Tahle kniha se mi moc líbila. Půjčila jsem si jednou v knihovně, když mi ji doporučila moje kamarádka, ale moc jsem jí nevěřila, že bude hezká, protože čte hlavně knihy jako Na větrné hůrce nebo takovou tu povinnou školní četbu (i když nemusí). Ale líbila se mi obálka, tak jsem si ji půjčila. Styl psaní mě trochu překvapil, protože jsem předtím nečetla žádnou knihu psanou v přítomném čase, ale líbilo se mi to. Je to takové skutečnější. Po čase jsem si přála k Vánocům druhý díl, tak jsem se rozhodla si první znovu přečíst. Ze začátku jsem byla překvapená, jak živě autorka popisuje smrt její matky, ale pak jsem se přes to dostala a dál jsem četla jedním dechem. Když moje jiná kamarádka viděla, jak si knihu čtu ve škole pod lavicí, taky se jí líbila obálka a design, a protože ona už se vůbec neučí a při hodině hraje hry na mobilu, rozhodla jsem se jí to půjčit. Od té doby jí půjčuji knihy, které si přinesu z knihovny a alespoň tak nezblbne z těch her. Chci jí půjčit i ten druhý díl, ale sama si ho přečtu až později, protože knížky, které mám doma koupené si schovávám, až nebudu mít co číst z knihovny. Zkrátka se mi tyto knihy moc líbí (a nejen mně). A vzhled hodně pomáhá tomu, aby si je přečetlo hodně lidí, což je podle mě jedině dobře.