Mark Stone a Elsa Swensonová si užívají dovolenou v Terra Paradisa. Horské radovánky, čistý vzduch a všechny problémy jsou velmi, velmi daleko. Mark stojí na začátku nejnáročnější sjezdovky. Je sám. Elsa se k němu nechtěla připojit a vlastně ani nikdo jiný. Když je připraven začít „pekelný sjezd“, zaslechne nad hlavou vrčení. Blíží se k němu model letadla. Nedaleko od něj zachroptí a zřítí se. V tom se ozve vyzvánění. Mark z trosek modelu vyhrabe vysílačku a promluví do ní. Ozve se mu známý hlas, který mu oznámí, že zanedlouho už nebude mezi živými. Na potvrzení těchto slov Mark zahlédne několik proužků dýmu přibližujících se raket naváděných teplem. Mark odhodí vysílačku a ne zcela připraven započne onen sjezd smrti. Rakety ho následují jako poslušní psi. Mark využije všech terénních překážek a počet pronásledujících raket se postupně snižuje. Poslední zlikviduje pomocí světlice. To však uvolní mohutnou lavinu, proti které nemá nejmenší šanci. Vlna sněhu ho smete a chvíli s ním válí po úbočí hory. Až po mnoha kilometrech se zastaví. Po Markovi však jako by se zem slehla... Petr Macek pokračuje ve svém započatém (a dosud kupodivu stále nedokončeném) vyprávění. Po planetě Salazar, jejíž příroda (ale samozřejmě spolu s ní i veškeré obyvatelstvo) byla ohrožena díky toxickému odpadu jednoho bezohledného průmyslníka a planetě Galdor, kde chce Maxmilián Gore (právě onen zmiňovaný bezohledný průmyslník) převzít díky globálně aplikované droze moc nad celou Pozemskou Unií příběh dále pokračuje. Tentokrát na Oceánii II, na které se (jak její jméno samo napovídá) podíváme i pod vodní hladinu, kde se obyčejně příběhy Marka Stonea neodehrávají. Všem dobře známý padouch je opět na scéně a nehodlá se vzdát svých megalomanských plánů. Po úspěšném útoku na Marka Stonea se však pátrání ujímá Ray, kterému sekunduje nováček v řadách SDPP – praporčík Evita Gomézová. Společnými silami se snaží zjistit, co se vlastně stalo a kdo za útokem na kapitána Stonea stojí. Jako obvykle jde o neoficiální akci, což generál Khov nezapomene dostatečně zdůraznit. Pak již jde vše ráz na ráz a nitky se začínají sbíhat jedním směrem... V tomto příběhu (rádoby) humoru ubylo (modlení některých věřících čtenářů bylo zřejmě vyslyšeno), akce naopak jako by přibylo. Ale i z toho mála se opět našly nějaké vtípky (?), jako například narážky na Dádu Patrasovou, doktora Sovu či Přemka Podlahu, které mi do příběhu nezapadly, naopak působily dosti rušivě. Dá se říci, že díky jim mám z jinak dobrého příběhu pocity smíšené. Zdá se mi, že autor spíše než pro čtenáře píše sám pro sebe. Neměl by zapomenout na pořekadlo: tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne. Děj se jinak ale velice svižně odvíjí a ačkoli Mark Stone není ve většině tohoto příběhu hnací silou, celé dobrodružství se nese zcela v duchu tradic této oddechové série. Ray se bude muset hodně ohánět, aby zabránil v úspěchu dalšímu ďábelskému plánu vyšinutého jedince, který se již rozběhl...