Po Hitlerově vítězství ve druhé světové válce je Švédsko vazalským nacistickým státem. „Obyčejní lidé“ si více méně spokojeně žijí své obyčejné životy, „krátkolebí“, odsouzení k vymizení z genetického dědictví, živoří v ghettech a spisovatelé se musí rozhodnout – budou sloužit novému Švédsku? Délka jejich pobytu v této uzavřené „spisovatelské kolonii“ záleží výhradně na tom, jak ochotně a kvalitně poslouží režimu. Román z žánru alternativní historie se zabývá otázkami osobní zodpovědnosti, svobody, mezilidských vztahů i (spásné?) síly literatury a kultury obecně. Můžeme v něm najít paralely jak k minulosti (nabízí se mj. i československé období normalizace), tak k současné situaci v Evropě. Protože sklouznout ke společnosti, kde jsou si všichni rovni, ale někteří jsou si rovnější, je tak snadné.