Telepatie je oblíbeným žánrovým námětem. Ve společnosti, prezentované americkým autorem Alfredem Besterem [1913-1987], ve které je beze zbytku dennodenně hojně využívána, je popisována jako naprosto běžné nadání, které lidem pomáhá se všemožnými všedními úkoly. Komunikace je tak rychlejší a odpadají jinak časté problémy s nedorozumíváním. Nemusíte říct ani slovo a přitom je vše jasné. Projdete kolem sekretářky a ta hned ví, co chcete (možná vám řekne, že jste prase). Jdete do obchodu a prodávající vám bez jediného slova skládá vámi požadované zboží do košíku. Stopnete si taxík a řidič i bez jediného nepotřebného slova hned ví, kam chcete jet. Mluvení samotné občas skutečně hodně zdržuje. Nehledě na hledání vhodných formulací, které právě zabírá dosti času, záleží-li vám na tom, co chcete vypovědět. Je dokázáno, že myšlenka je rychlejší než jazyk (dvojnásob to platí v opilosti, avšak jinak i ve střízlivém stavu). Telepatie však skýtá i nebezpečí. Kdokoli „nadaný“ si vás dokáže během krátké chvíle „přečíst“ jako otevřenou (útlou a velkými písmeny tištěnou) knihu. Všechny vaše tajné myšlenky a skutečné úmysly. Naprosto nic před ním nezatajíte. Tedy za předpokladu, že je skutečně dobrý... Ben Reich je mocný člověk, který chce svou nastalou vyhrocenou obchodní situaci vyřešit vraždou. Problém je v tom, že zločinnost ve společnosti díky telepatii vymizela, jelikož všichni zločinci jsou ještě před spácháním jakékoli nezákonnosti telepaty odhaleni, nahlášeni, odděleni a zajištěni. Kupříkladu případ vraždy se nevyskytl již téměř osmdesát let. Každý (i zdánlivě neřešitelný) problém však má své řešení, a tak jde nakonec jen o to najít toho správného telepata, který vaše úmysly a následné činy bude před ostatními telepaty maskovat... Tak se rozjíždí víceméně detektivní příběh. Leckomu by se mohl, díky tomu, že v něm vystupují telepaté, zdát předem (a dozajista hodně rychle) vyřešitelný. Ten, kdo se začte, se však na vlastní oči přesvědčí o opaku. Jak se ukáže, problémem není vraha najít, ale usvědčit jej. Telepaté totiž nemohou svědčit před soudem a musejí tedy vše opřít o jednosnačné důkazy a prokazatelná fakta. Něco na způsob seriálového poručíka Columba, který rovněž rychle zjistí, kdo je vrah, avšak pak nastupuje zdlouhavá cesta k zabezpečení důkazů a vrahovu konečnému usvědčení. Stejně jako Columbo, tak i Lincoln Powell - prefekt policejní psychotické sekce, se snaží pachatele přesvědčit o neschopnosti vyšetřovatelů a doufá v jeho chybný krok, vynucený právě jeho ukolébáním a rostoucím pocitem vlastní vychytralosti. Prostě stará dobrá (známá) hra na kočku a myš, jak ji známe z klasických detektivních příběhů. V jistém okamžiku se však vcelku jasný případ zkomplikuje a ukáže se, že ne vše, co se zpočátku zdá jasné jako facka, takové také je. Zrychlující se tempo napínavého pátrání a celková atmosféra příběhu dokáží čtenáře u knihy udržet, dokud nezjistí, jak je tomu ve skutečnosti... Zničený muž [The Demolished Man, 1953], u nás naposledy vydaný nakladatelstvím Laser-books v roce 2009, jako třiadvacátá kniha z řady Mistrovská díla science fiction, je i po tolika letech, uběhlých od jeho napsání, poutavý. Ne nadarmo byl odměněn cenou Hugo (jednalo se o prvního uděleného Huga v historii vůbec!). Mám detektivky rád a snad i právě proto se kniha četla jedním dechem. Z jejího čtení jsem si odnesl opravdu zajímavé zážitky. Zbývá snad jen dodat, že Alfredu Besterovi byl udělen (posmrtně) titul Velmistr žánru, což samo o sobě o tomto autorovi mnohé vypovídá. Kdo doposud neměl možnost se s jeho tvorbou seznámit, má tak opravdu skvělou příležitost. Nudit se rozhodně nebude...