Smělý, Ztracená flotila, 2. díl
Lodě se objevily na černém pozadí vesmíru, eskadry torpédoborců
a lehkých křižníků, které začaly existovat v jediném záblesku,
následované skupinami těžkých křižníků a pak divizemi bitevních
křižníků a lodí, masivních nosičů nejničivějších zbraní, jaké
dokázalo lidstvo vytvořit. V dáli zářila malá jiskřička, hvězda
pojmenovaná Sutrah, tak vzdálená, že lidé žijící na planetách poblíž
hvězdy neuvidí světlo ohlašující přílet alianční flotily ještě
dalších pět hodin.
Alianční flotila, která do normálního prostoru skočila od jiné hvězdy
a ve formaci zamířila k Sutrah, vypadala neuvěřitelně mocně. Zdálo se
nemožné, že by se něco tak mocného mohlo čehokoli obávat. Ale alianční
flotila prchala jako o život a hvězda Sutrah, hluboko v nepřátelském
teritoriu Syndikovaných světů, byla jen jedním nezbytným krokem na cestě
do bezpečí.
„Detekovali jsme lehké válečné lodě Syndikovaných světů ve
vzdálenosti deseti světelných minut, deset stupňů dolů na
pravoboku.“
Kapitán John „Black Jack“ Geary seděl ve velitelském křesle na můstku
aliančního bitevního křižníku Neochvějný a cítil, jak se mu zatnuté
svaly pomalu uvolňují. Zase jednou měl správný odhad. Nebo velitelé
syndikátních flotil měli špatný, nicméně výsledek byl stejný. Na
alianční flotilu vylétající ze skokového bodu nečekalo minové pole
a objevené nepřátelské lodě pro ni nepředstavovaly žádnou hrozbu.
Ne, hlavní hrozba pro flotilu zůstávala uvnitř jí samotné.
Geary upíral oči na trojrozměrný displej promítaný přímo před ním
a čekal, jestli disciplína ustoupí před touhou zabíjet a uhlazené
alianční formace se rozpadnou na chaotické pronásledování syndických
lodí.
„Kapitánko Desjaniová,“ přikázal kapitánce Neochvějného. „Vyšlete
prosím těm syndickým lodím výzvu k okamžité kapitulaci.“
„Ano, pane.“
Táňa Desjaniová se naučila skrývat své reakce na Gearyho staromódní
(a z hlediska moderního myšlení) změkčilé myšlenky jako poskytnout
možnost kapitulace protivníkovi, kterého bylo možné snadno zničit.
Geary časem zjistil, proč takové názory ve flotile panují. Syndikované
světy nebyly nikdy proslulé lidskostí svých vůdců nebo uznáváním
ideálů, jako byla spravedlnost a svoboda jednotlivce, které naproti tomu
planety Aliance braly jako základ. Nevyprovokované překvapivé útoky
Syndiků, které tuto válku začaly, za sebou zanechaly hořkou pachuť, jež
přetrvávala. A během sta let války začali Syndikové vítězit v boji,
který charakterizovalo používání taktiky „vítězství za každou
cenu“. Gearyho šokovalo, když zjistil, že Aliance začala vracet Syndikům
válečný zločin za válečný zločin a zvěrstvo za zvěrstvo. A i když
teď chápal, jak k tomu došlo, nehodlal to tolerovat. Trval na dodržování
starých zákonů, které znal, zákonů, jež se snažily kontrolovat
válečnou zuřivost, aby se bojující nestali stejně špatnými, jako byli
jejich nepřátelé.
Geary znovu zkontroloval displej, nejméně podesáté od chvíle, kdy si před
něj sedl. Už dávno znal vše nazpaměť. Skokový bod, kterým jeho flotila
přiletěla, se nacházel necelých pět světelných hodin od Sutrah. Dvě
planety v systému byly obydlené, ale ta bližší k alianční flotile byla
vzdálená od hvězdy jen devět světelných minut. Neuvidí přílet
alianční flotily do systému ještě čtyři a půl hodiny. Druhá obydlená
planeta byla od flotily o trochu dále, jen sedm a půl světelné minuty od
Sutrah. Alianční flotila se při letu systémem Sutrah k protilehlému
skokovému bodu, jímž bude moci skočit k další hvězdě, nebude muset
přiblížit ani k jedné.
