Kombinace pohádky pro děti a drsné školy Raymonda Chandlera, Dashiella Hammetta či Rosse MacDonalda. Vypadá to podivně, ale přesně to je Amberville, románová prvotina Tima Davyse. Jednoho dne navštíví Erika Medvěda majitel kasina Nicholas Holub, jeho někdejší chlebodárce. Předloží Medvědovi vskutku lákavou nabídku: Holubovo jméno figuruje na Seznamu smrti a Medvěd má seznam najít a jméno vyškrtnout, jinak si Holubovy gorily pohrají s jeho přítelkyní Emmou Ramlicí. Začátek gangsterky jako z učebnice – až na to, že Medvěd, Holub i Emma jsou plyšáci. Jelikož s Holubem není žádná legrace, dá Erik dohromady „starou partu" – Sama Gazelu, Hada Marka a Tom – Toma Vránu. S nimi pak pátrá po Seznamu smrti, o němž nikdo ani neví, jestli vůbec existuje. Na románu je nejlepší kontrast mezi dětskými hračkami a krutostí, které jsou schopné. Hyena, který kohoutovi prolije hrdlem pintu lihu, načež škrtne zápalkou či monolog velblouda, na němž se při „výslechu" vyřádil Sam Gazela, oblíbený mezi místními masochisty – v takových pasážích opravdu mrazí, protože neočekáváme, že by roztomilá zvířátka byla schopna téže krutosti jako hrdinové „lidských" béčkových filmů. Ostatně, po celou dobu zůstává nezodpovězená otázka, jak to autor s plyšáky vlastně myslel: Jsou jako ti v animovaném filmu, kteří se pohybují sami od sebe, nebo si za románem máme představit ruku dospívajícího dítěte, která je vodí a jednotlivé scény s nimi sehrává?