Honor se po událostech z Pole potupy uchýlila na Grayson, než se situace kolem jejího vypořádání se s Pavlem Youngem uklidní. Bohužel, na Graysonu nejsou pouze lidé, kteří jí mají za hrdinku, ale také za symbol všeho zlého, co hrozí zničit jejich svět a jejich hodnoty. A neváhají se uchýlit ani k teroristickým činům. Navíc, aniž to kdokoliv tuší, se Haven chystá na Grayson zaútočit a tak opět získat ztracenou iniciativu ve válce. Pasáže z graysonského prostředí jsou velice zajímavé, ale v zásadě nepřinášejí nic nového oproti knize Čest královny - jen jdou více do hloubky. Naštěstí Weber přináší pár nových graysonských zvyků (baseball a rituální souboje), které rozhodně stojí za pozornost a opět rozšiřují vnitřní hranice jeho světa. Ale hlavně přináší úžasnou bitvu ve vesmíru, která hravě překonává tu z Krátké vítezné války. Opět technicky dokonale připravená situace, opět dokonale propracované reakce jednotlivých účastníků, ale tentokráte se o ně opravdu bojíte a prožíváte ztrátu každé lodi, každou vypálenou salvu a každou změnu na senzorech. Sice to pořád nemá na první dva díly, ale jen o vlásek.