Virtuální světlo spoluzakladatele kyberpunku Williama Gibsona je první román z volné trilogie Bridge, pojmenované podle squatterské komunity žijící na počátku jedenadvacátého století v prostředí nepoužívaného mostu v Sanfranciském zálivu (další díly jsou Idoru a Všechny párty zejtřka). Tento motiv ale není ani zdaleka klíčový a spíše jen dokresluje podobu světa blízké budoucnosti, který autor vytváří, a poskytuje filozofičtější podhoubí jinak po dějové stránce standardnímu thrilleru o zdánlivě banální krádeži, jež se posléze poněkud vymkla z ruky.

Román byl napsán na počátku devadesátých let (poprvé vyšel v roce 1993) a dal by se tematicky označit za něco jako pre-kyberpunk. Pryč je nervní, neuchopitelný a temný svět Neuromancera, v němž byla virtuální realita postavena naroveň té skutečné. Objevují se z ní zde jen zárodky v podobě hackerské organizace Republika touhy nebo zrcadlovek, po jejichž nasazení lze spatřit virtuální světlo. A právě o tyto brýle jde v první řadě.

Hlavní hrdinové jsou dva: bývalý policista Berry Rydell, kterého doslova třaskavý smysl pro spravedlnost vede od maléru k maléru. A kurýrka Chevette Washingtonová, jež v pominutí mysli ukrade kolegovi pouzdro se slunečními brýlemi – a netuší, že tak rovnýma nohama skočila do největšího průšvihu svého života. Do rukou se jí totiž dostalo „horké zboží“, kvůli kterému může přijít o život. Osudy obou postav se brzy střetnou a jejich útěk se jeví jen jako marná snaha vzepřít se nezvratnému konci.

Gibsonův literární styl je překotný, hutný. Jazyk je ale velice bohatý, splétají se v něm slangové výrazy a úderná stručnost v dialozích s pozoruhodnými obrazy a nezapomenutelnými metaforami v popisech. Gibson velice umně dávkuje tempo vyprávění, zběsilou akci pravidelně střídá s klidnějšími pasážemi, kniha je zároveň plná skryté ironie, s níž se autor vyjadřuje k podobě světa blízké budoucnosti. Což je velice osvěžující, protože tak mnohé kritické vize o lidském sklonu ke konzumnosti a neblahém vlivu reklamy nepůsobí jen jako plané mentorování.

Virtuální světlo si vzalo to nejlepší z kyberpunku (formu) a zabalilo ji do nových kulis (jemně kritické polit-fiction), kterých si ale ten, koho zajímá v prvé řadě děj, vůbec nemusí všimnout. Jenže právě tento druhý plán činí z Gibsonova románu dílo, jemuž patří v dějinách žánru nezastupitelné mís­to.

• William Gibson: Virtuální světlo
• vydal: Laser-books, Plzeň 2009
• přeložil: Tomáš Richtr
• obálka: Tomasz Maroński
• 320 stran / 249 Kč

Recenze je převzata z magazínu Pevnost 5/2009.

Přidat komentář

Název komentáře
Vaše jméno (povinné)
Váš e-mail
Potvrzení	Text, který vidíte na obrázku nalevo.
	Jiné HTML značky nejsou povoleny. Citaci provedete předsazením > před každý řádek citovaného textu (např. z jiného příspěvku).