Telefonické objednávky pondělí – pátek, 9 – 17 hod. tel. 734 751 677

Město a město, China Miéville

Miéville China: Město a město

Besźel a Ul Qoma. Jedno město, zároveň dvě. Stejný prostor, dvě odlišné společnosti. Lidé se odmalička učí těch druhých si nevšímat. Nevnímat je. Jako by existovali někde zcela jinde. Jako by na tom místě, kde jsou oni, nebyli. Podobná dvojznačnost charakterizuje i mé pocity z románu. Jedna část je bezvýhradně nadšená. Druhá skřípe zlostí zuby z pocitu nenaplněných nadějí. Ale za tu „temnější“ stranu Miéville nemůže. Ten jen napsal vynikající knihu. Ze které se někdo jiný pokusil udělat umění na úrovni Kafky nebo Bulgakova. Což už je nesmysl.

Na počátku byla vražda. Studentku archeologie z Ul Qomy někdo nechal ležet mrtvou v Besźelu. Což není tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. Svévolné překročení z jednoho města do druhého znamená zločin. Takzvaný trans-g. A pak přijde tajemná organizace Trans-g, která dotyčného nechá zmizet kdovíkam. K legálnímu přechodu z města do města slouží Spojovací palác. Pokud máte povolení (a prošli jste náročným výcvikem), vejdete do něj v jednom městě, vyjdete tamtéž, ale jste v jiném městě. Jednoduché.

Vyšetřování se ujímá vypravěč románu, policejní inspektor Tyador Borlú. Loajální občan Besźelu. Že ale v průběhu vyšetřování projde jeho vztah k rodnému městu vývojem, je nasnadě. A nasnadě je i to, že jej cesta zavede i tam, kde už léta nebyl (i když je tam vlastně pořád). Do Ul Qomy. Na rozdíl od „otevřeného“, šedého Besźelu je to spíše totalitní, nespolupracující společnost bez kontaktů s částí okolního světa. Ale zároveň je barevnější a jakoby rozevlátější. Což je zajímavá interpretace. A nasnadě je i to, že spousta věcí, které se Borlúovi jevily na počátku jednoznačně, najednou jednoznačné nebudou.

Jak skvěle jde Miévillovi vykreslit prostředí města jako takového i vztahů v něm, tak má trochu problémy s postavami. Jsou matné. Těžko zapamatovatelné. Na scéně je spousta potenciálně silných hráčů. Zejména oba Borlúovi kolegové. Corwiová v Besźelu a Dhatt v Ul Qomě. Na nich by šly rozdíly mezi oběma městy vykreslit nejsnáze. Ale Miéville je skoro nevyužívá. Jen jako figurky, které staví do efektních situací, ale bez hlubšího ponoru do jejich psychologie. Na rozdíl od Borlúa je jejich vývoj skokový. Opravdový důvod, proč „v mezích možností“ překračují své pravomoce, není jasný.

Co příběh samotný? Město a město jako detektivka funguje. Není to sice žádný zázrak dedukce jako od Agathy Christie (nebo od Rosse Macdonalda, abychom byli blíž žánru). Ale na „chandlerovské“ intuitivní úrovni to funguje. A hlavně – Miéville se drží žánru. Na začátku je vražda. Vyšetřuje se. Na konci přichází logické řešení. Jaké ulehčení oproti Grimwoodovi a jeho nezvládnutému galimatyáši v Pašazádu.

Čímž se oslím můstkem dostáváme k nenaplněným nadějím. A také trochu osobnímu vzkazu. Milé nakladatelství. Přemýšlím, komu je určena anotace na obálce. Já rozumím Miévillovi, který děkuje Chandlerovi a Kafkovi jako inspirativnímu zdroji. Chandler je jasný, forma je tu stejná. Z Kafky je zde absurdno. Sice ne tak hluboké a ani zdaleka ne tak silné (a bezvýchodné), ale Spojovací palác s davy lidí vcházejícími dovnitř a pak zase vycházejícími ven, jen se tvářícími a pohybujícími jinak, aby bylo jasné, že jsou v jiném městě… z toho by měl radost i náš slavný rodák. Jenže vnější znaky ještě nedělají „závratné umělecké výšiny“. A Miéville to určitě na rozdíl od tvůrců anotace (a obávám se že i na rozdíl od některých na obálce citovaných recenzentů) ví.

