Zpočátku jsem váhala, zda si mám tuto knihu koupit. Teď, po jejím přečtení, bych se za ty pochybnosti nejradši nakopala! Kniha má velkou výhodu - skoro každý si v ní přijde na své! A to ať už zarytí fandové fantasy, anebo 'nenapravitelní' čtenáři sci-fi :D !!! Určitě bych tuto knihu všem vřele doporučila a věřte mi! Vyplatí se do ni investovat!!!!!

Podtitul antalogie zní "Jen tak" a přesně taková je celá koncepce knihy-povídky jsou v ní jen tak nedbale poházany, těžko v nich hledat jakýkoli řád. Najdete tu povídky krátké i dlouhé, originální i fádní, složité i jednoduché. Stejně tak je to i s autory, kteří jsou známí i neznámí, muži i ženy, prostě guláš. Jenže nikdo netvrdí, že guláš nemůže chutnat skvěle, ne? Robert Fabian se jako vždy drží mariňáckého světa, ale ve své krátce povídce toho moc nového nepřinese, i když svět jako takový je zajímavý. Bohužel děj je na tom trochu hůř a i když má děj pointu, vysvětlení se čtenáři nedostane. Proto po dočtení příbehu o bandě vědců, kteří konečně dosáhnou svého vytouženého objevu zůstane na patře trpká pachuť. Další dva autoři si zase vzali na paškál typická fantasy klišé a trochu je převrátili. Livia Hlaváčková typické figury každé správné hrdinské fantasy pospojovala zcela novým spletencem vztahů a dokázala, že příběh o Poutníkovi, Temném mágovi, Bojovníkovi a Unesené princezně může být originální a k tomu ještě zábavným. Jakub Kočí zase lidské hrdiny vyměnil za myši a draka za Kočku, čím sice ozvláštnil typický hrdinský příběh, ale vzhledem k tomu, že na podobný nápad jsem už narazil v jiné povídce, tak na mě ani zdaleka tak nezapůsobil. To zase komunistická fantasy Eskorta, první ze dvou povídek Jiřího Pavlovského je až třeskutě originální. Kde jinde můžete sledovat StB který vyprovází těsně před revolucí anděla-socialistu za hranice? Dojde i na studentskou vzpouru, čerta, peklo, několik zvratů a spoustu vtipných hlášek, rozhodně vrchol sbírky. Druhá autorova povídka je na Pavlovského až netypicky optimistická, i když její začátek tomu zrovna moc nenapovídá-je totiž utopen v krvi družiníků hlavní hrdniky. Jenže ta je opravdu pevně rozhodnuta temného mága zabít. A ten nemá jinou možnost než se pohroužit do její mysli a celou ji přepsat, ale to nakonec to rozhodně neskončí podle jeho představ. Za zmínku stojí i povídka Edity Dufkové, která vypráví o archeologovi, který se rozhodl bránit gigantické muzeum před jeho vlastními stvořiteli, kteří propadli zhruba třísté světové válce a stane se tak legendou. Nebo možná taky je záleží na tom jestli se jeho audiozáznam na kterém je popsána jeho zuřivá obrana dostane do těch správných rukou. Poslední opravdu výborným kouskem je pak Zdvořilostní návštěva Martina D. Antonína, která navazuje na jeho román Křivé ostří nejen dějově, ale i kvalitou. A tím pádem je jasné, že jde o skvělé počteníčko pro všechny co mají rádi fantasy klasického ražení. Bohužel ostatní povídky už jsou slabší, buď jsou zmatené jako ?magický realismus? od Klepetkové, mají jenom pointu a zbytek nestojí za nic jako Odjezdy Vlaků, nebo jsou pouze příliš průměrné jako souboj se dvěmi zběhy ve mlýně zakončené happyendem jako Vílí krev od Kopečkové. Alexandr Kazda nezazářil se svou parodií na stále oblíbenější upíry a konečně ani poslední povídka od Skokalové není zrovna moc zábavná, ale originální nápad jako najdete v jejích Barvách jsem už dlouho neviděl. Škoda, že samotný děj povídky je poměrně chudý a nezáživný a pointa typu "I´m your father, Luke" tomu taky zrovna moc nepomůže. Celkem vzato jde o navýsost povedenou knihu, nikdo přece nemůže od sborníku chtít, aby mu vyhovoval styl všech přispívajících autorů a pokud můžu označit aspoň polovinu povídek za výborné, tak už to pro mě stojí za to. Škoda že některé slibné náměty byly tak trochu zazděny...