Neochvějný, Jack Campbell
John „Black Jack“ Geary vybojoval před sto lety svůj pověstný „poslední boj“ při obraně kosmického konvoje v první fázi války se Syndiky. Za tento boj, v němž podle všeho statečně zahynul, se stal posmrtně kapitánem a navíc idealizovaným hrdinou, kterého propaganda Aliance předělala v nadčlověka – idol dalších generací posílaných do víru nekonečné války.
Po prohrané, zpackané riskantní operaci se pocuchaná flotila Aliance ocitá uprostřed oblasti Syndiků. Čelí sice obrovské přesile a demoralizaci, ale má v ruce trumf – Black Jack byl zázračně zachráněn z hibernační jednotky ztraceného záchranného modulu a opět nastupuje do boje.
Campbell si ukousl pořádné sousto – postavil proti sobě dvě mocné lidské říše (Alianci a Syndikované světy), které spolu válčí již sto let. Navíc ještě jako koření přidal tajemné zmínky o třetí straně konfliktu, která nemusí být tak docela lidská.
V prvním románu série Ztracená flotila, jejíž šestý díl se chystá v originále do tisku v roce 2010, míchá autor klasický příběh Odyssey – dlouhé cesty domů, který je obsažen již v názvu série Ztracená flotila – s klasickou kosmickou military, jež obsahuje tradiční bitvy v meziplanetárním prostoru, strategii i taktiku založenou na využití dlouhých vzdáleností a trojrozměrné navigace i problémy spojené s převzetím moci hrdinou, který je faktickým věkem oproti některým jiným kapitánům flotily pouze mladíčkem. Kompetenční i generační spory jsou tedy nabíledni stejně jako srovnání s Weberovým světem Honor Harringtonové nebo Feintuchovým Praporčíkem.
Obě série mají příběh v jistém smyslu podobný – Honor je stejně čestná kapitánka a brilantní taktička, která vzbuzuje lásku i nenávist okolí, Praporčík je stejně tvrdošíjný v oblasti vojenské cti a dodržování tradic.
Kniha se krásně čte, hladce plyne, ale nikde nezabrousí do hloubky. Svět je jasně rozdělen na „dobrou“ Alianci a „zlé“ Syndiky, i když se průběžně dozvídáme, že rozdíly mezi oběma stranami se válkou setřely na nerozpoznatelné minimum. O obou impériích se však dozvídáme jen velmi kusé informace, nevíme nic o politické a ani ekonomické situaci, technika je známa jen vojenská a v mnoha směrech se zdá, že se té současné velice podobá.
Stejně tak postavy nejsou nijak hluboce psychologicky prokresleny a dělí
se na patetické hrdiny ochotné obětovat se (i s lodí) pro kolektiv a
zbabělce nebo fanatiky, kteří se staví na odpor staronovému způsobu
vedení založenému na kolektivní práci.
Patos je ostatně cítit v pozadí celé knihy. Alianční vojáci musí mít
svou hrdost a tradice Aliance vyžadují určité principy chování.
Autor se evidentně vyzná v armádě a často se odvolává na tradiční pojetí vojenské cti a disciplíny. Rovněž umění války v podobě strategie a taktiky, která vychází z klasiků jako Sun Tzu nebo Clausewitz, je mu očividně blízké.
Závěrem tedy mohu říci, že kdo má rád dlouhé kosmické military série, patrně si přijde na své. Ovšem jak to bude doopravdy s kvalitou, se dozvíme až po několika dalších dílech – zatím je tu jen dobře čtivý, ale obsahově plytký první díl, evidentně určený jako úvod do ságy.
- Jack Campbell: Neochvějný
- vydal: Fantom Print, Ostrava 2009
- přeložil: Jiří Matyskiewicz
- obálka: Petr Willert
- 320 stran / 229 Kč