V Nadělat prachy se opět setkáváme s Vlahošem von Rosretem, polepšeným podvodníkem, kterého už známe ze Zaslané pošty. Tentokrát dostal na starosti městskou mincovnu a banku. Stejně jako minule i tentokrát hraje vše proti němu a přesto, nebo snad právě proto, opět sází celé město na jeho úspěch. Osobně se mi Nadělat prachy velmi líbilo, i když chápu výtky některých - hlavně k závěru, kdy se Pratchett nevyhnul několika kýčovitým scénám, které hlavně po předchozích elegantních a vtipných pasážích působí trochu nepatřičně. I přesto jsem se ale skvěle bavila, rozuzlení bylo sympaticky překvapující, třebaže právě lehce shozeno zmíněnými kýčovitými scénkami; byl tam Igor, byli tam golemové (a golemky... přinejmenším jedna), mihnul se tam Smrť i pár starých známých z Hlídky a samozřejmě nepřekonatelný Vetinari - ačkoli tentokrát na mě chvílemi působil, jako kdyby neměl vše pod tak dokonalou kontrolou, jak jsme zvyklí (ale tady může jít jen o můj osobní dojem). Důležitou roli sehráli též profesor Odblechal, chlípný mrtvý mág nekromanc- eh, pardon, posmrtné komunikace, Kosma Opulent, hlavní Vlahošův rival, který trpí vetinarovským komplexem, rozhodně ne vtipný pan Korouhvička, hlavní účetní ankh-morporské banky, a nesmím zapomenout na samotného ředitele banky, pana Pedanta, malého roztomilého psíka. Jak už je Pratchettovým zvykem, zápletka se dočká mnoha zvratů, než se prokouše do svého zdárného konce, míchá se tu humor s originálním náhledem na to, jak to vlastně funguje (v tomto případě ekonomika, v Pohyblivých obrázcích to byl zase film, v Zaslané poště... ehm, no, pošta a v Malích bozích náboženství). Za sebe mohu říci, že NP je jednou z nejpovedenějších Zeměploch poslední doby, u které rozhodně nehrozí, že byste se nezasmáli.

Vlahošem von Rosret je naozaj úspešný. Je vedúcim pošty v Ankh-morporku a jeho meno niečo znamená. Má atraktívnu priateľku ktorá vyniká inteligenciou, len sa dosť často venuje viacej golémom ako jemu. Má veľa peňazí, no skrátka čo si viac priať? Ale jemu niečo chýba a je to dobrodružstvo a adrenalín. Preto po večeroch šplháva po strechách a občas pri tom narobí aj rozruch. Jedného dňa po neho pošle Patricij a on nemôže odmietnuť. Je to zvláštne on ho iba poprosí aby sa z niekým zoznámil. Je to staršia dáma s malým psíkom, ktorá vlastní mincovňu. Sadnú si hneď po prvom rozhovore. Vlahoš sa spokojne vráti a další deň sa dozvie, že zdedil Ankh-morporskú mincovňu. Teda nie tak úplne. Zdelil psíka ktorý zdedil mincovňu. Vlahoš na neho musí dávať pozor, preto že si na mincovňu nárokujú súrodenci starej dámy. Najmä jeden ktorý má za idol Patricia. Vlahoš sa teda ujíma mincovne a zisťuje, že bude poriadna fuška. Medzitým jeho priateľka , snúbenka nájde odkaz na starovekých golémov, ktorý sú asi zo zlata. Správa je ale napísaná v prastarom jazyku, ktorý ovláda len jeden kúzelník. No ten je tak trochu mŕtvi , ale to neprekáža v tom aby sa slečnu Srdénkovú nepokúšal zbaliť. Vlahoš musí prísť na niečo zlomové a preliezť súrodencom starej dámy cez rozum inak to s ním skončí naozaj zle. To ako to dopadne si už ale prečítajte. Je to naozaj vydarené pokračovanie Zaslanej pošty. Je ale o poznanie slabšie ako jej prvý diel. To ale vôbec neprekáža v dobrej zábave. Na prvý pohľad upúta veľmi pekne ilustrovaná obálka a vzhľadom na hrúbku knižky môžem zaručiť , že je to dlhšia zábava. Prachett nesklamal svojich verných a napísal zase niečo, čo musí mať každý jeho fanúšik v knižnici. Jediná výtka, ktorá znamená pre túto knihu 4 hviezdičieky je už spomínaný „americký“ koniec, ktorý sa mi ku autorovi ani knihe vôbec nehodí. Príjemné čítanie.