Život je plný pokušení. Teď mám na mysli pokušení materiální. Jinými slovy každý z nás občas narazí na nějakou věc, kterou by z jakéhokoli důvodu „hrozně moc“ chtěl. Prostě životní nutnost, znáte to. O koupi samozřejmě rozhoduje i cena. A ačkoli není většinou tím nejdůležitějším faktorem, má na rozhodování taktéž nemalý vliv. Je-li cena pro nás příliš vysoká, máme několik možností, jak nastalou situaci vyřešit. Zaprvé zhluboha si postesknout a zapomenout na to. Zadruhé šetřit a škudlit, dokud si na věc požadovaný obnos nenašetříme. Zatřetí půjčit si na ni a pomalu ji splácet, čímž však její konečná cena většinou znatelně vzroste. Anebo konečně začtvrté ji ukrást. Poslední způsob nabytí věci však skýtá mnohá rizika, která běžný, minimálně průměrně inteligentní člověk většinou nehodlá podstoupit. Ale je zaručeně ten nejlevnější. A právě tento způsob „nabytí věci“ zvolili naši hrdinové ve třetím pokračování série Mýtus, tentokráte s podnázvem Prima dárek pro Aahze [Myth Directions, 1982], který věrně vystihuje jeho hlavní myšlenku. Hlavní hrdiny nacházíme opět v possiltském království, kde je Skeeve stále ještě zaměstnán coby dvorní čaroděj Jeho nejvznešenějšího Veličenstva Rodrika Pátého. Vyhýbá se problémům a složité práci, na jakou jeho magie prozatím nestačí, a přitom se stále snaží od Aahze pochytit něco, čím by své magické umění dále zdokonalil. A tak vydělává na jejich společné živobytí. O vydělané peníze se pro změnu stará Aahz. Jako správný finančník až přehnaně úzkostlivě spravuje jejich skromné fondy a určuje co se pořídí a co ne. Všechny výdaje musí předem schválit. Jinak řečeno - trochu škudlí. Glíp - Skeevův mladý drak s minimální (lze-li jediné slovo vůbec brát jako minimální) slovní zásobou nutnou ke komunikaci - vyvádí jako každé mládě a sem tam v jeho blízkosti dojde k nějaké té (povětšinou menší) nehodě, jejíž finanční vyrovnání je stojí dost z jejich společného rozpočtu. V této knize se Skeeve spolu s zničehonic zjevivší se Tanandou vydávají na nákupy. Blíží se totiž Aahzovy narozeniny a vybrat ten správný dárek není nikdy jen tak. A tak se tentokráte s našimi hrdiny dost nacestujeme, navštívíme množství exotických dimenzí, jejichž obyvatelé se humanoidům nepodobají ani zdálky, za husté půlnoční mlhy. Vydělat se dá na všem (a také na vše), když víte, jak na to, nebo pokud na to máte žaludek a svědomí (jde-li o obchod pochybnějšího rázu). Jak se zdá, i společnost na Maču se rovněž snaží vydělat na všem. A nadcházející válečný konflikt není výjimkou, takže sázky na vítězství či výroba upomínkových „válečných“ předmětů tvoří veškeré předválečné přípravy. Jak byla na začátku dimenze Mačo popisována, očekával jsem něco mnohem více šíleného. Takto se mi nezdála ničím vyloženě ujetá, prostě další relativně „běžná“ dimenze... Již na tomto místě se musím zmínit o humoru. Objevíte-li jej tam, kde byste ho v žádném případě nečekali, jste většinou mile překvapeni. Nenajdete-li však humor tam, kde jej každopádně očekáváte a kam stoprocentně patří, jste většinou trochu zklamáni. Každý má občas slabší chvilku a zřejmě tímto dílem si autor vybral tu svou. Snad nebyl ve své kůži, možná byl dokonce churav, když psal třetí pokračování série Mýtus. Nevím. Každopádně dle mého mínění to již není taková legrace. Není to vyloženě žádný úlet či blbost, prostě jen je toto Skeevovo dobrodružství trochu jednodušší a přímočařejší než první dvě. I tuto knihu přečtete jedním dechem, ale spíše díky její krátkosti než díky jejímu dechberoucímu ději, Ačkoli poslední „sportovní“ třetina vtip ani akci v žádném případě nepostrádá. Takové očekávání je velice ošemetná věc. Pokud jsme byli několika autorovými knihami nadšeni, automaticky očekáváme (nebo si to alespoň vroucně přejeme), že následující dílo bude rovněž úžasné. Jenže je prakticky téměř nemožné udržet dlouhodobě stejnou (a ještě k tomu nadprůměrnou) kvalitu. Jednou jste nahoře a jednou dole. To platí o všem. Na autorovu tvorbu působí mnoho různých faktorů, které ji v mnoha ohledech ovlivňují. A někdy se knížka jednoduše nepovede tak, jak by si autor přál (stejně to funguje například i u filmové tvorby). Tento díl by se zcela určitě na grafu dlouhodobé kvality (lze-li po pouhých dvou dílech hovořit o kvalitě dlouhodobé) projevil výkyvem směrem dolů. Není prostě tak humorný jako předešlé a i jeho námět (alespoň zpočátku) se zdá být takový jakoby narychlo spíchnutý. Jak se mi zdál začátek příběhu všelijaký, tak k jeho konci se autor dokázal rozjet a celkově "chytit". Humoru mnohonásobně přibylo a příběh dostal jiskru, kterou začátek jakoby postrádal. Takhle jsem si to představoval a jsem rád, že alespoň konec se mým, mnohdy jistě nepříliš skromným představám přiblížil. Avšak ani rozpálený konec nemohl zachránit hvězdu, o kterou třetí díl Skeevových dobrodružství musel přijít. Tentokrát je to tedy pouze za čtyři hvězdy. V souvislosti s tímto hodnocením musím připomenout sérii Stopařův průvodce galaxií od Douglase Adamse, jejíž třetí díl již taktéž přišel o něco ze své velkoleposti (a rovněž o jednu hvězdu). Že by třetí díly globálně byly nějak zakleté? Kdo ví. Nechci, aby můj komentář působil vyloženě negativně. Při čtení jsem rozhodně necítil nudu, rozhořčení či něco vzdáleně podobného. Asi jsem se jen těšil, že se budu bavit mnohem víc. Je však také možné, že chyba nebyla v příběhu, ale ve mne. Někdy prostě člověk, zvláště, je-li unavený či rozčilený, nedokáže věc objektivně zhodnotit. Ačkoli osobně bych to tak neviděl. Tento díl série Mýtus se projevil jako lehký, jednoduchý a nenáročný fantasy příběh. Nebyl vyloženě úchvatný, ale neúspěch to taky nebyl.