Jozef Karika patří dlouhé roky mezi nejúspěšnější slovenské autory, ale až s románem Trhlina se mu podařilo prolomit onu magickou bariéru. Karikovy knihy od té doby pravidelně okupují první příčky v prodejnosti v Česku i na Slovensku a každý následující počin doprovázejí vysoká očekávání. V případě Smšti tomu nebylo jinak.

Nakladatelství Argo věnuje Karikově tvorbě vysokou péči, a tak se v minulých letech dočkaly nových obálek i starší tituly. Poslední vydaná Smršť v tomto trendu pokračuje, bohužel tentokrát vítězí obálka nad obsahem. Smršť neservíruje nijak bohatý dějový oblouk jako tomu bylo v případě Thrliny či do morku kostí zahryzávající se Strach, ale naopak má nejblíže k psychologicky laděnému teroru skrytému ve Tmě.

Některé záhady by měly zůstat neobjasněné. To si nejspíš uvědomili hlavní protagonisté Smršti, když si pustili záznam ztracené autokamery na opuštěném odpočívadle u hlavní silnice. Stačilo stisknutí jediného tlačítka, které odstartovalo závod s časem, na jehož konci je čekalo setkání s plížícím se přízrakem tajemné stařeny v pohřebních šatech. Přízrak, který se nikdy nezastaví. Co se stane, až je větrný démon dostihne, a jak s tím souvisí fenomén halného větru, po kterém stoupá počet vražd a násilností?

Fenomén větru má ve folklóru silné a nezastupitelné místo, dokázal lidi děsit od pradávna. Kult větru lze spatřit již v antickém Řecku či u Slovanů. Notos, Pohvizd, Pogod nebo Větrnice. Vždy se jednalo o božské bytosti, které lidé museli mít v úctě, jinak se jim mohly krutě pomstít. Karika vzal legendu o Meluzíně a pro účely vyprávění ji spojil s reálným fenoménem halného větru v Polsku, Karpatech, který může mít vliv na člověka a jeho psychiku.

Jozef Karika v pěti bodech

1. Úspěšný slovenský autor a publicista díky románu Trhlina v roce 2017 spustil lavinu zájmu po záhadném mizení lidí v okolí hory Tribeč.
2. Karikova tvorba se dělí do dvou skupin. Horory odehrávající se převážně v horských oblastech a historické thrillery.
3. Předposlední dílo Propast dostalo prozatím nejrozporuplnější přijetí a na českém území prozatím nevyšlo.
4. Meta román Trhlina pomyslně navazuje na Strach. Hlavní postava formou rozhovoru popisuje příběh, která se podobá osudům postav románu Strach.
5. Jozef Karika na svém oficiálním webu popisuje autorský proces kontrastu mezi psaním Smrště a Propasti.

Nelze se ubránit srovnání s Trhlinou, jejímž předobrazem bylo tajemné pohoří Tribeč, kde se údajně ztrácejí lidé beze stopy již několik desítek let. Smršť naštěstí není literárně ambiciózní jako její předchůdce, ale na poli 190 stran nedovede umně rozvinout opakující se motivy. Ať děj postupuje jakkoli, hlavní postava vždy trpí osamocená. Karika tento motiv využívá s oblibou napříč svou bibliografií ve většině svých děl. Bohužel v tomto případě chybí postavám větší hloubka a prokreslenost, aby mohlo dění mít na čtenáře větší emocionální dopad. Stejné je to se závěrem.

U Kariky je pravidlem, že jeho knihy musí končit nečekaným zvratem ve stylu M. Night Shyamalana. Stejně jako Shya i Karika opisuje rozhoupanou sinusoidu a tentokrát zabředl do zbytečných metafyzických rovin, které mohou zkazit poměrně pozitivní dojem z celé knihy. Ono není snadné zkombinovat dva rozdílné reálné motivy a do toho zakomponovat špetku existencionalismu. Stejným neduhem trpěla Tma a samotným závěrem dokázal Karika novelu strhnout do negativních vod.

Jozef Karika je zručný autor, který si vybírá zajímavá témata, a připravuje si k nim precizní rešeršní práci. Obdobně jako Dan Brown, ale s každým dalším románem sklouzává do obdobné repetitivní šablony, a zůstává otázkou, jak dlouho to ještě čtenáře bude bavit. Smršť je i přes divoký závěr příjemnou jednohubkou, jež nikdy nezpomalí z rozjetého tempa a zabaví na pár večerů. Ono ani není možné přestat číst, neboť Smršť se nikdy nezastaví.

• Jozef Karika: Smršť
• Argo, 2021
• Překlad: Jiří Popiolek
• 191 stran, 268 Kč (v e-shopu Fantasye již za 241 Kč)