Komu je tedy anotace určena? Těžko lidem, kteří Bulgakova, Kafku nebo Orwella znají. Bulgakov psal mrazivé grotesky. Miéville humor či karikaturu vůbec nepoužívá. Kafka bral absurdno jako metaforu. Systém jeho hrdiny zcela bezdůvodně mlel a ničil jen pro absurdní dodržování daných pravidel. Besźel a Ul Qoma s tajemným Trans-g v pozadí mají podobný potenciál. Ale Miéville využil jen nápad, do důsledků ho nedovedl. Ta města jsou vykreslena relativně normálně, na úrovni symbolu (rozděleného světa? nepochopení? absurdního systému?) to je však velice prvoplánové. A Orwellova hrůza a děs? Velký Bratr? Kdeže. Jenže to už by byl spoiler.

Anotace není určena ani čtenářům fantastiky. Těm je nějaké spojení s klasiky lhostejné, chtějí silný příběh v zajímavém prostředí. Mají ho tu mít. Proč v tom uměle hledat něco víc?

Čili mě napadá jediná věc – Laser-books podkuřuje všem snobům, co se budou chlubit: četl jsem Miévilla, to je něco jako Kafka… no, ten, co nám o něm říkali ve škole. Nebo že si tím uměle zvyšuje kredit – heleďte, jakou náročnou literaturu vydáváme. To nejsou ty komerční (cenzurováno). Často mě napadalo, jestli to má nakladatelství pyšnící se všude možně tím, kolik ocenění dostalo, zapotřebí. A jestli tím svým autorům nedělá vlastně medvědí službu. Namátkou viz Stableford. Viz Grimwood. Tam to bylo podobné.

Město a město je vynikající městská fantasy, solidní noir detektivka s vysoce logickým řešením. Ale s Kafkou nebo Bulgakovem má tolik společného jako William Shakespeare s Danielle Steelovou. Oba psali o lásce.
Mám se cítit zklamaný?

  • China Miéville: Město a město
  • vydal: Laser-books, Plzeň 2009
  • přeložil: Milan Žáček
  • obálka: Edward Miller
  • 336 stran / 289 Kč
5. srpna 2009, Lukáš Knetig

Diskuze k článku

Ad Město a město
Majkl - 05. 08. 2009 11:20

Pekná recenzia, ktorá sa nebojí aj kritizovať :) Veľmi sa mi páči: "chtějí silný příběh v zajímavém prostředí". To na mňa sedí.
Město a město
Martin Šust - 05. 08. 2009 15:36

Anotace je převzata z originálu, toť celé tajemství.
RE: Město a město
lukáš - 05. 08. 2009 15:55

Děkuju panu Šustovi za reakci. Jenže, víte, pořád si myslím, že by nakladatelství mělo podobné hovadiny, jako byly ty u Miévilla nebo u Grimwooda, škrtat. Na tom, že Pašazád nemá s Chandlerem nic společného, jsem se shodl se všemi okolo, kdo to četli. A tady je to srovnání s Kafkou, Bulgakovem nebo Orwellem podobné. Anotace by měla být, myslím, důvěryhodnou informací. Bez ohledu na originál.
RE: RE: Město a město
Martin Šust - 05. 08. 2009 16:31

Použití originálních anotací je zcela běžnou praxí. Nakladatelé si tak často zjednoduššují práci a je to také účinná obrana v podobných diskuzích, kdy se recenzent zabývá naprostou prkotinou, aby ukázal jak je chytrý :-) To máte jako kdybych se vás zeptal, co jste myslel tím, že se Laser-books pyšní "všude možně tím, kolik ocenění dostalo". Podívejte se třeba na naše stránky, kde je to Vámi proklamované vychloubání? Nebo to máme dle vzoru nejmenovaného nakladatelství na obálkách knih? Stojí toto "vychloubání" tedy opravdu za zmínku nebo se vám prostě hodilo? Berte to prosím jako řečnickou otázku, na odpověď vlastně nejsem zvědavý, jen jsem vám ukázal, že i vaše slova se dají zcela korektně napadnout. U nás máme bohužel ve zvyku na opravněná uznání ihned poukazovat jakoby to byla ostuda, nemluvě o tom, když někdo chválí svoje zboží. A kniha je zboží, o tom snad není sporu. Aby nedošlo k omylu, osobně nemám rád podobná přirovnání, ale zde jde o téměř doslovný překlad, navíc bylo toto přirovnáno využito v mnoha následujících recenzích. Nemyslím si tedy, že by se nakladatelství Laser-books zachovalo chybně. Ovšem váš názor vám neberu. A dále na toto téma nehodlám diskutovat.
RE: RE: RE: Město a město
lukáš - 05. 08. 2009 16:48

