Zloděj těl prchá před nelítostným Kormakem, William King: Zloděj těl
 |
Dosud nepublikovaný rukopis Williama Kinga vydalo v minulém roce nakladatelství Polaris a čeští čtenáři si tak mohou připadat zase o něco výjimečněji, když čtou toto dílo jako jedni z mála v papírové podobě. V hlavních rolích účinkují Kormak Strážce, krvežíznivý ghúl, krásná alchymistka, její bratr a mraky nepřátel.
Čtyři vzájemně propojené příběhy mapují cestu Kormaka Strážce po stopách vypuštěného démona – ghúla, stěhujícího se z těla do těla. Cesta je to vskutku namáhavá, plná nebezpečí, protože smrt číhá všude kolem. Kormak však nemá zábran, jde po své kořisti jak slepice po flusu, trpělivě a vytrvale, právě tak, jak se na Strážce sluší a patří.
V prvním z příběhů nesoucí název Osvobozený démon se čtenáři seznámí s hlavním hrdinou a poznají jeho příběh. Jeho výprava za dopadením zloděje, který ukradl amforu s uvězněným ghúlem, se nevyvinula podle plánu, a tak upadá do bezvědomí znaven po boji s lupiči, mezi nimiž se nacházel nyní znovu uprchlý zloděj.
V dalších dvou příbězích Vlci války a Zloděj těl pronásleduje Kormak ghúla vždy s jistými obtížemi, nestvůra mu práci nijak neusnadňuje, ba naopak se mu snaží jeho práci co nejvíce ztížit. K vyústění dochází v posledním příběhu jménem Tím směrem leží smrt, kde je ghúl zahnán do liduprázdného města a zde také dochází k poslednímu nevyhnutelnému souboji.
Zklamání a ostuda pro sword & sorcery fantasy
Zloděj těl představuje čtivou a zprvu jistě poutavou knihu, která těží ze zvuku jména svého autora, jenž se proslavil sérií Terraršský cyklus nebo příběhy Gotreka a Felixe ze světa Warhammeru. U českých čtenářů si tak vybudoval docela velkou základnu fanoušků a obdivovatelů, a není tedy divu, že se Zloděj těl těší velké počáteční oblibě.
S čistým svědomím však lze říci, že kniha spadá spíše do průměru žánru sword & sorcery. Postavy jsou, s výjimkou Kormaka, nevýrazné, nic neříkající, a nemají čtenáři co nabídnout. Ale i samotný Strážce je, mírně řečeno, nedotažený, protože King ho zcela opomněl vykreslit po jeho psychické stránce. Ten tak po celou dobu působí jako bezduchá schránka určená k účelovému zabíjení nepřátel neohlížejíc se na důsledky a důvody.
William King v pěti bodech
- Celým jménem William John King.
- Narodil se ve Skotsku v roce 1959.
- Oblíbenost u čtenářů si získal zejména díky příběhům o Gotrekovi a Felixovi ze světa Warhammeru.
- Jeho zatím posledním počinem je série Terrarchové.
- Nakladatelství Polaris v roce 2012 vydalo jeho dosud nepublikovaný rukopis Zloděj těl (Stealer of Flesh).
Jednotlivé příběhy jsou schematické a příliš krátké na to, aby se autor pořádně rozepsal a přinesl čtenářům kvalitní počtení. Člověk tedy může dospět k pocitu, že jde spíše o jakési fragmenty vytažené z autorova šuplíku, zrevidované a seskládané dohromady tak, aby měly v souvislostech alespoň nějaký smysl.
Není tedy divu, že tento rukopis nebyl dosud publikován, dohromady se sice jedná o jakés takés dílo, avšak pokud si čtenář příběhy rozebere jednotlivě a alespoň trochu se zamyslí nad propracovaností postav, příběhu či světa, dojde nepochybně k závěru, že Zloděj knih není nic jiného, než zklamání (zvláště pro Kingova fanouška).
Zloděj těl by se měl brát s určitým nadhledem, aby čtenáři za vším nehledali to nejhorší, nýbrž užívali si toto prostoduché, oddechové čtení někde v klidu domova či jako zkrácení dlouhého času při cestování hromadnou dopravou. Fanouškům zbývá leda tak věřit, že se William King vrátí k Warhammeru, lépe řečeno k příběhům o Gotrekovi a Felixovi, díky nimž je tak oblíbeným autorem žánru sword & sorcery.
- William King: Zloděj těl
- Polaris, 2012
- překlad: Olga Machačová
- obálka: Michael Komarck
- 206 stran, 249 Kč (v e-shopu Fantasye již za 224 Kč)
