„Neví, kdo je. Nepomatuje si ani, jak se jmenuje. Ví jen, že se ho někdo pokusil zabít. A že ten někdo za to zatraceně zaplatí…“ Takové heslo najdete na obálce prvního dílu slavné ságy ještě slavnějšího světa Amberu. Svět Rogera Zelaznyho je originální a vždy vás v něm něco dokáže překvapit. První kniha čtenáře uvádí do obrazu a vysvětluje jednotlivé zákonnosti světa Amberu. Pokud jste princem nebo princeznou máte k dispozici nekonečně mnoho stínových světů, ale jen pár možností, jak se dostat do pravého světa. A to buď použitím některé cesty ze Stínů, nebo záhadného Vzoru, ve kterém všichni lidé bez královské krve zahynou. Vzor vytvořil Mistr kresby, Dworkin a na jeho konci se adept naučil chodit mezi Stíny a používat poslední a nejjednodušší cestu – karty, které také stvořil on. Brilantně si Zelazny také poradil s mocenskými intrikami a spory mezi vlastními sourozenci. Při počtu devíti bratrů, kteří se snaží dostat k moci, se dá uplést velká pavučina zákeřností nebo šlechetnosti.

Hlavní postavou první knihy desetidílné série je Corwin. Jeden ze sýnů Oberona, vládce jediného pravého světa. Jenže vzbudí se v cvokhausu zdrogovaný a s pořádným oknem (jak říkají alkoholici). Takže se musí vydat na cestu, aby zjistil kým je, a aby se pokusil získat trůn po svém otci, jako každý z princů Amberu. Příběh samotný je napínavý, najde se akce, ale hlavně spousta rodiných intrik. Co taky čekat od příběhu, jehož hlavní náplní je boj o trůn. Něco jako Dallas ve fantasy hávu. Né, to přeháním, je to výborná fantasy.

Do Amberu patří dva pětidílné cykly (Strakami vydávaný Corwinův a navazující Merlinův) a k tomu několik povídek, které vyšly v knize Chodba zrcadel. Třídílný prequel od Betancourta, se kterým nemá Zelazny nic společného, nepočítám.

První díl jedné z nejlepších fantasy sérií. Dalo by se toho o ní psát spousta, i když se jedná o sérii knihy o rozsahu něco málo přes 200 stran. Je to fantasy ze staré školy - takže žádné dlouhé vysvětlování, děj pádí ostošest, jeden zvrat střídá druhý. K tomu je třeba připočíst charismatického hlavního hrdinu (kniha je vyprávěna v první osobě), který není zrovna "dušínovský" klaďas, ale má své chyby a umí být taky pěkný zmetek (viz v závěru knihy v hněvu pronesená kletba). Mám rád knihy R.Zelaznyho, vždy mají takovou zvláštní atmosféru dávných časů a přitom jsou plné jakési svérázné poetiky... Těžko to popisovat, kdo kdy od Zelaznyho něco četl a líbilo se mu to, pochopí. Amber je také jedním z nejzajímavějších fantasy světů co znám. K tomu přispívá fakt, že jde o "jediný pravý svět, všechny ostatní (tedy i ten náš) jsou jen stíny" - ostatní světy se odvozují od Amberu a jednotliví členové královské rodiny mezi nimi mohou volně cestovat - a při vymýšlení těchto světů Zelazny skvěle popustil uzdu fantazii.:) Navíc zde máme (jak již ostatně bylo napsáno přispěvateli výše) skutečně složitý propletenec vztahů mezi jednotlivými potomky krále Oberona, stvořitele Amberu, je fascinující číst o tom, jak je každý z nich posedlý touhou usednout na amberský trůn (někdo více, někdoméně, často to souvisí s jejich schopnostmi a povahou, někteří jsou totiž ochotni spokojit se s podporou některého ze sourozenců výměnou za vysoký úřad - ale v hloubi duše touží po trůnu každý:)).