tónem.

Desjaniová se zamračila, ale neobrátila se. Místo toho s pohledem na Gearyho mávnutím ruky přikázala všem na můstku, ať ztichnou.

Geary si toho sotva všiml, protože se soustředil na pohyby blížících se sil protivníka. Manévrovací systémy odpočítávaly sekundy k doporučené chvíli zahájení manévrů, ale Geary používal vlastní zkušenosti a instinkty, aby odhadl správný okamžik. Započítával při tom čas potřebný k aktivaci balíčků s manévrovacími rozkazy, jež už rozeslal ostatním lodím flotily.

U Syndiků stále žádná změna. Stejně postupovali i u Cavalosu. Těžko říct, jestli syndický ředitel velící flotile věděl, že s tím měl Geary u Cavalosu problémy, ale držel se stejné taktiky a čekal se změnou kurzu do posledního okamžiku. Jen tak měl šanci zvrátit Gearyho plán, ať už byl jakýkoli.

Jedna minuta do doporučené chvíle pro zahájení manévrů. Geary se mračil na odpočet a cítil, jak mu instinkty říkají, že je to trochu moc těsné. Musel to načasovat správně. Ne tak dobře, jak by to šlo v dokonalém světě, ale dost na to, aby to stačilo pro svět reálný. A přitom stále nevěděl, jak bude syndický ředitel reagovat. Nicméně už bojoval se Syndiky dost dlouho, aby si mohl vypěstovat odhad, a tak čekal. Očima sledoval alianční a syndické lodě spěchající k sobě a nechával se vést instinkty. Čekal. A čekal.

Deset sekund před doporučenou dobou zahájení stiskl prstem bezmyšlenkovitě tlačítko a aktivoval komunikační okruh: „Formace indigo dvě, indigo tři, s okamžitou platností proveďte manévrovací balíček jedna.“ Na chvíli se odmlčel a pokračoval: „Formace indigo jedna, s okamžitou platností proveďte manévrovací balíček jedna.“ Chvíle čekání. Sekundy ubíhaly, zatímco příď Neochvějného mířila nahoru. „Formace indigo čtyři a indigo pět, s okamžitou platností proveďte manévrovací balíček jedna.“

Na displeji viděl, jak se menší formace nad a pod hlavním vojem flotily rozpadají směrem k hlavnímu voji, který se k nim začal přibližovat, jak se i jeho lodě začaly rozbíhat na různých kurzech pryč od středu. Syndický ředitel uvidí zahájení manévru a v několika minutách dělících lodě od setkání uvěří, že se alianční lodě snaží dostat nad syndickou krychlí nebo proletět kolem jejího vrcholku. Ředitel se pak bude muset rozhodnout, jestli má také změnit kurz mírně nahoru, a bude mít na to jen několik minut.

Rozhodně ale nebude čekat, že se alianční formace sjednotí a zamíří přímo na čelní střet se středem syndické flotily. Byl to přesně ten typ úderu „kašleme na střely“, „hurá na zteč“, který se stal běžný pro obě strany krvavé války, když nedostatečný trénink a ničivé ztráty způsobily odklon od složitějších taktik. Velitelé věděli, že to je jediný způsob, jak bojovat. Spoléhali se na „bojového ducha“, jenž měl překonat přesilu a nepřátelskou palbu. Vše jménem odvahy a cti. Následkem byly brutální masakry, ve kterých nakonec jedna či druhá strana zvítězila jen za cenu neskutečných ztrát na životech i lodích.

Geary to tak nikdy nedělal. Přinesl si s sebou z doby před sto lety výcvik a znalosti vedení složitých bitev na obrovské vzdálenosti, spoléhající na koordinaci různých formací navzdory informační a komunikační časové prodlevě sekund, minut, a někdy dokonce i hodin. Přes počáteční odpor teď flotila bojovala podle jeho přání. Tedy většina flotily. Nejblíže se dostal k čelní zteči na nepřítele u první bitvy v Lakotě, a to bylo po sérii manévrů, jež Syndiky zmátla a donutila je rozptýlit formaci tak, že oslabili střed a zbavili ho podpory křídel.

