Manhattanský psychiatrický ústav přijme pacienta s vcelku banální diagnózou – tvrdí o sobě, že je mimozemšťan jménem prot, návštěvník z planety K-PAX, vzdálené od Země pár tisíc světelných let. Jeho několikatýdenní pobyt v místní ozdravovně lidských hlav a duší však od základu změní život většiny tamních obyvatel i zaměstnanců – včetně vyšetřujícího lékaře, který se rozhodne celý případ podrobně zaznamenat. Prot se totiž nechová ani jako šílenec (ač trpí bludy), ani jako učený idiot (jeho znalosti vesmíru daleko přesahují vědomosti všech pozemských astronomů) a ani vyšinutě: podoben spíše šašku, jemuž je vše dovoleno, pronáší někdy s laskavým humorem, jindy s nemilosrdnou ironií své postřehy a názory o naší planetě a bytostech na ní žijících – zejména pak o těch, kteří sami sebe nazývají pány tvorstva. V kontrastu s tímto světem pak nadšeně popisuje harmonický život na K-PAXu, bez válek a náboženství, bez vražd páchaných na komkoli, bez pracovních povinností, ale i bez emocí. Právě toto idylické líčení a také několik drobných signálů v chování onoho prazvláštního a nezařaditelného blázna, který s oblibou komunikuje se zvířaty a s úspěchem léčí své spolubydlící, přesto naznačují, že jeho minulost skrývá nejedno až nelidsky kruté a nesnesitelně bolestné tajemství. Postupné odhalování jeho totožnosti – přerušené protovou pětiletou nepřítomností – umožní čtenáři nahlédnout do nejedné pokřivené mysli nenormálních lidí, zmučené často tzv. normálními jedinci, a přinutí jej mimo jiné i zapřemýšlet, kde všude ve svém vývoji, úvahách a konání udělalo lidstvo, řítící se do globálních ekologických i jiných katastrof, chybu…

Román Svět podle Prota z roku 1995 se o šest let později dočkal jak pokračování pod názvem Na světelném paprsku, tak i zdařilé filmové adaptace – lví podíl na jejím úspěchu měli představitelé hlavních rolí: Kevin Spacey jako Prot a Jeff Bridges coby jeho psychiatr.