Zář, Alexandra Adornetto
 |
Upíři už jsou passé, pomysleli si autoři knih pro mládež a rozhodli se, že přijdou s něčím „novým“. Tesáky vyměnili za křídla, krvežíznivost za nebeskou dobrotu a tadá! Máme tu další nadpřirozené bytosti, které nemají na práci nic jiného, než posedávání ve školních lavicích a bratříčkování se se smrtelníky. Poctivost je hezká, to bezpochyby… ale udrží si pozornost čtenáře po celých čtyři sta stránek?
Do přímořského městečka Venus Cove přicházejí tři andělé; archanděl Gabriel, léčitelka Ivy a Bethany, která toho o světě ještě příliš mnoho neví. Zatímco Gabriel ani Ivy nemají problém s udržováním odstupu od normálních lidí, mladičká Beth, která disponuje velice lidskou povahou, si najde kamarádky, ba co hůř, zamiluje se do svého spolužáka Xaviera. Což má samozřejmě zakázáno. Bude za to vykázána z Nebe, nebo se stane něco nepředvídatelného? Nehledě na ty podivné věci, které se ve Venus Cove poslední dobou dějí…
Začátek příběhu lze popsat jen jediným slovem: milý. Bethany má totiž povahu nevinného dítěte, které si o všem myslí jen to nejlepší. A mnohdy něco nechápe.
„Tak co si o lidech ve škole zatím myslíš? Kluci do tebe budou celí žhaví, ne?“ „Žhaví?“ opáčila jsem zmateně. „Teplotu mají asi normální.“ (str. 39)
Sledovat její pohled na lidi je celkem zajímavé. Čtenář se zamyslí nad tím, jestli by se neměl snažit něco změnit. Nebyl by svět trochu lepší, kdyby se namísto nasupeného výrazu lidé trochu usmáli? Neměli bychom si více pomáhat?
 |
 |
Redakce Fantasye doporučuje podobné knihy:
Beth uvažuje nejen o lidech, ale i o Nebi a Bohu. Právě víra je neodmyslitelnou součástí Záře. Ani vzpomínky na Nebe nejsou žádnou výjimkou, a proto má čtenář možnost vidět Nebe a anděly trochu z jiného pohledu, více kladného, než nabízejí jiné andělské knihy, zaměřené na padlé anděly, kteří buď nechtějí mít s Nebem nic společného, nebo se chtějí pomstít za svůj pád. Pro všechny, kteří nejsou ve věci víry zvlášť zběhlí, může kniha být i zajímavým a nenásilným rozšířením obzorů.
Příběh je plný hezkých myšlenek, a to všechno by se krásně četlo, kdyby… Ano, velké kdyby. V knize totiž narazíte na nějakou akci jen zřídka. Odhadem je jí tam méně než jedna čtvrtina. Další čtvrtinu zabírají Bethanyiny myšlenky na víru a lidskou společnost. Zbytek (více než polovinu) vyplňuje láska, romantika a Xavier sem Xavier tam. Všechno je rozpitváváno stokrát dokola. Sečteno podtrženo nuda na druhou. Ne že by se autorka nesnažila, ale to, co nás zřejmě mělo překvapit, je jasnější než červencové poledne. Těžko říct, do jaké míry to způsobuje předvídatelnost knih v tomto žánru obecně a do jaké míry se zde reflektuje věk a nezkušenost autorky.
Alexandra Adornetto v pěti bodech:
- Narodila se roku 1992 v Austrálii, její skutečné jméno je Alexandra Grace.
- Oba její rodiče, po nichž zřejmě podědila svou lásku pro knihy, jsou učitelé angličtiny.
- Svou prvotinu Zloděj stínů (Shadow Thief) napsala již ve čtrnácti letech.
- Její první kniha, která sklidila větší úspěch, je právě Zář.
- Alexandra v současnosti žije v Melbourne.
Celkově působí Zář jako příliš dlouhý úvod. Vůbec by jí neuškodilo zkrácení, spíše naopak. Po polovině už začíná být ono neustálé opakování neúnosné a dožene i rychlého čtenáře k tempu dvě stránky za čtvrt hodiny (přičemž polovinu toho času stráví zíráním z okna se zbožným přáním na rtech, ať už to skončí nebo kéž by se něco, cokoliv, stalo – a ono pořád nic). Není proto divné, že knížku lze kdykoliv bez většího úsilí odložit.
Pokud chcete hezkou ozdobu do poličky, Zář je přesně to pravé. Taky je to perfektní čtení před spaním pro ty, kteří mají problémy s usínáním. Po pár stránkách bude čtenář spát jako dudek.
- Alexandra Adornetto: Zář (Halo)
- Euromedia Group – Knižní klub, 2011
- překlad: Markéta Demlová
- obálka: David Dvořák
- 400 stran, 299 Kč (v e-shopu Fantasye již za 269 Kč)
