Velmi dobrá kniha, která splní hlavní účel: pobaví Nicméně ve stínu ostatních Červenákových knih spíš průměr ...

Mladý trojský princ Podarkés musí vysvobodit své rodné město ze spárů Hérakla. Legendární silák ho ovšem nechce vydat za nic menšího než za poklad, na němž jeho zrak ještě nespočinul. Princi Podarkovi toužícímu po hrdinských činech se však tento způsob záchrany Tróje moc nelíbí, nemá ale na výběr. Vydává se proto se svou družinou do barbarských končin severně proti proudu řeky Istru (dnešního Dunaje), aby zde získal velký jantarový poklad a vyměnil ho s dobyvatelem za své město. V sídle místního knížete Sokola čeká na karavanu s jantarem, která má brzy dorazit. Něco se ale zvrtne, snad bohové vyslyší tajná přání prince, a situace se zkomplikuje. Karavana je po cestě přepadena a celý náklad jantaru ukraden. Podarkés se svou družinou a knížetem Sokolem se hned vydávají po stopě zlodějů, aby poklad získali co nejdříve zpět. Při pátrání po jantaru se Podarkés setkává s válečníkem Astériem s tajemnou minulostí a mladou věštkyní Sýkorkou, která dokáže promlouvat s bohy. Oba mu nabídnou svou pomoc, jež se vzápětí ukáže velmi vítanou. Podarkés se totiž bude muset utkat s řadou protivníků jak ze světa lidí, tak i z říše démonů, aby získal poklad a tím i své rodné město nazpět. Po Istru sem navíc připlouvá černá loď Argó plná největších řeckých hrdinů, i když v tomto případě asi hrdina není to správné označení. Spíše tedy loď plná zlodějů a vrahů, kteří by k již ukořistěnému zlatému rounu rádi přidali další poklady a je jim úplně jedno, kolik krků kvůli tomu podřežou. Čtenáři slovenského časopisu Fantázia už tento příběh znají, vycházel v něm na pokračování. Knižní verze však je oproti časopisu rozšířená. Tentokrát nás Juraj Červenák nezavedl do dob, kdy na našem území žili Slované, jak tomu bylo v jeho předešlých knihách (slovanských eposech Černokněžník, Bohatýr a Bivoj), ale mnohem dál. V této hrdinské fantasy spolu hrdinové kříží bronzové meče a, jak je patrno z názvu knihy, i sekery. Zůstal ale věrný prostředí, v němž žili naši předkové. Do našich končin naopak přivádí postavy ze Středomoří, řecké hrdiny plavící se na lodi Argó, trójského prince s doprovodem, válečníka z ostrova býků a chetitského velitele Ahurmunu, aby se střetly s místním obyvatelstvem a jeho vladaři. Věk bronzu, nacházíme se v období před homérskými eposy v době řeckých mýtů. Dochovaly se nám mnohé řecké mytické příběhy, o rozmarných bozích a bohyních, o statečných hrdinech Héraklovi, Théseovi či výpravě Argonautů včele s Iásonem pro zlaté rouno do Kolchidy. O bohatém městě Trója, o krétském labyrintu, v němž číhá strašlivý netvor Mínotauros, a mnoho dalších. Z našich českých a slovenských končin ovšem podobné příběhy neznáme. Ďuro Červenák se sice inspiroval řeckými mýty, ale představil nám je v úplně jiném světle. Postavy z různých koutů světa jsou detailně propracované. Autorovi se podařilo zachytit v nich rozdílnost i shodnost různých kultur, božstev a zvyků. Velmi zajímavě jsou popsána vidění Sýkorky, věštkyně Velké Matky. Zpočátku máme několik linií příběhu, které se později spletou do jedné, když se jednotliví hrdinové spolu setkají. Děj se nejprve rozvíjí pomaleji, ale vzápětí nabírá tu správnou rychlost, ani se nenadějeme a jsme na poslední straně. Stěžejním příběhem knihy je sice získání jantarového pokladu, ale mimo ně se zde rozvíjí i řada menších. Nahlédneme do často neveselých osudů hlavních hrdinů, které čeká spousta soubojů včetně těch s démonickými stvořeními. Lákadlem je už krásná obálka knihy s lodí Argó na přední straně, která jistě zaujme na první pohled. Jejím autorem je Michal Ivan, jenž knihu doplnil také čtyřmi celostránkovými černobílými ilustracemi. Nechte se zlákat a tuto novou hrdinskou fantasy si určitě přečtěte, stojí to opravdu za to. Dovolte mi ale, abych vás varovala. Než se začtete do prvních řádků, vypněte mobil a ujistěte se, že teď po vás nikdo pár hodin nic chtít nebude! Od knihy se totiž jen tak neodlepíte a pravděpodobně si nedáte pokoj, dokud ji na jeden zátah nepřečtete celou.