V prvním díle dostal hlavní hrdina Corvin od svého bratra Erika pěkně nakopáno, ale né dost. Takže se rozhodne pomstít a to se vší parádou. Amberem budou hřmět děla! Ale vše není na první pohled jak by se mohlo zdát. Tahle knížka má jeden zásadní nedostatek. Je to jenom takový prostředek příběhu, v kterém se nic nevyřeší, takže od něj člověk odejde s rozporuplnými pocity, ale pokud si otevře ten další, tak nelituje...

Druhý díl série Amber. Corwin po opuštění majáku, kde přebýval po svém útěku z amberského vězení, putuje stíny a hledá ten „svůj“ – jím vytvořený Avalon. Má v plánu získat zvláštní prach, který má v Amberu stejný účinek jako střelný prach (který ovšem v Amberu nefunguje – nevznítí se), a s pomocí střelných zbraní, jimiž vyzbrojí svou novou armádu, dobýt trůn. Při putování stíny však narazí na zraněného rytíře Lancelota a, tak trochu v rozporu se svou dřívější povahou, se rozhodne pomoci mu. Zjišťuje přitom, že kletba, kterou tehdy při svém uvěznění pronesl, se začal naplňovat a ohrožuje samotnou existenci Amberu a tím i všech ostatních stínů. Projevuje se ve formě jakési temnoty, která se postupně šíří a převrací vše, co pohltí – vyjíždějí z ní různé příšery a lidé, kteří působí jako by byli mimo sebe, ale všichni jednají stejně – napadají lidi a vše živé mimo temnotu. Corwin se tak musí vypořádat s mnohem větším nebezpečím, než jsou jeho bratři, a jež sám víceméně způsobil. Druhý díl se nese ve stejném duchu jako první – svižný děj, akce, mystika a především výborný hlavní hrdina, který však během děje prochází určitou proměnou (tu si sám s humorem sobě vlastním uvědomuje).