Taky s Vámi nemíním diskutovat. Pochopil jsem, že to nemá cenu. Nicméně jednu věc si neodpustím. Denně slyším Vanish, skvrn a špíny se zbavíš. Pak si Vanish koupím a stejně se ničeho nezbavím. Tak už si příště Vanish nekoupím. Knihy jsou zboží, to je jasné. Ale pokud se několikrát po sobě v anotaci dozvím něco, co není pravda, už si příště podobnou knihu nekoupím. A to ani nemusím být recenzent, který chce dokázat, jak je chytrý. Jenom čtenář, který má třeba Kafku nebo Bulgakova (nebo Chandlera) moc rád.
RE: RE: RE: RE: Město a město
Martin Šust - 05. 08. 2009 17:25

Uff, teď už z toho na můj vkus děláte záměrný dokonce podvod na čtenáře, což už je myslím hodně odvážné. Přitom v knize je jasně patrná inspirace jmény, které jsou uvedeny na obálce. Jak dalece tato inspirace sahá na knize uvedeno není, na obálce se mluví pouze o odstínech a ty tam bezesporu patrné jsou. Já sám se v profilu autora zmiňuji o těchto jménech pouze v rovině "kritika přisoudila jisté známky vlivu". To je prosím hodně vzdálené od vámi nadneseného čistí/ve skutečnosti vůbec ne. Opravdu si nemyslím, že by v knize kdokoli znalí věci nenalezl odstíny zmíněných autorů, sám autor některé z nich v poděkování jmenuje. Prostě bych řekl, že jste docela nemístně přestřelil.
RE: RE: RE: RE: RE: Město a město
Martina - 06. 08. 2009 08:00

Omlouvám se, ale také se do téhle diskuse vložím. Martine, Tebe a Tvé práce si velmi vážím (i Tvé odpovědi v rámci Ikara, kterou jsi mi vůbec dávat nemusel), přesto musím také říci, že mě nadnesené anotace knížek velmi štvou a ve finále už i odrazují. Teď nenarážím na Město a město,to jsem ještě nečetla, ale třeba na Temný déšť z konkurečního nakladatelství. Navnadil mě Chandler a Dick na obálce (Chandler je moje srdeční záležitost, Dicka si vážím) - ale po přečtení jsem musela jen kroutit hlavou. Kde ho v tom kdo našel? Vcelku průměrné čtivo v dobrém prostředí, ale s podprůměrnou zápletkou a hlavně koncem... Přesně po téhle knížce jsem si řekla, že se už na anotaci chytit nedám (hlavně na odkazy na jiné slavné spisovatele), ale počkám si na recenze (nejlépe několik) anebo na knihovnu. Samozřejmě jsou výjimky, například zkušenost s autorem apod :o))
Město a město
Martin Šust - 06. 08. 2009 08:52

No, mě teď vcelku mrzí, že jsem se nechal trochu unést. Ovšem zde se na obálce mluví o odstinech, a já je při čtení Miévilla zaznamenal. Nemluví se tam, že by se kniha v mnoha směrech těmto pracím vyrovnala, že je stejná, mluví se tam o tom, že práce některých autorů "připomíná" (volně parafrázuju "odstín"). A já se tedy ptám, opravdu je tohle špatně? Jediné, co uznávám jako diskutabilní jsou ony "umělecké výšiny". Suchá anotace shrnující děj je sice bezpečná, ovšem v záplavě knih těžko někoho zaujme. Navíc zrovna u téhle knihy, cokoli o ději prozradíte, ubíráte knize na působivosti. Nakladatelé prostě nemají jinou možnost, než se chovat tržně a snažit se, aby anotace zaujala. Pro čtenáře jako ty, Martino, jsme vymysleli recenzní soutěž a Město a město se dočkalo už deseti internetových recenzí. Jsem prostě alergický na i kdyby jen náznak, že se kohokoli pokoušíme oklamat falešnými slogany na obálkách nebo že se chlubíme cenami (kde vlastně? Ano, v NW edici jsou u knih obdržené ceny pod anotacemi naprosto běžným písmem zmíněny). Nechlubíme se cenami, jen se prostě snažíme dělat knihy co nejlépe. Pokud jsme tu měli diskutovat o nadnesených sloganech na obálkách, pak to měl Lukáš formulovat zcela jinak.
RE: Město a město
Jana677 - 06. 08. 2009 10:03