Kolem značek alianční flotily na displeji se pomalu šířila bublina
označující oblast, ve které bylo možné získávat data v téměř
reálném čase. Právě teď flotila viděla, jak vypadala bližší obydlená
planeta před čtyřmi a půl hodinami. Byla to uklidňující vzdálenost, ale
také to byla spousta času, během kterého se mohly stát neočekávané
události, o nichž se flotila dozví, až k ní doletí aktuální světlo.
Samotná hvězda Sutrah mohla před čtyřmi hodinami explodovat a flotila by
viděla světlo až za hodinu.
„Rudý posun na syndických lodích,“ ohlásil důstojník na můstku.
Nedokázal v hlase skrýt zklamání.
„Utíkají,“ dodala Desjaniová zbytečně.
Geary přikývl a pak se zamračil. Syndické jednotky, na které narazili
v systému Corvus, bojovaly, přestože stály proti obrovské přesile. Jen
jedna nakonec kapitulovala, ale tři další byly zničeny. Syndický velitel
citoval syndické řády, které vyžadovaly sebevražednou akci. Proč se
zdejší Syndikové chovali jinak?
„Proč?“ zeptal se nahlas.
Kapitánka Desjaniová se na Gearyho překvapeně podívala a odpověděla:
„Jsou to zbabělci.“ Gearymu se podařilo ovládnout dřív, než na ni
stačil vyštěknout. Desjaniová, stejně jako většina lodníků
a důstojníků Aliance, poslouchala propagandu o nepřátelských Syndicích
tak dlouho, že jí naprosto věřila, i kdyby to nedávalo smysl.
„Kapitánko, tři syndické lodě v systému Corvus s námi bojovaly až do
konce. Proč tyhle utíkají?“
Teď se zamračila Desjaniová.
„Syndikové poslouchají rozkazy doslova,“ prohlásila nakonec.
To bylo správné zhodnocení, které odpovídalo všemu, co Geary kdysi věděl
a co viděl i v poslední době.
„V tom případě dostali rozkaz utíkat.“
„Aby oznámili náš přílet do systému Sutrah,“ dodala Desjaniová.
„Ale jaký to má smysl? Kdyby měli lehké jednotky u všech ostatních
skokových bodů, a to bychom už před pár hodinami viděli, jakou výhodu
by znamenalo to, že mají někoho přímo tady? Jejich hlášení odletí
rychlostí světla, a jelikož se přes nás nemohou dostat k nejbližšímu
skokovému bodu, nebudou moci rychle vyskočit pryč.“
Geary se zamračil na displej.
„To je pravda. Takže proč?“
Znovu se zadíval na formaci své flotily, která se stále držela pohromadě,
a neslyšně poděkoval žijícím hvězdám.
„Moment…“
Uvnitř hvězdného systému se směry udávaly vždy podle vnějšího okolí,
aby mohla jedna loď správně chápat odkazy z jiné lodě. Cokoli nad
ekliptikou systému bylo nahoru, cokoli pod bylo dole. Směr ke slunci byl
doprava neboli na pravobok, zatímco směr od slunce byl doleva. Podle této
standardní konvence se syndické lehké lodě nacházely pod flotilou a teď
utíkaly nahoru a mírně doleva. Proč by utíkali směrem, který je přivede
blíž k alian- ční flotile? Pokud ten směr nemá jiný účel.
Geary nakreslil záchytnou trasu od svých lodí k Syndikům, křivku
procházející prostorem, jímž Syndikové neproletěli.
„Potřebuju dobře vidět, co je v téhle oblasti. A rychle.“ Desjaniová
se na Gearyho vylekaně podívala, ale hned rozkaz předala. Geary stále čekal
na odpověď, když si všiml, jak tři torpédoborce a těžký křižník
náhle opouštějí formaci a s maximálním zrychlením se vrhají za
unikajícími Syndiky. Ne! Vy hlupáci!
přeložil: Jiří Matyskiewicz
11. září 2010, Jack Campbell