Filmová univerza jsou v kurzu. To jednoznačně nejúspěšnější má momentálně Marvel, na paty se mu snaží šlapat třeba DC nebo studio Universal s plánovaným Dark Universe. Právě k tomu poslednímu má nejblíže nový sdílený vesmír Markuse Heitze. Jen v něm místo pohyblivých obrázků šustí knižní stránky.

Válka starých duší, první svazek dilogie Exkarnace, se opět věnuje monstrům a nesmrtelným, jak jsme si v jeho dílech z poslední doby zvykli – ať už šlo o upíry a další havěť v trilogii Děti Jidášovy, nebo o Smrtispáče v knize Oneiros. Tentokrát autor vysvětluje fyzické proměny a extrémní dlouhověkost zase trochu jinak.

Existuje pramasa duševní „hmoty“, z níž všechny duše pochází, a do níž se po smrti zase vrací. Díky tomu je každá nová duše složeninou mnoha. Existují ale takzvané putující duše, mocné entity, které se vzpírají návratu do pramasy a tím definitivní smrti. Po skonání fyzického těla jsou schopny, za určité pomoci svých věrných služebníků, vstoupit do těla nového, které původní duše opustila. Takto přežívají po staletí, získávají nové a stále silnější duševní schopnosti a manipulují lidskými dějinami, jak se jim zlíbí.

Jednou z těchto putujících duší se ukáže být i hlavní hrdinka Claire, kterou atentátníci zabijí ve chvíli, kdy nedaleko probíhá příprava na přenos jiné, mnohem starší duše. Claire se odmítá vzdát své rodiny, a aniž by věděla, co dělá, vyhrává závod k připravenému tělu. A tak se stane součástí mnohem větší a nebezpečnější hry, než si kdy uměla představit…

Jedna teorie za všechny

Od ostatních zmíněných knih odlišuje Exkarnaci to, že nabízí „ultimátní teorii“, která vysvětluje vznik všech nadpřirozených bytostí – jde právě o utváření duší, kdy zvláště zlé duše uniklé z pramasy mohou získat schopnosti, třeba upírské. Organizace, která tuto teorii prosazuje, tak jako hloupost odsuzuje například teorii z Dětí Jidášových o démonech, kterým jednotlivé duše (upírské, vlkodlačí…) patří.

Upřímně, nová teorie má svoje mouchy, především v násilném naroubování na autorova předchozí díla, byl bych proto osobně radši, pokud by byla v následujícím svazku vyvrácena. Krvelační démoni jsou přeci jen sympatičtější. Podstatně proto skřípe i prolínání druhé dějové linky, v níž potkáváme starého známého Erika (nepřítele / přítele / milence Sii – hlavní hrdinky Dětí Jidášových) a sledujeme jeho pletky právě s organizací Libra.

Protože se obě linie za celou dobu neprotnou, působí to, jakoby Heitzovi přišel nápad s putujícími dušemi a Claiřiným příběhem málo nosný (což není, jde o tu výrazně lepší polovinu knihy), a proto svazek nafoukl Erikovou linkou, v níž zatahuje do děje svá starší díla a postavy. Zbývá jen doufat, že závěrečný díl dilogie tuto propast zacelí.

Celkově vzato jde o standardní Heitzovu práci, která nepřekvapí a jen máločím urazí. Vzhledem k tomu, že jako poslední před ní vyšel v Čechách Oneiros, kde se autor nad svůj průměr mimořádně vyšvihl, měla ovšem těžkou startovní pozici. Snad ji druhý díl doplní do uspokojivého celku a pomůže jí dostát očekáváním.

• Markus Heitz: Válka starých duší (Exkarnace 1)
• FANTOM Print, 2018
• Překlad: Svatava Kretková
• Obálka: Dorothea Bylica
• 352 stran, 369 Kč (v e-shopu Fantasye již za 258 Kč)