Ne, Syndikové věděli, že Geary na začátku bitvy neútočí čelně. Věděli, že ze všech dostupných možností tuhle určitě nevyužije.

A tak přesně to udělal.

Hlavní voj flotily i dvě horní subformace se nadále trhaly a spojovaly. Všechny lodě opouštěly pozici relativně k Neochvějnému a vydaly se na nejrůznější možné kurzy s rozličnými rychlostmi, zatímco Neochvějný sám mířil přídí střídavě nahoru a dolů. Hlavní pohonné systémy křižníku nakrátko zapracovaly a zpomalily ho, takže ostatní válečné lodě Aliance mohly zaujmout pozice nejblíže nepříteli.

Pod nimi se začaly rozbíhat i zbývající alianční subformace, jejichž lodě mířily nahoru, aby se setkaly s hlavním vojem a přesunuly se na nové pozice.

„Opravdu to stihneme před kontaktem?“ zeptala se Desjaniová nevýrazným tónem.

„Doufám.“

„Proč si myslíte, že se Syndikové pokusí zamířit nahoru na trasu, kterou jste naznačoval?“ zeptala se Rionová.

„Je to přirozený lidský instinkt,“ odpověděl Geary, zatímco udržoval pozornost na pozicích lodí. „Když se nad nás někdo pokusí povýšit, pozvedneme se, abychom se mu vyrovnali nebo ho překonali.“ I lidé, kteří vyrostli ve vesmíru, měli stejné základní instinkty, přestože tam byly pojmy nahoře a dole relativní a určené jen konvencí. Nahoru bylo nad rovinu ekliptiky soustavy, dolů pod ni. „Brzy uvidíme, jestli syndický ředitel poslechne v té krátké zbývající chvíli instinkty. A pokud ano, tak jsme je dostali.“

Zatímco zbytek flotily brzdil, masivní trupy aliančních bitevních lodí zaujímaly čelní pozice a vytvářely mírně zakřivenou zeď před ostatními plavidly. Blízko nich se držel roj aliančních torpédoborců a těžkých křižníků.

Všude kolem Neochvějného mířily na pozice ostatní bitevní křižníky. Jejich kapitáni si až teď uvědomili, že je rozkazy umístily za bitevní lodě. Geary si snadno dokázal představit vztek, který teď na můstcích křižníků panoval, ale před kontaktem s nepřítelem nebudou mít rozzuření kapitáni čas zareagovat.

Hned za bitevními křižníky letěly zásobovací lodě obklopené čtyřmi nejvíce poškozenými bitevními křižníky a dalšími poničenými plavidly.

„Očekávaný čas do kontaktu dvacet sekund. Příchozí zprávy pro kapitána Geary z *Opovážlivého, Vítězného, Nesmiřitelného, Proslaveného, Inspirace, Nezastrašitel­ného*…“

Zjevně podcenil vztek kapitánů svých bitevních křižníků a rychlost, s jakou se rozhodnou si ho na někom vybít. Desjaniová pečlivě předváděla, že mu nechce připomenout já vám to říkala. Geary praštil do tlačítka zablokování komunikace a dál se soustředil na syndickou formaci, která se natočila přesně, jak doufal, mírně nahoru. Syndický velitel chtěl udeřit co největší palebnou silou na alianční flotilu, jež se podle jeho názoru chystala použít jeden z rychlých náletů, které Geary často používal. Nejtěžší palebná síla syndické formace se tak soustředila nahoru, ale poslední alianční manévry zavedly znovu soustředěnou flotilu na vektor mířící přímo na střed nepřátelských sil.

A Syndikové neměli čas zareagovat.

• překlad: Jiří Matyskiewicz

Přidat komentář

Název komentáře
Vaše jméno (povinné)
Váš e-mail
Potvrzení	Text, který vidíte na obrázku nalevo.
	Jiné HTML značky nejsou povoleny. Citaci provedete předsazením > před každý řádek citovaného textu (např. z jiného příspěvku).