Profesor Carl Maria von Wonder si vzal krátké volno, které trávil, jak vědělo pouze několik zasvěcených v utajeném soukromém bytě, který měl přezdívku Doupě. Tam jej po dvou dnech navštívila Ljuba Bytewská. Na dotaz, co se děje jí von Wonder ukázal šifru na monitoru počítače. Byla odeslána z tajné e-mailové schránky, kterou znala. Odesílatel znal patnáct let stará smluvená hesla. Jediný problém byl ten, že byl již několik let mrtev... JFK byl za závažné porušení agenturních řádů odsouzen k vyhnanství. Jeho proces byl rychlý a tvrdý. Ačkoli Kovářova obžaloba navrhovala jiný, mnohem drsnější svět, byl mu nakonec vybrán svět D4589, kde musel v písečných dunách pod žhavým sluncem strávit tři roky exilu. V tomto světě by měl mít údajně osmdesáti procentní šanci na přežití do doby vypršení trestu. A to je konečně slušná šance. Někdo však přeprogramoval cílová data a kdyby si toho nikdo nevšiml, John by skončil v realitě D9589, kde by přežil stěží několik málo hodin. Někdo se chce Kováře očividně a nadobro zbavit. Na vzdory osudu (jinými slovy přispěním přátel) John míří do reality, jejíž koordináty obsahovala zpráva mrtvého muže... Je to tady. Agentura EF jde, jak se zdá do kytek. S Johnem F. Kovářem v čele. Ten je odsouzen k exilu kdesi v zapadlé dimenzi, kde nebude na očích a odkud nebude moci cokoli dělat ať již ve prospěch agentury či v její neprospěch. Jak to tak bývá, s pomocí kolegů (a s posvěcením šéfové) se potají opět aktivně zapojí do práce Agentury Equilibrii Ferrarius. JFK opět zažívá (a my samozřejmě s ním) množství nových dobrodružství, z nichž některé zde ještě nebyly. Epizoda ve virtuální realitě kosmického přístavu, kde John shání informace pro Agenturu je vskutku velice zábavná a v sérii relativně novátorská. JFK je každopádně opět v plné síle, což dokazuje téměř na každém kroku, kdy nic nevychází dle předpokladů a kde informace o dané realitě mají výrazné trhliny a on je tudíž odsouzen k pohotové improvizaci a rychlému rozhodování. To mu naštěstí velké problémy nedělá a rychle se mu podaří začlenit se do společnosti a nepozorovaně sledovat vlastní cíle. Po fiasku (dle mého názoru bylo Podhoubí smrti skutečně výjimka potvrzující pravidlo, že JFK je velice slušná série) s Podhoubím smrti se cyklus JFK, zdá se opět vrací do vyježděných kolejí. Opět příběh, při jehož čtení si nepřipadáte jako pětileté dítě, ale nedočkavě pročítáte stranu za stranou ve snaze (spolu s JFK) dopátrat se co že se to vlastně děje. Oddělení Ljuby Bytewské se semknulo, aby mohlo čelit nebezpečí, o kterém zatím nikdo neví odkud hrozí ani kolik lidí je v něm zainteresováno. Povedená detektivka z prostředí umělého prstence kolem Země, kam se soustředily společnosti zabývající se válečným výzkumem, vývojem a výrobou. Jednotlivé gildy soupeří o možnost dostat se zpátky na Zemi, kde jsou podmínky mnohem lepší a to jak podmínky pro práci, tak pro život obecně. Druhý příběh Tomáše Němce (první byl Chladná hra) v cyklu JFK je již více propracovanější a řekl bych i zábavnější. Jak je vidět, praxe dělá mistra. Třeba se nám toto rčení definitivně potvrdí někdy v budoucnu u třetího příběhu JFK od tohoto autora.