Další příběh G. G. Kaye je tentokrát inspirován obdobím reconquisty na Pyrenejském poloostrově. Jen zde místo křesťanů máme Džaddity, místo Maurů - muslimů Ašarity, a autor nezapomněl ani na Židy (zde Kindathy) zmítané mezi oběma předchozími národy. Onen Al-Rassan z názvu je zde území na jihu poloostrova, rozdrobené na několik městských států, na který si dělají zálusk jak Džaddité, tak Ašaritové. A na hraničním území mezi oběma národy je několik měst, které raději platí daně oběma stranám. A v jednom z nich, Fezaně, dojde k něčemu, co ovlivní další dění. Almalik z Kartady, jednoho z ašaritských států, zde nechá povraždit všechny významné představitele města a nejbohatší kupce, aby pak město získal pod svou nadvládu. Tento čin, navíc spáchaný v době, kdy městu měl dorazit oddíl džadditských vojáků s cílem vybrat pravidelný poplatek, zvrátí křehkou rovnováhu mezi oběma národy. Válka je na spadnutí… Každý z národů zde zastupuje jeden hrdina. Za Ašarity je to Ammar íbn Khaíran, básník a voják, rádce krále Kartady (jednoho z oněch států) a osobní strážce jeho syna. Muž, jenž s sebou nese cejch vraha, neboť na příkaz svého pána zavraždil posledního z al-rassanských kalifů a tak způsobil rozpad Al-Rassanu. Rodrigo Belmonte, legendární válečník a vojevůdce, znalý ašaritských poměrů (který mne osobně připomínal jiného Rodriga - del Vivara, španělského národního hrdinu zvaného El Cid) zase zastupuje Džaddity. Kindathy pak lékařka Jehane, zmítaná city k oběma mužům. Souhrou jistých událostí se všichni tři postupně setkají nejdřív krátce po událostech ve Fezaně a pak na dvoře krále Badíra, kde se Jehan stává dvorní lékařkou a oba muži jsou zde v jakémsi polo-dobrovolném "dočasném" exilu. Všichni tři se stanou blízkými přáteli a spojenci, nicméně stojí na různých stranách a válka (a jejich panovníci) si je mají brzy najít… a postavit proti sobě. Kayovi se opět podařil výborný, i když smutný příběh. I když v příběhu chybí jakýkoli fantastický prvek, rozhodně to není nic, co by knize ubíralo na kouzle. Kay je skvělý vypravěč, proplétá osudy několika postav a národů, aniž by se čtenář v příběhu ztrácel (mimo tří hlavních kdrinů sledujeme také například osudy jednoho z džadditských králů a či kartadského vládce, který hodlá přivést na poloostrov Maury - pardon, Muwardíje:) - z kontinentu na jih od AL-Rassanu, aby mu pomohli porazit Džaddity). To vše dodává příběhu na plasticitě. Prostě jasné pětihvězdičkové čtení.