Je to tak, příběh se ve druhém díle rozrostl, rozdělil do více dějových linií, ale bohužel také zpomalil. Gaborn nyní musí čelit útokům z více stran – ohrožuje ho nejen Raj Ahten (s nímž se snaží uzavřít mír, protože hlavním nebezpečím jsou zde Ničitelé; což ho ostatně v závěru dovede k poměrně zoufalému a ne zrovna šťastnému činu), ale také ostatní králové, často bývalí spojenci jeho otce (kterého na konci předchozího dílu zabil právě Raj Ahten). Bohužel ono rozdělení na více linií a tudíž dodání prostoru dalším postavám odhaluje (podle mého) další slabinu cyklu, se kterou jsem měl celkem problém, a sice charakteristika postav. Nemohl jsem si pomoci, ale z hlavních postav vám těžko někdo přiroste k srdci, Gaborn je moc kladný, jeho žena Ioma mu je jako správná žena vždy oporou, Borenson ) ojeho ženě luvit raděj nebudu, ta mne spíše rozčilovala:)) v sobě stále nese trauma z posledního úkolu – tedy ne že by nebylo pochopitelné, ale není zde žádný vývoj, na druhou stranu se vše odehrává během pár dní, takže asi toho asi moc čekat nelze, ale na 600 stran je to opravdu málo. Raj Ahten je zase záporák na n-tou, nicméně má zde několik zajímavých okamžiků a jak jsem už psal u minulého dílu, stává se tou asi nejzajímavější postavou. Co však knize naopak dodává na přitažlivosti, jsou vedlejší dějové linie – jako je cesta dívky Averan (která sama nevědouc proč snědla mozek mrtvého Ničitele a díky tomu nahlédla do jeho mysli) a Zelené ženy, kterou vyčaroval Binnesman, k nimž se později připojuje Borensonův otec Roland, který se probral poté, co zemřel Gabornův otec, jemuž dal odkaz. Jejich cesta válkou zmítanou zemí patří k tomu nejlepšímu z celé knihy. Rovněž zajímavá je linie sledující Borensonovu výpravu do týla nepřítele s cílem nalézt Raj Ahtenovu manželku, kterou chce přesvědčit k tomu, aby ona zase přesvědčila manžela k tomu, aby přestal válčit s Gabornem (to by se jí, vzhledem k tomu, že vlastní mnoho odkazů krásy a hlasu, mohlo podařit. Rozpačitý dojem s knihy pak vrchovatě napravuje skutečně povedená monumentální závěrečná bitva s Ničiteli, v níž se všechny linie příběhu protnou. Nicméně, již to není ten čtivý, na akce a zvraty bohatý první díl, na druhou stranu příběhu nelze upřít povedenou atmosféru, navíc pro milovníky velkolepých rozsáhlých fantasy ság je to jednoznačně povinnost.