Existuje život ještě někde mimo Zemi? Nedávno totiž představu o jeho rozšířenosti vážně narušilo zjištění o vzácnosti mezihvězdného fosforu. Spíš to tedy zatím vypadá, že obývané světy jsou vzácné. Někteří se domnívají, že právě tato izolace jim umožňuje rozvíjet se, aniž by jeden druhého pohltil. Před strašlivým střetem odlišných inteligencí varoval velký scifistický myslitel Liou Cch-sin ve svých „postulátech“ nazvaných Problém tří těles a Temný les. Zbyde ze Země v jeho podání nebezpečného vesmíru alespoň vzpomínka?

V minulém díle postupoval děj přímočaře, ve Vzpomínce na Zemi nás čekají nepředvídané kotrmelce napříč epochami. Nejdříve zastihneme posledního byzantského císaře Konstantina XI., který se snaží využít služeb prostitutky Heleny (nebojte se, mimozemšťani budou), aby pomocí speciálního triku porazila Turky. Jak to zhruba dopadne, již tušíme, takže to dlouho netrvá, než se přesuneme do období počátku trisolaranské krize. Mladý umírající čínský vědec Tchien-ming se snaží z posledních sil udělat dojem na svou dávnou lásku, inženýrku Čcheng Sin. Oba se nakonec stanou součástí projektu určeného ke kontaktování nájezdníků z vesmíru.

Bohužel, záměr vyšumí zdánlivě do ztracena a Čcheng Sin se pomocí hibernace přesune do éry, kterou známe z konce Temného lesa. Jak lidi zjistili, v galaxii působí civilizace schopné ničit celé sluneční soustavy a pouze výhrůžkou, že je kontaktují, dokázali pozemšťané Trisolarany přinutit k ústupkům. Někdejší agresoři se nyní preventivně asimilují ještě dlouho před příletem na Zemi. Takže je vše v pohodě, že ano? Naneštěstí, dynamika mezihvězdných vztahů se opět změní a řešení krize často vede pouze jen k další krizi.

Liou Cch'-sin v pěti bodech

1. Narozen 23. června 1963
2. Devětkrát obdržel nejprestižnější čínskou cenu pro autory sci-fi Galaxy.
3. Jako první Asiat získal cenu Hugo za nejlepší román.
4. Jeho trilogie inspirovala v Číně samostatná vědecká pojednání.
5. Film podle Problému tří těles byl natočen, ale zasekl se v následné postprodukci.

Je vidět, že Liou Cch-sin na sebe dokáže být přísný a snaží se každou knihu napsat komplexněji a s větším záběrem než tu předchozí. Vzpomínka na Zemi, stejně jako díl předešlý, se směle pouští do filosofických úvah o vesmíru a postavení inteligentního života v něm. Zprvu se ovšem ještě podíváme, jak tyto otázky ovlivňují pozemskou politiku a jaká tajemství lidstvo objeví při výzkumu našeho vlastního koutu galaxie. Bohužel, život není selanka, takže nás například sice čeká vzrušující výlet do čtvrtého rozměru, ale především série na Zemi se snášejících pokusů o genocidu a následná složitá protiopatření.

Liouovi se v minulých dílech podařilo na každý pád vyvolat ve čtenářích těžkou existencionální tíseň. Zde ovšem autor nejednoho z nich přiměje pochybovat o smyslu existence a možná jej odsoudí k hledání útěchy třeba ve čtení knih ze světa Hvězdných válek. V člověku nezůstane příliš hezký pocit, ale zase na druhou stranu je dobré si po delší době přečíst space operu, která předkládá i ty těžce chmurné vize budoucnosti.

Podobně jako v Temném lese se autor snaží jak o vyprávění tklivého lidského příběhu, tak grandiózní ságy a i zde působí střídání těchto dvou rovin rozpačitě. Úvodní části o Tchien-mingovi a Čcheng Sin opět prozrazují, že autor umí pracovat s emocemi a charakterizací, ale to musí ustoupit ve chvíli, kdy se potřebuje věnovat scifistickým aspektům díla – tedy worldbuildingu jednotlivých etap světa budoucnosti, nástinu vyvíjených technologií a tajemných říší vzdálených mimozemšťanů. Využije mnoha příležitostí k načrtnutí neuvěřitelných obrazů, což je o to obdivuhodnější, když mluvíme o knihách, v nichž se nikdy nedozvíme, jak jediný mimozemský druh vlastně vypadá.

Jenže spisovatel vytvořil značné množství konceptů, které rozprostřel po širokém historickém období a ani 752 stran Vzpomínky na Zemi jim nedokáže propůjčit hloubku, spíše je popisuje ve stylu těžce obsáhlé kroniky. To je ostatně jedna z příčin legendární snové atmosféry, kvůli níž je dost těžké se plně vcítit do reality knihy, případně vnímat postavy jako rozhodující aktéry příběhu, jakkoli jsou jejich rozhodnutí důležitá. Samozřejmě se knize nedají upřít ani další tradiční přednosti, hlavně erudovanost, s jakou je autor schopen prezentovat věrohodně zdánlivě neuvěřitelné. Mimochodem, pokud jste fanouškem fantasy, potěší vás jistá trojdílná pohádka, která je sice šifrovaným poselstvím, ale dá se číst skoro i bez tohoto kontextu.

Z čistě čtenářského hlediska se asi většina z nás shodne, že závěrečný díl trilogie byl nejzajímavější, zatímco ten úvodní, Problém tří těles, zase čtenářsky nejpřehlednější. Navzdory jistému emocionálnímu martýriu se všechny části stávají zásadními díly spekulativní literatury a ukázkami science fiction neobyčejného rozsahu. Když H. G. Wells napsal Válku světů, mnozí ji začali napodobovat. Avšak Liou Cch-sin dokázal vyjít z jejího základu a mnohonásobně ji předčil.

• Liou Cch-sin: Vzpomínka na Zemi (Vzpomínka na Zemi 3)
• Host, 2018
• Překlad: Aleš Drobek
• Obálka: Stephan Martiniere
• 752 stran, 469 Kč (v e-shopu Fantasye již za 422 Kč)