Lidstvo je v rozmachu, připravuje se na čtvrtou fázi vesmírné kolonizace a s několika dosud objevenými mimozemskými druhy žije v harmonické spolupráci. Poklidnému rozvoji nehrozí zdánlivě žádné nebezpečí. Ale co když se mezi hvězdami skrývá civilizace tak mocná, že dokáže dvě z nich uzavřít do silového pole?

Velký den. Lidská posádka poprvé přistává na Marsu. Celé lidstvo čeká na památná kapitánova slova…

Sotva astronauti vystoupí na povrch, otevře se jim za zády portál ze slunné Kalifornie, z nějž jim mávají dva geeci, kteří právě vynalezli generátor červích děr a navždy tak změnili lidské dějiny. A to je jen prolog.

Posunujeme se o přibližně 200 let do budoucnosti, kde sledujeme rozmach lidské civilizace, postavené na dvou premisách:

1. Červí díry umožnily rychlou a rozsáhlou kolonizaci vesmíru.
2. Omlazovací procesy dosáhly takové dokonalosti, že lidé jsou v podstatě nesmrtelní. Dokonce i smrt je jen drobným zádrhelem, kdy je potřeba počkat na vypěstování klonovaného těla, zatímco vzpomínky daného člověka jsou v bezpečné úschovně.

Hamilton rozhodně není troškař. Škarohlídi by ho možná označili až za grafomana, který na 600 stranách úvodního dílu své ságy rozvíjí značné množství dějových linií, které spolu buď vůbec nesouvisí, anebo jen okrajově. Naštěstí jsou všechny výborně napsané a postavené na nosných charakterech, nicméně nedá se říct, že by vyloženě směřovaly k rozuzlení, a to ani v případě dílčích zápletek. To je problém celé knihy, useknuté téměř uprostřed slova, během události, k níž všechny ty stovky stran od samého počátku (pořádnou oklikou) směřovaly. Naštěstí přislíbilo české nakladatelství druhý díl hned na únor a nám nezbývá, než držet palce, aby nedošlo ke zpoždění.

Nedá se to tedy brát úplně jako výtka, protože je zjevné, že tuto knihu autor neplánoval jako samostatný díl a můžeme zatím pevně věřit, že ve druhém svazku se vše uspokojivě rozplete a vysvětlí. Srovnáme-li ale (lehce nespravedlivě) Pandořinu hvězdu s druhou prozatím vydanou knihou od stejného nakladatelství (Pomysli na Fléba od Iana M. Bankse), tratí i přes zohlednění výše zmíněného. Zatímco od Bankse jsme se dočkali opravdu velkolepého dobrodružství, Hamilton zůstává v hájemství spíše rutinnějšího (chce se skoro říct vlakového) čtiva.

Obrovská síla knihy je v zajímavém prostředí, dopodrobna promyšleném na základě uvedených premis a v silných postavách. Naopak děj je to, kde právě třeba ve srovnání s Flébem zůstává pozadu. V jednotlivých liniích sledujeme poměrně všední detektivní vyšetřování ? la kriminálky České televize, dále nepříliš inovativní snahy teroristické buňky (pravda, ve vskutku vesmírném měřítku), nebo postupnou stavbu vesmírné lodě, která má provést průzkum bariéry, za níž neznámá síla ukryla dvě vzdálené hvězdy. Právě tento objev funguje jako tahoun příběhu, ale prozatím (až na závěrečnou kapitolu) má na něj pramalý vliv. Vše se to výborně čte, ale chybí tomu přidaná hodnota vyšší literatury, kterou nás ty nejlepší space opery rozmazlují.

Času, který v Hamiltonově vesmíru strávíte, ale rozhodně nebudete litovat a věříme, že s vydáním druhého dílu stoupne jeho hodnocení výrazně výše. Proto: vzhůru do nekonečna a ještě dál!

• Peter F. Hamilton: Pandořina hvězda – Bariéra (Sága Společenství 1)
• Planeta9, 2018
• Překlad: Petr Kotrle
• 600 stran, 499 Kč (v e-shopu Fantasye již za 449 Kč)