V sáze Siri Pettersenové nejdřív čelilo Ódinovo dítě perzekuci ve světě, který mylně považovalo za svůj. Poté se dostalo do světa našeho, aby zde bylo loveno nikoli ze strachu, nýbrž aby prospělo členům vlastní neznámé rodiny. Nyní se snaží zapadnout již do třetí reality a s hrůzou zjišťuje, že se od něj očekává rozpoutání války…

Jak vyplynulo z událostí předchozí knihy, dívka Hirka, následující přání svého otce Graala, se vydala do světa strašlivého národa Umpiri, známého v Ymslandě jako „slepí“. Tato rasa, zvláště její šlechta Dreyri, se vyznačuje laskavostí Sparťanů a sociálním rovnostářstvím Japonců, takže s nimi není úplně snadná domluva, zvláště když zoufale touží po znovuzískání duchovní energie Síly. Jediným způsobem, jak toho dosáhnout, je podle nich úplné vyvraždění obyvatel Ymslandy a osídlení míst, kde aetlingové až doteď žili.

Hirka by sice chtěla konfliktu předejít, ale těžko se jí hledá alternativa k vedení krvavé řeže, kvůli níž byla vůbec zplozena. Hirčin milý Rime se mezitím přesvědčuje, že cestování do paralelního světa za svou holkou v době politické krize není zrovna moudré. Radu v Manfelle stačil za jeho nepřítomnosti ovládnout Garm Darkdaggar, jehož následující činy Ymslandu ještě více oslabují. Jak víme my čtenáři, to může mít smrtonosné následky…

Síla, závěrečný díl Havraních kruhů, naštěstí konstantně pokračuje v duchu předchozích knih, a tudíž neztrácí nic z jejich charakterizace, atmosféry a dech beroucího vypravěčského stylu. Trpí ovšem tou nevýhodou, že po zvratech ve dvou dílech jí zbývá jen málo vlastních šokujících odhalení a omezený prostor k prezentaci nových elementů. Jak Hirka poznává Dreysíl, svět Umpiri, musí se učit místnímu jazyku, společenským zvyklostem a obraně vůči protivníkům. To samozřejmě děj lehce zpomaluje a zdánlivě mu ubírá na dynamice, zvláště když jej srovnáme s příběhem minulé knihy Plísně. Ve skutečnosti se hlavní hrdinka postupně mění a čím dál tím víc se stává hráčkou na politické scéně v prostředí přebujelých konvencí a čerpá sílu k učinění nelehkých rozhodnutí, jichž bude třeba tak jako tak.

Siri Pettersenová v pěti bodech

1. Narozena roku 1971 v norském Trondheimu.
2. Je známa svými komiksy, především humoristickou sérií Anti-Klimaks.
3. Trilogie Havraní kruhy se dočkala řady prestižních ocenění, včetně Fabelprisen udělované nejlepší norské knize v žánru sci-fi a fantasy.
4. V roce 2017 vydala novou knihu s názvem Bobla, pojednávající o dívce, která zoufale touží po svobodě a nalezne ji v podobě obří bubliny.
5. Jejími oblíbenými knihami jsou například The House between Night and Day jejího krajana ?rjana Nordhuse Karlssona nebo série Dcera kostí a dýmu Američanky Laini Taylor.

Vzhledem k jednodušším okolnostem získala tentokrát na zajímavosti Rimeho linie, kde jsme svědky intenzivnějšího konfliktu a zároveň akutnějšího osobního dramatu. Rime je po událostech z Plísně de facto zotročen Graalem a musí se vyrovnávat s okolními tragédiemi i strašlivými vyhlídkami pro sebe a celou Ymslandu. Padoušskou perspektivu nám tentokrát přinášejí kapitoly z pohledu Darkdaggara, ale, stejně jako minule v případě Graala, je jich opravdu jenom několik a tato postava je navíc antagonistou „pouze“ ve smyslu ymslandské politiky a nesouvisí přímo s dějem hlavním. Navenek působí jako Urd beze všeho, co jej činilo zajímavým. Ovšem právě to můžeme považovat za určité osvěžení, neboť dokáže být silným protivníkem s rozvahou a bez okázalé ctižádosti.

Nově představený Dreysíl je pak skvělým doplňkem do sbírky scenérií celé trilogie. Je nádherně cizí, až „mimozemský“, ale díky seznámení se s mentalitou jeho obyvatel a novými postavami z jejich řad se v něm za chvilku společně s Hirkou zabydlíme. Siri Pettersenová společně s lingvistou vymyslela pro Umpiri alespoň základní slovní zásobu, takže pokud už mluvíte elfsky, klingonsky a dothracky, určitě budete rádi šprtat. Právě zde se rozhoduje o budoucnosti světů, mezi nimiž se cestuje za pomocí Havraních kruhů a finále nejenže logicky zakončí Sílu, nýbrž také uspokojí všechny milovníky akce, romantiky a magie. I když možná bychom si zasloužili nějaké to větší překvapení.

Jak se tak ohlížím za ukončenou trilogií, musím do určité míry hodnotit Plíseň jako nejlepší díl, ačkoli si nejsem zcela jistý proč. Snad to bylo kombinací fantastických prvků s realistickým prostředím, snad mnoha zajímavými zvraty a zjištěními. Síla však skončila pouze těsně druhá a vzhledem k jejím kvalitám v nejednom čtenáři zůstane bolestivá touha po dalších sequelech…

• Siri Pettersenová: Síla (Havraní kruhy 3)
• Host, 2017
• Překlad: Jitka Jindřišková
• Obálka: Alena Gratiasová
• 464 stran, 369 Kč (v e-shopu Fantasye již za 332 Kč)