Nová kniha Agustiny Bazterricy se v ničem nepodobá předchozímu románu Znamenitá mrtvola. Snad jedině tím, jak mistrně dovede autorka zacházet s hrůzou, která číhá všude kolem nás, krčí se v těch nejobyčejnějších věcech, situacích, v lidech a zvířatech kolem nás.

Devatenáct povídek jako devatenáct zastavení na podivné křížové cestě, na niž jsme náhodně narazili, když jsme na výletě sešli z cesty. Některé výjevy nás přimrazí svou prostotou, jiné jsou jako temné barokní obrazy plné svíjejících se démonů a nesrozumitelných symbolů. Ve všech se Agustina Bazterrica dostává až na dřeň: na dřeň každodennosti, na dřeň jazyka, na dřeň toho nejčernějšího humoru.

Povídky svým vznikem předcházejí románu Znamenitá mrtvola a autorka je psala v průběhu několika let, proto jsou opravdu pestré – pestré v temnotě, jež je všechny spojuje.