Nejprve jako dvoukniha vyšly "První příběhy ze Zeměplochy" (Barva kouzel a Lehké fantastično) v pro Zeměplochu jubilejním roce 2008. Nápad spojit dva příběhy ze Zeměplochy do jedné knihy se evidentně ujala tak tu máme další zeměplošskou dvouknihu - Čaroprávnost a Mort, čili třetí a čtvrtou knihu cyklu. Tentokrát na sebe knihy jako v případě "Prvních příběh ze Zeměplochy" nenavazují, každá knih má své vlastní hrdiny a příběh. Fanoušky Zeměplochy určitě toto vydání potěší. Čaroprávnost je třetí knihou z cyklu knih Úžasná Zeměplocha (Discworld) britského spisovatele Terryho Pratchetta. Je první knihou, v níž se není hlavním hrdinou Mrakoplaš. Poprvé se zde setkáváme s Bábi Zlopočasnou. Kniha vyšla v originále pod názvem Equal Rites v roce 1987 ve vydavatelství Victor Gollancz. Do češtiny byla přeložena roku 1994 Janem Kantůrkem. Starý mág Podomní Kšaft musí před svou smrtí vyřídit ještě jednu záležitost. Cestuje na míso, kde se má narodit osmý syn osmého syna (osmička je na Zeměploše magické číslo), aby mu předal podle tradice magickou hůl jako svému nástupci. Narodí se však dívka, Kšaft si toho ale nevšimne a hůl předá. Svůj omyl si uvědomí, až když už je pozdě, hůl už předal. Což je malér, protože se ženami zeměplošská magie jaksi nepočítá. Když dívka Eskarína roste projevují se u ní neobvyklé schopnosti. Proto se s ní místní čarodějka Bábi Zlopočasná vydá na Neviditelnou univerzitu do Ankh-Morporku. Jenomže dívka mág – to je přece něco neslýchaného, nemožného, zkrátka co s ní?? Eskarína na univerzitu není přijata, Bábi Zlopočasná se ovšem tak snadno nevzdává a dívku na univerzitu dostae jinak – Eskarína se nechá zaměstnat jako služebná. Tak může sledovat mágy a něco se přiučit. Sleduje šikovného mladého mága Simona, jenž vymýšlí nová kouzla, ta ale otevřou bránu do temných a neprozkoumaných oblastí mnohovesmíru. Zvláštní je, že Čaroprávnost stojí jakoby mimo cyklus Zeměplochy, není do něj v podstatě nijak zapojena, Eskarína se už v dalších knihách ze Zeměplochy neobjevuje. Dál se setkáváme jen s Bábi Zlopočasnou, ale ta také nezmiňuje nikde události z Čaroprávnosti. Mort je čtvrtá kniha z cyklu Zeměplochy, v originále vyšla poprvé roku 1987, v češtině v překladu Jana Kantůrka v roce 1994. Je to první kniha, v níž se objevuje Smrť jako jedna z hlavních postav, do té doby se spíše jen mihl. Jak by to vypadalo, kdyby měla Smrt učedníka? A kdyby to byl jeden z obyčejných smrtelníků? Jestli vás zajímají odpovědi na tyto otázky, přečtěte si Morta a budete mít hned jasno. Mladík Mort je svým otcem tlačený do práce, tedy spíše do toho jít se něčím vyučit. Jediný mistr, který si ho ale vybere, je Smrť. No, co už se dá dělat, je to aspoň jistá práce. Spolu s Mortem tak putujeme do Smrťovi říše a začneme zjišťovat, jakže to je s lidským životem a smrtí. Jenže teorie a praxe, jo, to jsou panečku dvě rozdílné věci. Smrť si totiž vezme dovolenou a své povinnosti přesune na Mortova bedra. Nechat zemřít staré lidi, to by snad ještě šlo, ale mladou a krásnou princeznu, jo tak to už je problém… ale když ta, která už měla být mrtvá, zůstane naživu, začnou se dít opravdu podivné věci s realitou. Opět Pratchetovská smršť šílených nápadů a humoru. Děj ubíhá příjemným tempem. Z postav je největší sympaťák Smrť, nečekaně vždyť je to jedna z nejoblíbenějších postav Zeměplochy, myslím, že to bude tím jeho úsměvem :-) Mort se drží v závěsu a z dalších postav zmíním Smrťovu adoptivní dceru Ysabell a taky Smrťova sluhu. Další barevný střípek do mozaiky Zeměplochy.