První (Barva kouzel) a druhý (Lehké fantastično) díl Zeměplochy v souborném vydání hodnotím jako velmi dobrý a logický nápad, knihy na sebe přímo navazují (jako jediné dva díly Zeměplochy). Nakladatelstí Talpress je nadělilo čtenářům k několika kulatým výročím, jež Zeměplocha v roce 2008 oslavila - svoje velké jubileum měla jak první část knihy Barva kouzel, tak celá Zeměplocha - 25 let. Roku 1993 totiž Terry Pratchettovi vyšla Barva kouzel - první díl dnes už kultovní a zbožňované Zeměplochy. Shodou okolností takové malé výročíčko mělo i první české vydání Zeměplochy (jak jinak opět Barva kouzel) roku 1993, překlad Jan Kantůrek. No a aby těch jubileí a náhod nebylo málo, ono když se to sejde tak se to prostě sejde - roku 2008 oslavil pěkně kulaté narozeninové číslo i Terry Pratchett - 60, no a překladatel Zeměplochy Jan Kantůrek - samozřejmě taky 60 let. No, tolik výročí si opravdu zasloužilo něco extra. Název "První příběhy ze Zeměplochy" je skvělý nápad, Zeměplochou zatím nedotčeného čtenáře v knihkupectví upozorní, kde by bylo vhodné začít. Roku 2008 také byly Barva kouzel a Lehké fantastično dohromady 2008 zfilmovány jako dvoudílný televizní seriál, pod názvem Barva kouzel (název Lehké fantastično byl vynechán). Režíroval Vadim Jean. Seznámíme se se Zeměplochou a to nejenom s tím, jak vypadá a funguje plochý svět, ale navštívíme na ní i spoustu míst. Jak by taky ne, když jedním z dvojice hlavních hrdinů je turista – první zeměplošský turista Dvoukvítek (původně pojišťovací agent), jenž právě přicestoval do Ank-Morporku z Agateánské říše (inspirovaná císařskou Čínou). Okamžitě vzbudí rozruch svým velkým bohatstvím, o němž dosud neměl ani potuchy, protože v Agateánské říši na Vyvažovacím kontinentuse se nachází tak obrovské množství zlata a jiných drahých kovů, že pro tamní obyvatele nemají vpodstatě žádnou hodnotu. Dvoukvítek má s sebou Zavazadlo, jež by mu určitě každý turista záviděl (hlavně při dnešních častých zmatcíh s kufry na letištích). Dvoukvítkovo Zavazadlo je vyrobeno ze dřeva Myslícího hruškovníku a pochoduje po stovkách malých nožiček a v případě potřeby dokáže vyvinout slušnou rychlost. Ale nejen to následuje svého pána kamkoli se hne a je ho v případě ztráty schopno nalézt, ho v ohrožení ochotno urputně bránit a umí spolykat nejrůznější věci i příšery. Majitel v něm však vždy najde pouze své pečlivě srovnané věci. Hlavním hrdinou číslo 1 je ovšem čaroděj Mrakoplaš, i když titul čaroděj si toto individuum zrovna moc nezaslouží. Co byste si ostatně pomysleli o člověku stylově oděném v černém a s čarodějnickým kloboukem, na němž má vyšito MÁK? Mrakoplaš je nedostudovaný mág, který je dosti nešikovný, neschopný hlavně co se čarování týče a k práci nemá taky zrovna nejvřelejší vztah. Má ale taky několik talentů, z nichž tím největším je přežít ve zdraví všechny průšvihy a životu nebezpečné situace, do nichž má neméně velký talent se často dostávat. Také mu jdou jazyky, zejména škemrat o milost a život umí snad ve všech. A právě jeho jazykový talent je důvodem, proč si Dvoukvítek Mrakoplaše najme jako svého průvodce. S Dvoukvítkem ale není zrovna nejbezpečnější cestovat, takže zbabělec Mrakoplaš by se moc rád