I když to nejsou TY Tajné války, na které jsem se těšil už od dob Spider-Mana ze Semicu, pořád je o co stát. Bendisův scénář se chytře vyhýbá samotné válce, a spíše se míří na události, které přišli po ní. Čtenář tak dostává thriller se superhrdiny, které kdysi někdo využil, a pak jim vymazal paměť. Teď se minulost vrací a je pěkně hnusná. Základní Tajné válce není co vytknout. Důmyslně komponovaný příběh doplňují flashbacky a záznamy z výslechů nebo skvěle cynické profily postav z pera špionážního bosse Nicka Furyho. Celek vypadá, jako kdybyste četli spis z nějaké špionážní agentury, jenom že tohle má podobu komiksu. Malíř Dell´Otto sice není Alex Ross, ale jeho temnější stylizace se ke scénáři hodí. Horší je to s bonusy, které už nepsal Bendis, ale z jeho práce jenom těží. Opakují se v nich třeba Furyho profily, i když s přidanými nebo vynechanými informacemi, což je činí lehce zbytečné. Některé jsou navíc nekompletní, jakoby útržkovité a s obrázky od jiných autorů. Základní Tajná válka je jeden z nejlepších moderních superhrdinských komiksů, jaké jsou momentálně na našem trhu. Není to náročné čtení typu Watchmen – Strážci, ale dokazuje, že i v mainstreamu se dá nalézt inteligentní a dobré čtivo.