Gardner Dozois [*1947], se svým citem pro kvalitní a dobře napsaný příběh již léta dokazuje, že má na talenty nos. Ačkoli jeho vlastní tvorba byla několikráte nominována na cenu Hugo, právě jeho kvalitně poskládané antologie si získaly obdiv čtenářů. Povídek se píšou kvanta. A tato kvanta musí, chce-li zachovat objektivitu přečíst. Ale vybrat z nich těch několik nejkvalitnějších a nejoriginálnějších, prostě těch nejlepších, pro to už je třeba mít cit. A právě tímto citem Dozois disponuje a opakovaně jej využívá k výběru, který se již mnohokráte osvědčil. Na odvaze a urputnosti objevitelů vždy záviselo rozříření obzorů a zmapování a popsání doposud nezmapovaného a nepopsaného. A ačkoli oni neustále podstupovali značná rizika ohledně svého zdraví a života, my čtenáři se této antologie obávat skutečně nemusíme. Tato úctyhodná sbírka dvaceti třech povídek, která zaplňuje plných 768 stran, jejímž editorem (sestavovatelem) je Gardner Dozois, který si právě na takovýchto sbornících právem vybudoval jméno a kariéru si zaslouží pozornost lačného čtenáře, jehož srdce zaplesá při vydání každé nové knihy jeho milovaného žánru. Člověku se tak za běžnou obchodní cenu 329 korun dostává do ruky (velikostí a téměř i hmotností) cihle podobná sbírka, kterou bychom mohli (symbolicky) použít jako solidní základ pro jakoukoli sci-fi stavbu, bez obav z narušení její stability. Laser ve čtenářských tabulkách opět boduje a není se po pravdě řečeno ani čemu divit. Antologie povídek sestavená osvědčeným editorem a vydaná osvědčeným nakladatelem řeší vše. Mám dojem, že pokud budu dál plzeňský Laser chválit tak, jak doposud, tak mně brzy ukamenují. Ale jinak to nejde. Komu čest, tomu čest. Laser má talent sázet na kvalitní koně a nám čtenářům dokáže nákup dosti usnadnit již jen tím, že se na jeho produkci, ačkoli ji třeba neznáme, můžeme spolehnout.