zdejchnul. Dvoukvítek ho ovšem přinutí zůstat. A tak se ti dva vydají na cestu Zeměplochou, která je zavede až na její okraj. Ve druhé části knihy - Lehkém fantastičnu - se ukáže, že želvě A´Tuin a tím pádem i Zeměploše hrozí srážka s rudou hvězdou a zánik. Mágové z Ankh-Morporku zjitili, že k záchraně světa je nutné přečíst grimoár Oktávo. Jeho mocná kouzla ale chce celá řada mágů zneužít pro získání vlastní velké moci. Ukáže se, že jedno z těchto kouzel je ukryto v hlavě, v níž by to nikdo nečekal – v Mrakoplašově. Mrakoplaš, jenž záhadným způsobem přežil pád přes okraj světa (konec Barvy kouzel), se okamžitě stane hledanou osobou číslo jedna a opět mu jde o život, jde po něm hned několik řádů v čele s Mrakoplašovým bývalým spolužákem Trémonem. Bude MÁKOVI Mrakoplašovi i tentokrát štěstěna nakloněna? Pomáhá mu Dvoukvítek, stárnoucí Barbar Cohen a obětní panna Bethan. A podaří se vůbec Zeměplochu zachránit? Přeji vám pěkné počtení! Užijte si nový zrevidovaný a upravený překlad. Na obálku nakladatelství použilo dosud neznámou ilustraci Paula Kidbyho.

První dva díly Úžasné Zeměplochy jsou již klasikou a při příležitosti pětadvaceti let do vydání Barvy kouzel nám je Talpress naservírpoval v jednom balení s několika ilustracemi a novou jednotící obálkou. K příběhu jen stručně. Barva kouzel je vlastně soubor několika povídek, které vypráví o dobrodružstvích prvního zeměplošského turisty Dvoukvítka, jeho průvodce - zbabělý čaroděj Mrakoplaš neschopný byť sebemenšího kouzla - a Zavazadla, truhly na stovkách nožiek, plné zlata, čistého prádla i zubů. V podstatě skvělý zpsob, jak se seznámit se Zeměplochou a jak to na ní funguje. dostaneme se i na Okraj, přes který hrdinové v závěru knihy přepadnou... Druhý díl je vrací zpět na Plochu. Mrakoplaš má totiž v hlavě jedno z Osmi velkých zaklínadel, které je třeba brzy vyslovit, jinak Zeměplocha zanikne - to si nikdo nepřeje a Zaklínadla sama se postarají o Mrajkoplašovu záchranu. Na Mrakoplaše pak vypukne hon, takže opět navštívíme řadu skvělých destinací (například rituál druidů nebo trolí tlamu) a nakonec se vrátíme hezky zpátky do Ankh-Morporku. Knihy jsou skvělé, ale je vidět, jak se Zeměplocha proměnila. Barva kouzel například nenabízí ony gejzíry smíchu, jako pozdější knihy. je to spíše hodně ostrá parodie, která se terfuje do nejrůznějších klišé, ale vtipy spíše šetří. Také je to kniha dosti krutá a populární Smrť je zde ještě za celkem parchanta, co jen tak pro pobavení bere život. Čte se to ovšem báječně a klidně může fungovat i jako nehumorná fantasy - jen mrně střelená. Lehké fanatstično se svým přece jen soudržnějším příběhem už si s věcmi více hraje a přiává i ty vtipy. Kdysi jsem neměl tuto knihu dvakrát v lásce, ale s odstpem musím uznat, že je prostě skvělá. Barbar Hrun z barvy kouzel byl nahrazen barbarem Cohenem, Mrakoplaš nejen utíká, ale také jedná a zavazadlo je prostě zavazadlo. Jen škoda, že e nové vydání nevyužilo k nové kontrole textu, kde je řada pravopisných chyb (především v Barvě kouzel) a že když už je vydání ilustrované, že tam těch obrázků nebylo víc (to je ovšem problém originálu, nikoliv českého vydání). Celkově však skvělý počin a svého druhu návrat do dětství...