Harry Potter a relikvie smrti, Joanne K. Rowlingová
 |
Na poslední knihu J. K Rowlingové se čekalo poměrně dlouho. Již dříve se avizovalo, že by Harry Potter a relikvie smrti měl být díl úplně poslední (i když, kdo ví…) a s blížícím se datem vydání se stupňovala i celosvětová potterovská mánie. Na internetu bylo k nalezení několik „zaručeně pravdivých“ teorií, a po vyjití originálu dokonce i pár fanouškovských překladů do češtiny. 1. února 2008 bylo to magické datum, kdy byla oficiálně v prodeji česká verze sedmého pokračování a my, co jsme si nepořizovali anglický originál, jsme se tak konečně mohli na vlastní oči přesvědčit, jak příběh kouzelníka Harryho a jeho přátel vlastně dopadne.
Fenomén Harryho Pottera se rozšířil snad do všech odvětví zábavního průmyslu. Začalo to knihami a dnes se nálepkou Harry Potter honosí vše od filmových adaptací po hrníčky s logem mladého kouzelníka, oblečení a nepřeberné množství hraček a jiného „dobře se prodávajícího“ zboží. A to vše se pořád stupňuje i přesto, že se tvůrkyni tohoto fenoménu J. K. Rowlingové přes veškerou snahu vnést do původně relativně jednoduchého příběhu dobra se zlem trochu víc hloubky, nepodařilo udržet kvalitu úvodních tří dílů a pokračování mají kvalitativně sestupnou tendenci. Myslím si, že není třeba chodit kolem horké kaše, a proto to napíšu přímo. Každý, kdo četl zatím všechny knihy Harry Pottera, mi asi dá za pravdu, že od čtvrtého dílu už to jaksi není ono. Ano, čtivost a nezaměnitelný autorčin styl zůstaly, ale vše začalo tak nějak bobtnat. Hlavně tedy v pátém a šestém díle by místy člověk i usnul z toho, jak se každá titěrnost a pro příběh naprostá nedůležitost rozebírá na třech stránkách. Logicky jsem se proto obával, že se podobného konceptu, čili tlustá kniha = mnoho vycpávek, bude držet i poslední, sedmý díl příběhu Harryho Pottera.
Hned zkraje mě ale překvapil počet stran. Byl totiž nižší než v pátém pokračování. Přiznám se, že jsem počítal, že poslední díl bude nejtlustší, protože paní Rowlingová měla spoustu otázek k zodpovězení. Nebyl. V pořádku, takže o to bude kniha čtivější, napínavější a bude i bez hluchých míst, pomyslel jsem si. Rovněž nebyla.
Relikvie smrti splňuje přesně to, co jsme od posledního dílu čekali. Na většinu otázek opravdu dostaneme odpovědi, zjistíme, že ty, které jsme pokládali za 100% správňáky, zas tak správňáčtí nejsou a s největšími padouchy to je taky možná úplně jinak. Po vzoru módy minulých dílů opět někdo z Harryho přátel zemře a zjistíme, kdo se s kým spáruje. Pak už zbývá jen vyřešit pár dilemat a s hlavními hrdiny pomalu, rozvlekle dojít do závěrečného souboje s „Vy víte kým“. A zde je hlavní problém. Harry Potter 7 vás ničím nepřekvapí. Ano, pár těch povinných překvapení tam být musí, ale jsou to všechno autorkou vykonstruovaná, rádoby skrytá tajemství a prohřešky z minulosti, takže to čtenáře spíš znechutí, než překvapí.
Kam se poděla ona lehkost a vtip, jaké měly první a druhý díl, jsme se ptali již u čtyřky. S každým pokračováním jako by bylo pro Rowlingovou psaní těžší a těžší. Snažila se příběh větvit, tahat na povrch minulost, a hlavně neustále něco řešit. Opravdu jsem autorku proklínal za ty desítky stránek, kde se pátralo, jestli byl Brumbál v mládí opravdu takový dobrák od kosti, jak ho znají naši hrdinové. Myslím, že pro kontinuitu příběhu toto zjištění nejen že nemá pražádný význam, ale mnohé čtenáře upřímně nudí. Začátek sice měl svižné tempo, ale střed knihy se pak dlouho nesl v loudavém poklidu místy podobném klasickým anglickým detektivkám. A na konci zničehonic přišel skok, jsme ve finále, velký souboj, happyend (toto doufám už nikdo dnes nebude brát jako spoiler), a k tomu navíc pár stránek, nad kterými by čtenář předcházející dílů měl uronit slzičku (něco jako „já jsem to věděl, že se tihle dva dají dohromady!“). Hotovo. Myslím, že mít Rowlingová kvalitního redaktora textu, vrátil by jí Relikvii smrti k přepracování. I když to by asi v současné pozici Rowlingová nebyla schopná akceptovat.
Napsat o Relikvii smrti, že je odfláknutá, je nesmysl, i když se tak kniha v porovnání s ostatními díly série jeví. Je ovšem zjevné, že by se příště Rowlingová neměla pouštět do nějaké větší ságy, protože minimálně u posledních dvou dílů se autorsky velmi trápila. Osobně si ze šestého dílu pamatuji jen onu finální dramatickou scénu s Brumbálem a myslím, že mou pamětí to nebude.
Poslední bod, který bych rád zmínil, je cena, za kterou se kniha v ČR prodává. Nevidím do Albatrosu a neznám jejich cenové kalkulace a náklady na výrobu knih, ale buď si chtějí nehorázně namastit kapsy, nebo je autorská odměna J. K. Rowlingové neuvěřitelně vysoká. Nemám dostatek informací (různá vyjádření majitele Albatrosu, pana Krejčího, na netu o tom, jak chtěli udělat knihu co nejlevnější, nelze mnohdy brát vážně), takže toto téma nehodlám více rozebírat, faktem ovšem zůstává, že cena 549 Kč je za knihu bez ilustrací jednoduše příliš.
Harry Potter a relikvie smrti je určena především početné fanouškovské základně a lidem, které získala hravost a čtivost minulých dílů. Tímto posledním dílem se loučíme s hlavními hrdiny a celá sága (nejspíš) končí. To, že kniha nedosahuje kvalit předcházejících dílů, spousta lidí autorce odpustí, jelikož sladké omámení z toho, že už je konec a jak krásně to skončilo, je velmi silné a potrvá ještě dlouho po zavření knihy. Zkuste si ale na obsah knihy vzpomenout třeba za měsíc. Myslím, že to bude podobné jako u šestky.
- Joanne K. Rowlingová: Harry Potter a relikvie smrti
- vydal: Albatros, Praha 2008
- přeložil: Pavel Medek
- obálka: Mary GrandPré
- 632 stran / 549 Kč
