Boj o zákazníka byl odjakživa běžnou věcí. V dnešní době však získal i jakoby ustrašenou a poněkud hysterickou podobu, kdy právě na schopnosti nalézt, a pro odběr svých služeb či výrobků přesvědčit jakéhokoli „platícího“ zákazníka, záleží mnohdy další fungování firmy. V poslední době mnoho malých firem ukončilo svou činnost – právě z nedostatku zakázek. Zbytky jejich zákazníků si okamžitě rozebírají větší „spolky“, kterým se zatím daří přežívat a které tak pomalu zlepšují svou pozici na trhu a konkurenceschopnost. I na Pakle, kde si Skeeve se svou partou zřídil svůj „hlavní stan“, funguje konkurence a přetahování zákazníků na svou (tu jedinou správnou) stranu. O tom se mimochodem sám Skeeve přesvědčí při návratu z malého dopoledního nákupu, kdy mu jistý dabel nenápadně „přihrává“ svého synovce a jeho čarodějné služby. Nabízí i slevu, což je dosti běžný krok a páka na každého nerozhodného potenciálního zákazníka. Jakmile to Skeeve s dotyčným dablem vyřídí, vrátí se do stanu. To co zvenku vypadá jako malý stan je uvnitř neuvěřitelně prostorné. Hádka, kterou je naprosto pohlcen Skeevův obchodní partner Aahz a jeden Skeevův osobní strážce jménem Kvido, potřebuje nutně zklidnění, aby nedošlo na rány. Předmětem sporu jsou (jak jinak) noví zákazníci, které údajně nechal Kvido odejít. Ukáže se však, že všechno je trochu jinak a situace není vůbec růžová... Upíři jsou vděčné téma a tak se není čemu divit, že se nevyhnuli ani této humoristické sérii. Většinou jsou zobrazováni jako krvelačné zrůdy a noční predátoři, „brousící si zuby„ na hrdla sličných panen. Kdo by však čekal stejný přístup k upírským příběhům i od Roberta Asprina, ten by mohl být (a bude) poněkud překvapen. Zdali mile či nemile, je čistě subjektivní názor. Ačkoli mám drsné upírské příběhy rád, ze znalosti této série jsem předpokládal, že bude všechno upraveno pro potřeby autora v souladu a vyzněním celého cyklu; snad právě proto jsem překvapen ani zklamán rozhodně nebyl. Jestli si myslíte, že k upírům humor nepatří, zkuste si tento díl Mýtu přečíst. Možná změníte názor (viděli jste někdy k smrti vystrašeného upíra?). Tato kniha jednoduše vyvrací předsudek, že upíři jsou pouze vážné téma a že s nimi není žádná legrace. Jsou to normální pracující bytosti, kterým jen horních deset tisíc (ach, ti znudění boháči) dělá trochu problémy. Upíři-turisté dělají, kamkoli se dostanou, doslova „psí kusy“, což pro upíry obecně je dosti špatná reklama. Jinak jsou naprosto „normální“ a nekonfliktní. Mají rádi rušná města a divoké večírky. Ani krev jim vlastně příliš nechutná. A když se do příběhu zaplete ještě párek vlkodlaků, kteří s maximálním nasazením bojují za „lidská“ práva, legračnější to už snad být ani nemůže... Láska je zajímavá věc, která i z logicky myslícího či chladně kalkulujícího člověka dokáže vmžiku udělat zcela někoho jiného - dokáže pěkně zamotat hlavu. Díky ní je člověk schopen věcí, které by jinak (za zcela normálních okolností) nikdy nedělal. I z chytráka dokáže udělat troubu (kdo ví, zdali to jde i naopak). A zdá se, že Velký Skeeve jí byl zasažen. Tím vzniká jistý problém, který bezbolestně vyřešit dá trochu práce. Ačkoli u některých sérií to jde se zvyšujícím se pořadovým číslem s kvalitou jednotlivých příběhů z kopce, zde se tento jev příliš neprojevil. Samozřejmě, že i v této sérii jsou menší výkyvy, ale celkově se stále drží na špici (nebo maximálně těsně pod ní). Zatím snad pouze třetí díl byl o trochu slabší než všechny ostatní, avšak ani on nebyl vyloženě špatný. Páté dobrodružství Velkého Skeeva, Aahze a jejich přátel s názvem Zrádný mýtus a podtitulem Jak se to málem nevyplatilo [Myth-ing Persons, 1984], u nás opět vydané nakladatestvím Perseus v roce 1996, se nese na vlně upírských příběhů. Tentokrát jsou však všechny situace s nimi (navzdory klasickému pojetí) podány spíše humorně. Svěží a lehký literární styl nedělá žádné problémy. Autor zábavnou formou navazuje na běžně užívaný mýtus upírů a zpracovává jej svým osvědčeným humorným způsobem. Toto dobrodružství je poutavé od začátku do konce. Nenastane žádný okamžik, který by plynulost a zajímavost příběhu jakkoli, byť sebeméně narušil. Vtipné, nápadité, přesně tak to má být. Tak jako jsou upíři pro nás monstra, ve světě upírů jsou zrůdami právě lidé, kteří jsou obecně prezentováni jako hrůzu nahánějící a nadmíru brutální tvorové. Inu, na úhlu pohledu záleží...