Z pozice normálního čtenáře sděluji, že pokud jsem s knihou spokojená, pak je mi případná zavádějící anotace úplně u zadele;-). Ovšem spolehlivě mě dokáže vytočit, když anotace vyčvaňhá dopředu děj, to mám teda mnohem radši ty neurčité kecy a nepřesná přirovnání;-).
RE: RE: Město a město
pipin - 06. 08. 2009 10:42

Jana: přesně tak, to vyžvanění děje v anotacích bylo jednu dobu velmi běžné a od té doby je prakticky nečtu, resp. si je přečtu až po dočtení knihy a beru je velmi nevážně (vzásadě je neberu o moc vážněji než takové ty oslavné ódy od kolegů spisovatelů či výkřiky z recenzí, mkteré se občas, hlavně a anglických knihách, objevují)
to lukaš
sicco - 06. 08. 2009 19:59

Chlape máš to v hlavě dobře zpořádané, jen tvá recenze není recenze
Anotace
Petr Kotrle - 07. 08. 2009 08:39

Přiznám se, že mě některé ty přemrštěné anotace taky dráždí. A na přirovnání k Chandlerovi už začínám být dosti alergický, zaklíná se tím opravdu kdekdo. Recenze vcelku příjemná, jen ta výtka vůči Pašazádu mi přijde trochu nefér - je to přeci jen první část trilogie. A Martine, tvoje reakce z 5.8.16.31 mi přijde neadekvátní.
anotace
DejF - 08. 08. 2009 12:25

Navážet se v recenzi do anotací nakladatele je naprosto scestné a divím se, že text v téhle podobě došel až "do tisku". Samozřejmě, žijeme v době, kdy si "každý může říkat, co chce", ale všechno má svůj čas a místo. A anotace Laseru nechť recenzent omlacuje jeho pracovníkům o hlavu na baru na nějakém conu. Vytvářet ne zrovna přátelské nálady vůči nakladatelství mezi čtenáři recenzí je podlé a nízké. Zvláště u nakladatelství, které se o své čtenáře stará přímo příkladně. A že bych si měl své stanovisko obhájit, tak tedy: Anotace je reklama jako každá jiná. Tedy už ze své podstaty z velké části lživá. Má se snad kniha prodat tím, že se na obálku napíše "tentokrát se to Miévillovi tak úplně nepovedlo"??? Ne, od tohoto tvrzení jsou právě recenze (a já sám něco podobného ve své pevnostní tvrdím, což se ale vůbec nevztahuje k mému vztahu k Laseru...). Reklama je od toho, aby pomáhala vytvořit zisk. A nelíbí-li se někomu v našem prohnilém století, nechť se odebere žít v luhy a háje.
Ad DejF
bloy - 21. 08. 2009 08:39

To by bolo výborné také anotácie: "čo si budeme hovoriť, túto našu knižku nekupujte", "je to vtip, že sme toto vydali", "záverom konštatujeme: nekupujte, nečítajte! sami nevieme, prečo sme to vydali", "konkurencia vydáva lepšie knihy", "autor tejto knihy, za ktorú chceme nehorázne prachy je sociopat, ktorý nevie písať, tobôž narátať do dvoch, ani nehovoriac o našich prekladateľoch".
autorovi recenzie
bloy - 21. 08. 2009 08:45

To bol naozaj veľmi zlý nápad posielať odkazy "nakladatelství". Kto vie ako Vás to napadlo, ale v recenzii na to naozaj nikto nie je zvedavý, zvlášť, keď to korunujete oslovením "Milé nakladatelství"... bŕŕ. Od toho bodu ste to zmrvil, navyše každý inteligentný čitateľ má dojem, že to nie je ani tak Laser ako vy, kto sa potrebuje pochváliť akých rôznych autorov pozná. No a tvrdiť, že Mesto a Mesto sa má k autorom spomínaným v anotácii ako Shakespeare k Steelovej, tak to bola teda poriadne prehnaná hyperbola.

Přidat komentář

Název komentáře
Vaše jméno (povinné)
Váš e-mail
Potvrzení captcha Text, který vidíte na obrázku nalevo.

Tučné Kurzíva Podčiarknuté

Jiné HTML značky nejsou povoleny.
Citaci provedete předsazením > před každý řádek citovaného textu (např. z jiného příspěvku).

Město a město

Město a město
Vložit do pytle na zboží  Koupit 289 Kč 260 Kč