Anotace na zadní straně knihy je poněkud zavádějící. Člověk z ní má pocit, že sborník povídek ze světa her na hrdiny nemůže obsahovat jiné než parodické práce. Ale to není tak úplně pravda, spíš naopak. Většina povídek je míněna zcela vážně, občas dokonce i s lehkou úctou zažitým "dračákovským" klišém, jiné pak zase dokazují, že i družinovka může být originální. Ale jsou tui ty parodie a to hned dvě. Hned první povídka je přímo excelentím převrácením dračákovských stereotypů do parodické podoby v podání sdružení Rigor Mortis v dnes už skoro legendární povídce Dobro vítězí, která nám předvadí dobrodružství velice svérazné družiny vedené Mass Thurbantem. Ta druhá si vybrala jinou cestu. Jde totiž o maximalizaci klišé doplněných všemi možnými neduhy, s jakými se můžete setkat při čtení "dračákovštin" na internetu, dopněných navíc infantilním průvodním dopisem. Celé to vypadá přesně tak jak vážně míněná povídka nikdy nesmí vypadat, ale jako parodie Elf hraničář Xaxy a jeho dobrodružství funguje a pobaví. Další humornou, ale už ne přímo parodickou povídkou, jsou Hrdinové v nesnázích od Jitky Svobodové, která těží především ze svérazné dvojice hrdinů jimiž jsou trpaslík a velmi filosoficky zaměřený elf Kannat zastávající teorii kategorického imperativu. Svižná, dobře napsaná povídka, která pobaví. Humor provází i Mrtvý les Konstatina Šindeláře, ale už tady nehraje prim. Mnohem víc se zaobírá motivací dobrodruhů obecně. Příběh je totiž o dobroduhovi v důchodě, který se vydává po stopách své bývalé družiny, které se záhadně zmizela v Mrtvém lese. Vtipná, ale i emociálně nabitá povídka je typickou ukázkou Šindelářovy tvorby, které lehkou inspiraci Drd využil i ve své úspešné povídce Dravčí poupě. Podobně je laděná i povídka Pán Osudu, i když ten je tentokrát bez humorných vsuvek. Naopak si pohrává s tématem velice závažným-snahou změnit osud. Nutno říct, že v povídce jde o snahu víceméně marnou. Povídka ve které se prolínají světy hráčů a postav ale nasazevnou ůaťku kvalitu rozhodně nesnižuje. Pás démonů se k humoru opět vrací. Vlado Ríša tentokrát využívá hlavně motivu přikrášlovaní legend. A tak když legendární hrdina vypráví svému vnukovi příběh svého hrdinství, vyzní poněkud jinak než ho klouček slýchal od potulných pěvců. Ale jeho rozhodnutí stát se hrdinou to stejně nezviklá. Další povídka se snaží zase udeřit spíše na vážnou a pocitovou notu. Dva psi Lady Candar vypráví o tom je těžké může být zachránit svět, protože ne vždy stačí zabít hlavního záporáká. Někdy je potřeba i velké oběti. Je už je zvykem, další povídka zase lehce pošimrá i vaši bránici. O tom jak muže být Těžký život sféryspytce nás přesvědčí Martidn D. Antonín. Atypická hlavní hrdinka, theurgyně totiž musí rozplést tajemné spiknutí, které má za cíl zabít krále a má na to jenom jeden den. A to navíc slíbila barbaru Kounanovi štít chránící před dračím ohněm. Perfektně vypointovaná povídka, který s dračákovskymi reáliemi zachází citlivě ale zároveň se značnou nadsázkou. Renčínovy povídka si zahrává s tématem už jednou ve sborníku použitým-prolínámím dvou světů, světu hráčů a postav. podobně jako ostatní autoři i Renčín povídce vtiskl svůj osobitý styl a rozšířil tak pestrost knihy. A ačkoli jde o dobře napsanou povídku, nedá se říct, že by mě nějak zvlášť uchvátila. Asi mám holt jiný vkus než Renčín. Naopak povídka Dole v dole Miroslava Žambocha mě zase dostala. Žambochovsky pojatý dračák je poměrně akční povídka, které v sobě vtipně kloubí klasické dračákovské téma jeskyně a autorových originálních nápadů, aby vznikla jedna z nejlepších povídek sbírky. Na záver už vás čekají jenom minirozhory s autory o jejich vztahu s dračákem, která jsou pro takto laděnou povídkovou sbírku tou pravou třešničkou na dortu. Celkově jde o velice podařený sborník, který nabízí pestrost, humor a hlavně kvalitní povídky.